Knihovny a vzdělávání veřejnosti: zkušenosti a praxe Moravské zemské knihovny

Článek se zamýšlí nad vzdělávací rolí knihoven a představuje toto téma na příkladu aktivit Moravské zemské knihovny v Brně.

Jsou knihovny součástí vzdělávacího procesu? Asi není těžké odpovědět na tuto otázku a většina (veřejnosti) by bez váhání přitakala. Otázka však zní, zda bude panovat shoda i při zdůvodňování této odpovědi. Stále ještě jsou knihovny vnímány výhradně jakou součást formálního vzdělávání, protože poskytují studijní literaturu, ať už v klasické tištěné nebo moderní digitální podobě. Úloha knihoven v rámci neformálního vzdělávání již tak zřejmá není. Důkazem nechť je skutečnost, že knihovny samotné dosud ani nemohou žádat o prostředky z MŠMT, jelikož nejsou uznány jako vzdělávací instituce. Praxe je však taková, že samy knihovny vzdělávají; mnohé tak činí dlouhodobě, možná nevědomky a bez ohledu na probíhající přeměnu knihoven z pouhých půjčoven na „vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra“ (citováno dle Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2017 – 2020). Moravská zemská knihovna má díky právu povinného výtisku specifické postavení, jak tedy vzděláváme u nás?  

S trochou nadsázky můžeme každou akci, přednášku, besedu a dokonce i výstavu, kterou v MZK pořádáme, považovat za jistou formu vzdělávání. Každá taková akce návštěvníka obohacuje o nové vědomosti, znalosti, dokonce i dovednosti. Při bližším pohledu lze pak tyto aktivity rozdělit do několika skupin.

Jak (lépe) využívat služby knihovny

Moravská zemská knihovna je složitý organismus nabízející mnoho služeb a zdrojů informací. Při takto široké škále činnosti však nutně přichází problém, že v mnoha případech čtenáři o těchto službách nevědí, v lepším případě je jen neumí využívat či neznají všechny možnosti. S tím souvisí i potřeba vzdělávat čtenáře v této oblasti. V MZK k tomu slouží tematické exkurze, které vedou zájemce do zázemí knihovny a nenásilnou formou je seznamují s chodem knihovny, ale třeba i s ne tolik známými knihovními fondy. Každý měsíc se koná alespoň jedna exkurze. V tomto roce jsme zájemcům touto formou přiblížili online grafické sbírky, unikátní soubor fotografií Brna z konce 19. století nazvaný Bruna antiqua, seznámili jsme je s chodem zahraničních knihoven či Digitální knihovnou MZK. Kromě těchto dopředu naplánovaných tematicky zaměřených exkurzí nabízíme také exkurze na objednání zejména pro školy. V naší počítačové studovně se také pravidelně každý měsíc konají školení týkající se využívání jednotlivých elektronických informačních databází, v nichž se účastníci učí vyhledávat jimi požadované informace, ale také velmi oblíbené školení, jak správně citovat, které obvykle končí poukazem na online citační nástroje. V tomto bodě MZK vlastně zájemce učí práci s informacemi, vyhledávání, třídění, odkazování, tedy vlastně naplňuje funkci informačního vzdělávání, která bývá knihovnám nejčastěji přisuzována.

Kulturní program

Tematický záběr kulturního programu v MZK je hodně široký. Pořádáme výstavy, kde prezentujeme výsledky vlastní vědecko-výzkumné činnosti, unikátní knihovní fondy zejména staré tisky, připomínáme významné brněnské osobnosti (cyklus Oči Brna) nebo výstavy výtvarného umění. Ke každé výstavě se snažíme připravit rovněž doprovodný program, který může mít podobu besedy, přednášky, filmového promítání atd. Kromě vlastních výstav je v MZK již ustálený programový cyklus přednášek předních vědců (Petr Kulhánek, Miloslav Druckmüller, Vladimír Wagner, Jiří Grygar atd) v oblasti přírodních věd, který přibližuje nejnovější poznatky jejich bádání, nebo cyklus literárních akcí. Cílem těchto akcí je nejen návštěvníky zabavit, ale zase jen vzdělávat, předat účastníkům nové či málo známé poznatky, nové pohledy na známá fakta.

Kolik jazyků umíš…

Mezi specifika MZK patří jistě existence zahraničních knihoven; k dispozici je americká, anglická, německá, španělská, rakouská. Jde o svébytný celek, který nabízí svůj vlastní program. Kromě půjčování cizojazyčných knih či dokumentů pořádají zahraniční knihovny pravidelná promítání filmů v původním znění, nabízejí přednášky o literatuře vybrané jazykové oblasti nebo organizují anglický čtenářský klub (reading group), kde se v úzkém kruhu rozebírá předem daná kniha ve většině případů dosud nedostupná v češtině. Tyto akce přispívají k šíření vědomostí o cizí kultuře, ale mohou být vítanou příležitostí, jak si procvičit jazykové dovednosti, pasivní i aktivní. Zároveň se čas od času v programu objeví i akce, která kromě možnosti se jaksi mimoděk pocvičit v jazyce, nabídne autentické informace, které lze těžko získat jiným způsobem. Na konci května takto MZK hostila besedu s Američankou ujgurského původu Rushan Abbas, která celou svou kariéru spojila s bojem proti čínské vládě a jejímu útlaku ujgurské muslimské menšiny. Kvůli cenzuře nejsou informace o životních podmínkách Ujgurů lehce dostupné, osobní svědectví Rushan Abbas je o to cennější.

Učíme se celý život

Celoživotní vzdělávání je velkým tématem pro všechny knihovny, pole působnosti, kterým se odlišují od institucí formálního vzdělávání. Tam, kde školy končí, nastupují knihovny a jiné podobné instituce. Lze sem zařadit všechny aktivity zmiňované výše, ale MZK zde funguje také jako partner akcí typu Univerzita třetího věku či Senioři píší Wikipedii, jimž poskytuje prostory pro konání.

Pokud by tedy čtenář knihovny navštěvoval pravidelně všechny akce, které pořádáme, zcela určitě by si rozšířil všeobecný rozhled, jazykové schopnosti, věděl by, jak pracovat či správně vyhledávat informace, což samo o sobě není málo. Nicméně je třeba ještě poukázat na jednu roli knihoven na poli vzdělávání, možná tu vůbec nejdůležitější. Žijeme v informační společnosti, rozvoj komunikačních technologií staví člověka do zcela nové situace – je vystaven velkému množství informací z velice rozmanitých zdrojů v rozdílné kvalitě. Množství informací však paradoxně nemusí vést vždy jen k většímu šíření vzdělanosti nebo k demokratičtějšímu přístupu ke vzdělání, ale i k jistému zahlcení, nebo v horším případě k akceptování jednoduchých, srozumitelných, ale ne vždy pravdivých informací. Manipulace existuje stejně dlouho jako lidská komunikace, ale v současné informační společnosti s dostupnými technologiemi lze zkreslenou informaci nebo přímo lež rozšířit rychle a jednoduše několika kliknutími v počítači mezi tisíce příjemců. Dnes více než kdykoliv v minulosti roste potřeba vzdělávání ke kritickému myšlení. Těžko lze lidem určovat, která informace je správná či pravdivá, můžeme je jen naučit, jak lež či manipulaci rozpoznat, na co si dávat pozor, jak si informace ověřovat, jak vnímat fakta v souvislostech nikoliv odtrženě.

V MZK jsme tedy náležitě pyšní na to, že můžeme návštěvníkům s podporou Velvyslanectví USA od listopadu 2018 nabídnout cyklus přednášek a workshopů mediálního vzdělávání. Začínali jsme přednáškami o tom, jak vznikají a působí fake news, hoaxy či konspirační teorie, o úloze nových médií v jejich šíření, představili jsme účastníkům příklady manipulativních technik a strategií, nechali jsme zájemce nahlédnout do pozadí investigativní žurnalistiky nebo připomněli, že manipulace se může skrývat i tam, kde ji moc nečekáme, například při natáčení přírodopisných dokumentárních filmů. Celému tematickému cyklu jsme dali lehce provokativní název Používej mozek! Spočívá v tom dvojsmysl, neboť díky často používané zkratce MZK a šedivé barvě části fasády naší budovy je „mozek“ rozšířenou přezdívkou naší knihovny mezi studenty. Tedy vlastně neříkáme nic jiného, než „Přemýšlej a používej knihovnu!“

Fotografie: 

_MG_0208.JPG

_MG_0230.JPG

02IMG_8140.jpg