Regionální funkce v Jihomoravském kraji v roce 2016

Rok 2016 byl již dvanáctým rokem, kdy rozvoj regionálních funkcí podpořil z finančních prostředků svého rozpočtu Jihomoravský kraj. A jsou to právě regionální funkce, bez kterých by nebyl možný úspěšný rozvoj veřejných knihovnických a informačních služeb a které se zasloužily o to, že se mění pohled na knihovny jako veřejné instituce poskytující služby všem bez rozdílu a podporující rozvoj společenských a kulturních hodnot. Změna vnímání knihoven je jednou z neskromných ambicí, o kterou regionální funkce usilují – na úrovni lokální, regionální, ale především celostátní.

Poděkování za stabilitu a trvající podporu rozvoje regionálních funkcí patří zejména poskytovateli dotace Jihomoravskému kraji, velkým dílem také ředitelům a metodikům pověřených knihoven. Bez jejich spolupráce, podpory a úsilí zejména při komunikaci s místní samosprávou by nebylo možné úspěšně naplňovat vytyčené cíle a zkvalitňovat úroveň poskytovaných regionálních služeb.

K 31. 12. 2016 poskytovalo šest pověřených knihoven (a Moravská zemská knihovna v Brně jako pověřená knihovna pro okres Blansko) regionální služby celkem 689 smluvním knihovnám. V Jihomoravském kraji poskytovalo veřejné knihovnické a informační služby v roce 2016:

• 6 pověřených knihoven,
• 73 profesionálních knihoven,
• 543 neprofesionálních knihoven,
• celkem knihoven bez poboček: 622,
• celkem knihoven s pobočkami: 708.

Včasné a zejména stabilní poskytování finančních prostředků na zajišťování regionálních funkcí umožňuje pověřeným knihovnám plynulé zajišťování regionálních služeb. Míru zájmu o jednotlivé služby v roce 2016 dokládá tabulka níže.

Nad rámec standardních regionálních činností věnovala Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s pověřenými knihovnami ve shodě s přijatou Koncepcí rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2015 – 2020 pozornost dvěma nově vytyčeným cílům:

• pravidelná medializace nejlepších knihoven a knihovníků, oceňování knihoven a obcí,
• podpora kulturně-výchovné činnosti.

Kulturně výchovná činnost

Knihovny jako místa uchování a rozvoje regionálních tradic a paměti místa

„Hrozbou pro regionální a lokální kulturu je proces globalizace, jenž vede k postupné ztrátě regionální či lokální identity. Globalizace je spojována především s komercionalizací českého kulturního prostředí – média se orientují zejména na komerční produkci, která může vést k nežádoucí unifikaci globálního vkusu. Proti globalizaci však stojí (zejména v některých regionech) silné a stále živé místní tradice a identifikace obyvatel s jejich regionem, jež rozmachu globalizované kultury zamezují.“[1]

Podpora kulturně výchovné činnosti v obsluhovaných knihovnách má svoji dlouholetou tradici zejména v regionu Blanensko, a to zásluhou činnosti dřívějšího regionálního oddělení Městské knihovny Blansko v čele s její vedoucí paní Helenou Jalovou, která byla iniciátorkou projektu Setkání čtoucích rodin[2]. Aktivity na podporu čtoucích rodin, poznávání historie místa a upevňování mezigeneračních vztahů na platformě společně sdílených čtenářských zážitků našly postupně odezvu v ostatních pověřených knihovnách.

Také v roce 2016 byl patrný nárůst zájmu ze strany pověřených knihoven podílet se na regionálních projektech na podporu čtenářství (Projekt Městské knihovny Břeclav Jižní Morava čte, viz příspěvek A. Dilhofové Ohlédnutí za 1. ročníkem projektu Jižní Morava čte v rubrice Konference, akce) a současně iniciovat vlastní aktivity napomáhající budovat i z těch nejmenších knihoven místa setkávání a komunitních aktivit.

O dobré práci veřejných knihoven v Jihomoravském kraji svědčí mnohá ocenění, která knihovny v uplynulém roce obdržely. Kromě oceňování dobře pracujících knihoven na krajské úrovni, oceňují svoje profesionální a neprofesionální knihovny také některé pověřené knihovny.

Význam regionálních funkcí pro knihovny malých obcí

Nejpočetněji zastoupenou skupinu mezi veřejnými knihovnami tvoří tradičně neprofesionální knihovny. Jako mnohdy jediná kulturní zařízení v obci plní nezastupitelnou úlohu při rozvoji čtenářství, komunitního života, kultury a osvěty. Z celkového počtu knihoven v obcích Jihomoravského kraje do 200 obyvatel jsou zastoupeny 13,6 %, z počtu knihoven do 500 obyvatel je to již 47,62 %.

Význam dotace regionálních funkcí zejména pro tyto malé knihovny dokládá, že přes 16 % obcí nevynakládá žádné finanční prostředky na nákup knihovních fondů. Za těchto okolností je nabídka výměnných fondů právě pro tuto skupinu veřejných knihoven existenční záležitostí.

Pozitivní trendy

Oproti roku 2015 došlo ke snížení počtu obcí, které neposkytují finanční prostředky na nákup knihovního fondu (2015 – 111 obcí, 2016 – 89 obcí). Z 20,29 % knihoven bez nákupu knihovního fondu tak došlo ke snížení na 16,24 %.

Automatizace v knihovnách

Z celkového počtu knihoven mělo:

• webové stránky (vlastní, na záložce obce): 88,6 %,
• automatizovaný knihovní systém: 83 %,
• elektronický katalog na internetu, tzv. OPAC: 76,3 %.

Rekonstrukce a stěhování knihoven

V roce 2016 prošlo rekonstrukcí a modernizací větší množství obecních knihoven zejména v souvislosti s nově vyhlášeným krajským dotačním titulem Obecní knihovny, který umožnil knihovnám čerpat finanční prostředky v celkovém objemu přes 5 milionů korun.

Rok 2016 tak zahájil ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje novou etapu – etapu proměn veřejných knihoven v moderní instituce nabízející příjemné a moderně vybavené prostory s dětskými a čtenářskými koutky nabízející místa k setkávání a rozvoji kulturního a komunitního života obcí.

Výměnné fondy

Budování a využívání účelově budovaných knihovních fondů – výměnných fondů – patřilo mezi nejvýznamnější a nejvíce využívanou regionální službu. Oproti roku 2015 vyexpedovaly pověřené knihovny více o 113 souborů a 2 138 svazků v souborech. Na nákup výměnného fondu vynaložily pověřené knihovny v roce 2016 celkem 3,520.569,48 Kč. Z celkových nákladů pro pověřené knihovny představuje tato částka 29,58 %

Dotace určená na rozvoj regionálních funkcí významně napomáhá dalšímu zkvalitňování poskytovaných regionálních služeb, které patří mezi podpůrné služby napomáhající kulturnímu rozkvětu obcí, podpoře komunitního života a rozvoji informační a čtenářské gramotnosti.

„Proto knihovny nabízí každému, kdo projeví zájem, orientaci ve světě příležitostí i nejistot, a to bez ohledu na formu, kterou jsou znalosti prezentovány a uchovávány.“
Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017-2020

[1] Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020. http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf?ext=.pdf

[2] http://duha.mzk.cz/clanky/setkani-ctoucich-rodin-v-regionu-blansko>. ISSN 1804-4255.

Fotografie: 

6._literarne_turisticke_putovani_deti_rodicu_a_knihovniku_regionu_Blansko_dne_21._5._2016_fotografie_Helena_Jalova.jpg

Nova_budova_Obecni_knihovny_v_Bilovicich_nad_Svitavou_slavnostne_otevrena_3._9._2016_fotografie_Marie_Nedopilova.jpg

Novy_detsky_koutek_v_Obecni_knihovne_Krtenov_okres_Blansko_fotografie_Helena_Jalova.jpg