Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2017-09-11 (All day)
Autoři citace:
KRATOCHVÍLOVÁ, Monika
Každým rokem připravuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR studijní cesty do zahraničních knihoven s cílem načerpat nové podněty a inspirace, které účastníci zájezdu s entusiasmem sobě vlastním v různé míře přenášejí do každodenní praxe svých knihoven. V letošním roce se studijní cesta uskutečnila na samém prahu léta, ve dnech 5. až 10. června. U našich jižních sousedů však v této době skutečné léto již začalo.
Cílem výpravy bylo navštívit celkem devět knihoven. Osm ve Slovinsku a jednu knihovnu v italském Terstu. Zážitkem byla již samotná cesta po Slovinsku, zemi rozlohou asi čtyřikrát menší než Česká republika, nabízející celé spektrum zážitků – krásná pohoří, jezera, malebná města a vesničky i kousek moře, které bylo možné zažít také při návštěvě Terstu.
Síť knihoven ve Slovinsku tvoří 58 veřejných knihoven, z nichž deset představují krajské knihovny zajišťující koordinaci rozvoje služeb ve svém regionu. Knihovny jsou financovány nejen svými zřizovateli, ale také ministerstvem kultury. Metodickou podporu mají od Slovinské asociace veřejných knihoven (Združenje slovenskih splošnih knjižnic), což je autonomní, dobrovolné a neziskové sdružení právnických osob – knihoven, které prosazují společné zájmy v oblasti knihovnické činnosti. Sídlem organizace je Grosuplje.
Mezi navštívené knihovny patřily:
- Veřejná knihovna v Celje (Osrednja Knjižnica Celje)
- Národní a univerzitní knihovna v Lublani (Narodna in univerzitetna knjižnica)
- Městská knihovna v Grosuplje (Mestna knjižnica Grosuplje)
- Knihovna v Domžale (Knjižnica Domžale)
- Městská knihovna v Kranj (Mestna knjižnica Kranj)
- Veřejná knihovna Franceta Bevka v Nové Gorici (Goriška knjižnica Franceta Bevka)
- Městská knihovna v Pirani (Mestna knjižnica Piran)
- Městská knihovna Attilio Hortis v Terstu (Biblioteca Civica Attilio Hortis)
Veřejná knihovna v Celje
První navštívenou byla třetí největší knihovna ve Slovinsku, ústřední knihovna v Celje. Knihovna je umístěna na jednom z nejhezčích míst ve městě, u řeky Savinja. V lednu 2010 byla otevřena v nových prostorách na ploše 4 700 m² s vizí stát se místem relaxace a inspirace, celoživotního učení a kreativity. Nové prostory umožnily soustředit do jedné budovy oddělení působící do té doby v různých částech města.
Knihovna v Celje je ústřední knihovnou regionu Savinja, její součástí jsou pobočky v obcích Dobrna, Šmartno, Vojnik a Štore. Knihovna má pět oddělení. Oddělení pro místní historii nabízí množství informací o regionu Celje v podobě knih, novin, fotografií, pohlednic a rukopisů. Dětská knihovna Miško Knjižko je místem pohádek a příběhů, písní, imaginárních a pravdivých hrdinů, místem, kde se děti učí rozvíjet svoji představivost a fantazii. Dětské oddělení je zapojeno do projektu Rastem s knjigo. Od roku 1994 organizuje knihovna Univerzitu třetího věku, od roku 2014 provozuje Chinese Corner, koutek čínské literatury, dále nabízí na 40 vzdělávacích programů a kurzů v cizích jazycích.
Součástí fondu je sbírka dědictví Almy Karlina (1889-1950)[1], knihovna udržuje Virtuální dům Almy M. Karlin. Knihovna převzala spolu se Slovinskou asociací veřejných knihoven[2] koordinaci portálu regionálních knihoven Kamra.si, věnovaného uchování lokální historie. Uložený digitální obsah je dostupný také prostřednictvím Evropské digitální knihovny Europeana. Ke konci roku 2016 obsahoval fond 450 270 jednotek, knihovna registrovala na 16 tisíc uživatelů a přes milion návštěvníků. Patří mezi nejčastěji navštěvovanou kulturní instituci ve městě. Používá systém RFID, uživatelé mají k dispozici 4 self-checky a bibliobox.
Národní a univerzitní knihovna v Lublani
Nápadnou budovu slovinské Národní a univerzitní knihovny, jejíž fasádu zdobí červené cihly a bílý vápenec, vyprojektoval v letech 1930-31 slovinský architekt a urbanista Josip Plečnik (1872-1957).[3] Stavba byla realizována v letech 1936-41 a je považována za jednu z nejlepších Plečnikových prací. Plní funkci národní ústřední slovinské knihovny, hlavní univerzitní knihovny Univerzity v Lublani a státního metodického střediska pro rozvoj knihoven. Knihovna uchovává přibližně 2,8 milionu knihovních jednotek. Národní sbírka, tzv. Slovenika, jsou jádrem slovinského písemného dědictví. Pro nové uživatele je k dispozici průvodce knihovnou dostupný on-line.
Ozdobou knihovny je hlavní čítárna, která je pro turisty uzavřena. Knihovna poskytuje služby digitalizace nebo tisk knihy (EOD - E-books na vyžádání), kopie článků, návštěvu bezplatných kurzů na vyhledávání elektronických zdrojů, vyhledávání veřejně přístupných informačních zdrojů prostřednictvím bezdrátové celouniverzitní sítě nebo návštěvu kavárny.
Městská knihovna v Grosuplje
Nově rekonstruovaná a prostorově jednou tak rozšířená knihovna v místě s více jak 6 tisíci obyvateli byla otevřena v roce 2007. Výsledná podoba přístavby připomíná roztaženou harmoniku. Knihovna začala plnit funkci velkého městského obývacího pokoje. Projekt rozšíření Městské knihovny v Grosuplje získal v roce 2007 Plečnikovu cenu, která představuje nejvyšší architektonické ocenění ve Slovinsku.
V knihovně se nachází pamětní místnost Domoznanska, která uchovává dokumenty a knihy k regionální historii až od dob antiky. Až 34 % obyvatel všech věkových kategorií je registrovanými uživateli, přičemž počet zájemců o využívání služeb knihovny každoročně narůstá. Knihovnu s více jak 105 tisíc svazky navštívilo za minulý rok více jak 168 tisíc návštěvníků, kteří uskutečnili na 578 tisíc výpůjček. Knihovna je otevřená každý den od 9 do19 hodin, v sobotu od 8 do 13 hodin.
Knihovna v Domžale
Knihovna je hlavním kulturním centrem města Domžale (12 863 obyvatel). Sídlí v prostorách obchodního centra. Má 4 pobočky a zajišťuje služby prostřednictvím bibliobusu pro 21 sousedních obcí. Knihovna je součástí COBISS (Kooperatovni online bibliografski sistem in servisi), systému se sdílenou katalogizací, společnou databází katalogů a lokálních databází zúčastněných knihoven. Tento souborný katalog umožňuje on-line přístup do bibliografických záznamů všech zapojených knihoven.
Podpořit dětské čtenářství pomáhají kufříky na kolečkách ve tvaru zvířátek. Obsahují obrázkové knížky, písničky, hádanky a vzdělávací knihy. Nebo batůžky na téma pohádek. Jejich součástí jsou maňásci, s nimiž mohou děti formou dramatizace ztvárňovat svoje oblíbené příběhy. Maskotem oddělení pro děti se stala želva Živa, coby symbol moudrosti a poznání. Knihovna používá RFID systém, automat na vracení knih, oblíbeným prvkem v oddělení pro děti a mládež jsou tematické piktogramy na knihách. Knihovna je otevřena ve všední dny od 7 do 19 hodin, v sobotu od 7,30 do 12,30 hodin.
Městská knihovna v Kranj
Městská knihovna ve městě Kranj s více jak 36 tisíci obyvateli slaví v letošním roce 70. výročí založení. Knihovna slouží jako centrum vzdělanosti, kultury a místo pro setkávání všech generací, je mostem mezi různými kulturami, národy a náboženstvími. Knihovna pořádá množství společenských aktivit. Organizuje kurzy informační a čtenářské gramotnosti, workshopy, půjčuje knihy na koupališti, pořádá filmové, divadelní a komiksové večery. Knihovna má otevřeno od pondělí do pátku 8,00 – 19,30 hod., v sobotu 8,00 hod. – 13,30 hod.
Pro inspiraci při nákupu knih mohou knihovny využívat webový portál Dobreknjige.si propagující dobré čtení. Objektivní a nestranný výběr literatury zajišťují slovinské knihovny ve spolupráci s literárními kritiky a čtenáři, uživateli portálu Dobré knihy. Jeho součástí je přehled oceněných knih a informace o aktivitách čtenářských klubů.
Veřejná knihovna Franceta Bevka v Nové Gorici
Knihovna v Nové Gorici, které je nejmladším městem Slovinska (bylo založeno v roce 1948), disponuje rozsáhlými prostory, které umožňují různé aktivity zejména pro děti a mládež. Knihovna byla založena v roce 1949. V nových prostorách se knihovna nachází od roku 2000. Zejména venkovní zahrada s vodním prvkem je příjemným místem pro pořádání letních aktivit. Blízkost hranic přivádí do knihovny uživatele z řad italské populace, což dokládá trojjazyčná podoba webových stránek (v angličtině, slovinštině a v italštině).
Knihovna má sedm poboček a její součástí je bibliobus. Má 82 zastávek, mezi nimiž se nacházejí mateřské i základní školy včetně střediska pro odvykání závislosti. Mnoho zastávek se nachází v nepřístupných oblastech pohraničí. Počátky putovních knihovniček jsou již z roku 1966. V roce 1975 pořídila knihovna svůj první bibliobus, tzv. potujoča knjižnica. Knihovna nese jméno France Bevka (1890-1970), známého slovinského autora, který patřil mezi časté návštěvníky knihovny a odkázal jí část svého dědictví, které knihovna uchovává v pamětní místnosti France Bevka. Knihovna je otevřena každý všední den od 7 do 19 hodin, v sobotu od 8 do 13 hodin.
Městská knihovna v Pirani
V městečku s necelými 5 tisíci obyvateli byla knihovna založena v roce 1956. Od roku 2009 poskytuje služby v nových moderních prostorách. Od roku 1996 shromažďuje písemnosti vztahující se k historii městečka Piran a slovinské Istrie. Knihovna má jednu pobočku. Knihovna podporuje komunikaci mezi slovinskou a italskou komunitou a rozvíjí schopnost vzájemné sounáležitosti v etnicky smíšené oblasti; dialog mezi různými kulturami. Děti do 18 let, nezaměstnaní a příjemci sociální podpory mají registraci zdarma. Podle zákona o ochraně osobních údajů jsou neaktivní uživatelé z registrace po jednom roce vyloučeni. Knihovna je otevřena v pracovní dny od 9 do 18 hodin, v sobotu od 8 do 13 hodin. Jeden den v roce jsou obě knihovny uzavřeny pro odbornou přípravu svých zaměstnanců.
Veřejná knihovna Attilio Hortise
Knihovna v Terstu, založená v roce 1793, zachovává historické vzpomínky na město. Má více než 450 000 svazků, včetně rukopisů, dopisů a plakátů, hudebních rukopisů, tiskovin, kreseb, geografických map, fotografií a plakátů, stejně jako sbírky diplomatického archivu s dokumenty od roku 1300 do 1800. Součástí knihovny jsou tři literární muzea: sbírku Petrarca a Piccolominiho, muzeum díla Italo Sveva, tzv. Sveviano a sbírku Jamese Joyceho. Attilio Hortis (1850-1925), po kterém se knihovna jmenuje, byl historik a filolog, od roku 1897 poslanec ve Vídni. V letech 1873 až 1923 působil jako ředitel knihovny.
Závěr
Návštěva všech knihoven nás přesvědčila o tom, že se knihovny v České republice mohou stále inspirovat a hledat nové cesty ke svým uživatelům. Budoucnost veřejných knihoven ve Slovinsku byla formulovaná ve Strategii rozvoje slovinských veřejných knihoven 2013-2020 (The Slovenian Public Libraries Development Strategy 2013-2020), která vytyčila čtyři klíčové priority:
Strategická priorita 1: Rozvoj organizace a sítě knihoven
- a) zajistit dostatečné financování a efektivitu poskytovaných služeb
- b) vybudovat stabilní a efektivní organizaci sítě veřejných knihoven
Strategická priorita 2: Služby veřejných knihoven
- a) rozvoj existujících služeb a vytváření nových
- b) zvýšit využívanost knihovnických služeb
Strategická priorita 3: Kompetence a vzdělanost knihovníků
- a) důraz na profesionalitu a kompetence zaměstnanců ve znalostní společnosti
- b) výkonná administrativa a management
- c) volné šíření znalostí
Strategická priorita 4: Knihovny jako aktivní činitel v rozvoji společnosti
- a) posilovat stávající partnerství a vytváření nových
- b) posilovat význam a úlohu knihoven ve společnosti
Využívanou službou mezi slovinskými knihovnami patří nabídka projektu Biblos. Jedná se o internetový portál pro půjčování nebo nákup elektronických knih ze slovinských vydavatelství. Obsahuje literaturu ve slovinském jazyce. Knihy je možné číst na osobním počítači nebo přenosných zařízeních (tablet, telefon, čtečka, notebook). Pro čtenáře knihovny je využití služby zdarma. Současně je možné si vypůjčit až 4 e-knihy na dobu 14 dní.
Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR se podařilo zajistit velmi inspirativní a s ohledem na roční období i velmi vydařenou studijní cestu. Podnětné byly nejen mnohé dětské koutky, které nikde nešetřily prostorem, nabídka aktivit, ale také rozmanitá studijní místa, která navozovala pocit pohody a vizi příjemně stráveného času ať už ke vzdělání, odpočinku či relaxaci. Přiložená fotogalerie je toho viditelným důkazem.
[1] Slovinská cestovatelka, spisovatelka, polyhistorička, v Celje velmi populární a oblíbená.
[2] Zveza bibliotekarskih društev Slovenije http://www.zbds-zveza.si/zbds_eng.asp
[3] Ve 20. a 30. letech 20. století se svojí prací pro československou prezidentskou kancelář významně zasloužil o současný vzhled Pražského hradu.
Fotografie:
Váha článku:
0