Letmý pohled na aktivity Odborné komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách (Komise IVIG) v roce 2014

Byla jsem požádána napsat stručně o letošních plánovaných aktivitách Komise IVIG. Přiznávám, není to pro mne lehké. Je teprve polovina února, a já mám pocit, že sedím v již rozjetém rychlíku a sotva stíhám sledovat krajinu a vše co se kolem mne děje. Ale pokusím se pro vás stručně zachytit to nejdůležitější:

Komise pořádá pro své členy, pro ostatní VŠ knihovníky i pro knihovnickou veřejnost (pokud to kapacita i formát dané akce dovolí) pracovní půldenní semináře na nejrůznější témata.  V posledních letech se nám daří uspořádat dva až tři takové semináře za kalendářní rok. Některá témata jsou dlouho dopředu avizovaná, další jsou v režii pracovních týmů Komise. Občas témata vykrystalizují až během každoročního Semináře IVIG v Jinonicích (například loňský podzimní workshop „Kreativní techniky“ s nejúspěšnější přednášející semináře IVIG 2013 D. Chytkovou) a jiná se objeví v odpovědích dotazníkových šetření Komise nebo v mailech jejích členů. To byl i případ prvního letošního pracovního semináře.

Pracovní seminář na téma „Jak úspěšně prezentovat na zahraniční konferenci“ proběhl 5. 2. 2014 na VŠE v Praze. Měl netradiční formát. Nebyl složený z přednášek, ale šlo o přátelské, diskusní a jen lehce moderované posezení cca 20 knihovníků. Třetina z nich přišla s čerstvou či dlouholetou zkušeností z aktivních příspěvků na zahraničních konferencích, zbývající dvě třetiny pak byli ti, kdo v blízké době chtějí poprvé vystoupit na odborné akci v zahraničí. V diskusi se probíral především „životní cyklus“ konferenčního příspěvku, tedy vše co se může vyskytnout od chvíle, kdy se přispívající přihlásí organizátorům se svým zájmem příspěvek podat, až po následnou reflexi. Mluvilo se o tvorbě abstraktu i komunikaci s organizátory, o samotné tvorbě posteru či prezentace (na co si dát pozor a co při přípravě nepodcenit), o spoustě drobností spojených se samotným vystoupením na konferenci i o tom, jak se „bez ztráty květinky“ vypořádat s možnou problematickou diskusí.

Podrobně byl diskutován přístup k specifickému formátu příspěvku – tzv. Pecha Kucha – který je v poslední době v zahraničí velmi oblíbený. Kolegyně z VUT a MU z Brna s čerstvými zkušenostmi právě s tímto formátem z podzimní  konference ECIL 2013 v Istanbulu (European Conference on Information Literacy) přivezly na ukázku své hotové prezentace a okomentovaly jak jejich tvorbu, tak samotné prezentování. Během diskuse se ukázalo, že v knihovnách na dvou vysokých školách nezávisle na sobě již probíhají kurzy pro studenty a doktorandy na téma: „Jak prezentovat na konferenci“ a “Netradiční formy prezentace“. Podle ohlasů účastníků probíraný formát Pecha Kucha a tipy na další vzdělávací kurzy pro studenty spolu se spoustou  praktických doporučení pro přednášející byly tím, co si mohli ze semináře vzít domů a za své.

Přesun termínu semináře na počátek roku byl potřebný z řady důvodů: začátek nového semestru dává knihovníkům možnost zařadit do kurzů podobné semináře pro své uživatele, řada zahraničních knihovnických konferencí v prvním čtvrtletí kalendářního roku uzavírá možnost přihlašování příspěvků, počátkem roku jsou zveřejňovány možnosti finanční podpory zahraničních cest (např. Fond podpory zahraničních cest vyhlašovaný každý rok AKVŠ). V neposlední řadě uspíšení semináře a improvizovaný brainstorming jeho účastníků pomohly vyjasnit finální podobu posteru Komise, který se nám podařilo přihlásit na dubnovou konferenci LILAC 2014 v Sheffieldu (Librarians Information Literacy Annual Conference).

Příští seminář pod názvem „Aktivní práce s tablety a vybranými aplikacemi“ se konal na počátku března v Brně v Knihovně na Křižovatce, a jak jeho lektoři J. Zikuška a M. Černý účastníkům slíbili:  „Cílem workshopu je představit účastníkům vybrané tablety, se kterými se mohou nejčastěji setkat v běžném i pracovním životě. Každý účastník bude mít možnost si zvolený tablet vyzkoušet, a to především v kontextu zvolených aplikací. Nedílnou součástí workshopu bude diskuze věnovaná sdílení poznatků z uživatelského testování. Důraz bude kladen na aktivní práci účastníků se zvolenými zařízeními.“

Pravidelnou aktivitou Komise jsou i každé dva roky opakované průzkumy stavu informačního vzdělávání ve VŠ knihovnách. Probíhají již od roku 2000 a snaží se mapovat změny ve vzdělávání knihovníků, změnu podpory aktivit knihoven na VŠ i změny v samotných vzdělávacích aktivitách. O průzkumech a jejich výsledcích vyšla již celá řada článků. Naposledy jsme se o nich zmiňovali na loňském Semináři IVIG 2013.  Letošní rok proběhne další takový průzkum, a to na přelomu března a dubna.

Po osmi letech se chceme také vrátit k našemu Projektu pilotního průzkumu stavu informační gramotnosti vysokoškolských studentů, a změnit ho aby byl - nepilotním a navíc pokud možno celorepublikovým – už v roce 2015. To pro členy pracovního týmu Komise znamená projít a zaktualizovat všechny potřebné materiály, udělat veškeré potřebné práce předcházející průzkumu, znovu naprogramovat dotazník, získat ke spolupráci sociologa atd.

Letošní celodenní Seminář IVIG, který proběhne v Jinonicích 25. 9. 2014, by se měl především zaměřit na problematiku vzdělávání doktorandů, postgraduálních studentů, vědců. Pomalu ale jistě se nám daří oslovovat vhodné potenciální přednášející i domlouvat příspěvky. Jen mu zatím nyní – v polovině února – chybí definitivní název, který je potřebný pro jeho zařazení na stránky plánovaných knihovnických akcí.

Také třetí podzimní pracovní seminář nemá pevně určený termín – snad se nám ho podaří uspořádat opět v listopadu. Není ani definitivně dáno, co bude obsahovat. Komise má již nyní vytipovaná tři zajímavá témata, ale které z nich bude na podzim to nejaktuálnější a knihovníky nejžádanější? Hodně záleží na tom, zda se nám podaří více rozvinout spolupráci s britským knihovnickým spolkem CILIP (Chartered Institute of Library and Information Professionals), jehož zástupci nás loni po přednášce o aktivitách komise na ECIL 2013 v Istanbulu oslovili a zajímají se o možné společné projekty.

Když k tomu připočtu práci stálých pracovních týmů, které se zabývají aktualizací webových stránek, případně dokončují aktualizací teoretických materiálů – Standardů IG vysokoškolského studenta a Koncepce IV na VŠ v ČR, spolupráci na společných projektech a účast na akcích našich partnerů ve SKIP, SDRUK, CEINVE, SPRIG, spolupráci se studenty a pedagogy knihovnických oborů – ÚISK a KISK, shromažďování nápadů a tipů od členů Komise a jejich přetvoření na zajímavé projekty, přihlášení a přípravu nových příspěvků na ECIL 2014 v Dubrovníku. Myslím, že jen díky tomu, že Komise má tolik aktivních a pro věc zapálených členů, se mi ten rychlík z mého úvodního přirovnání nesnaží „ujíždět pod nohama“. A za to jim moc děkuji.