Knihovna jako ostrovy učení

Městská knihovna v Chemnitz byla založena v roce 1869 jako měšťanská studijní knihovna. Stadtbibliothek Chemnitz v Tietzu tedy slouží čtenářům již 150 let. V roce 1998 rozhodlo městské zastupitelstvo o umístění knihovny do obchodního domu, který byl postaven architektem prof. Wilhelmem Kreisem v letech 1912 – 1913 na objednávku židovského rodinného podniku TIETZ. Nová ústřední knihovna byla slavnostně otevřena 23. října 2004 a sídlí ve dvou patrech obchodního domu, který se tak stal multikulturním centra města.

Chemnitzká knihovna mě zaujala již dříve. Když jsem měla to štěstí a navštívila ji v roce 2005, měla nově otevřenou ústřední knihovnu v domě Das Tietz. Od té doby knihovnu sleduji. Fascinuje mě její marketingová koncepce a pojetí celoživotního vzdělávání, kterému se knihovna věnuje intenzivně a realizuje řadu zajímavých vzdělávacích projektů. Oslovila jsem paní ředitelku Elke Beer, která souhlasila s rozhovorem, věřím, že ne posledním, pro časopis DUHA, který rád přináší zahraniční inspirace.

Když se ohlédnete za patnácti lety provozu nové ústřední knihovny v budově Das Tietz, co vidíte?

Nové luxusní a perfektně vybavené prostory přinesly i nový styl knihovnické práce. Implementovali jsme marketing do vedení knihovny. Získali jsme širší čtenářskou základnu, nyní naše služby využívá půl miliónů čtenářů. Kvitují z volného výběru knih, mají neomezený přístup k informacím a vzdělávání, náš dům slouží veřejnosti zároveň jako kulturní dům. Jsme pevnou součástí kultury a vzdělávání v městě Chemnitz. Knihovna je bezbariérová nejen fyzicky, ale každý si v ní může najít svou oblast zájmu. Nabízíme místo k práci, k učení, čtení a zábavě. Skleněný strop budovy Das Tietz i boční okna zajišťují dostatek denního světla a moderní design interiéru láká návštěvníky k delšímu pobytu, než je jen výpůjčka či vracení knih. Jak již bylo řečeno, prezentujeme se i jako kulturní dům, nabízíme denně zajímavé aktivity čtenářské, informační, kulturní a zejména vzdělávací, které dokážou zaujmout. To by nebylo možné bez partnerů – spřízněných kulturních a vzdělávacích institucí ve městě. Nejvíce spolupracujeme s místní univerzitou. Pořádáme autorská čtení, výstavy, přednášky, workshopy otevřených dílem, hrací a čtecí kroužky pro děti a další zejména vzdělávací aktivity formou projektů. Využíváme práci dobrovolníků, kteří učí migranty německy a předčítají nahlas čtenářům.  

Když se ohlédneme ještě dále, přestěhování ústřední knihovny do nové budovy Kaufhof v samém srdci města Chemnitz bylo to nejlepší, co se knihovně mohlo přihodit. Přineslo nám to stoprocentní navýšení registrovaných uživatelů, výpůjček, ještě více návštěvníků a možnost pořádat aktivity, o kterých se nám dříve jen snilo. Využíváme RFID technologii, díky které je knihovna plně automatizována. Vracet a půjčovat knihy se dá prostřednictvím automatů, rovněž provádění plateb je plně automatizované. Optimalizovali jsme provozy díky outsourcingu v průběhu zlepšování služeb, což zákazníkům přináší okamžité odesílání médií, propojené katalogové zápisy, online výpůjčky, třídění médií prostřednictvím vybrané firmy a další vychytávky. Díky automatizaci se mohou knihovníci více věnovat péči o zákazníky a poradenství, propagaci četby, výuce informační a mediální gramotnosti, síťové práci a poskytování komfortu uživatelům, pro které se rozšířila i provozní doba.

Co jste museli v novém domě změnit po patnácti letech? Co bylo dobře a naopak co špatně?

Uživatelé mají lepší dostupnost do ústřední knihovny. Hned vedle jsou zastávky městské hromadné dopravy a parkoviště, což je důležité. Knihovna tak oživila centrum města a návštěvníci knihovny si mohou vyřídit nejen návštěvu knihovny, ale i další pochůzky v centru města. Kromě knihovny se v budově Das Tietz nachází i Volkshochschule Chemnitz (Národní vysoká škola Chemnitz), přírodopisné muzeum, kulturní management města Chemnitz a Nová saská galerie. Spolupráce všech těchto institucí pod jednou střechou funguje velmi dobře. Podáváme řadu společných a významných projektů. Dokážeme tak lépe získat finanční prostředky na edukační a kulturní činnost. Návštěvníci knihovny tvoří obraz městské společnosti a společnosti vůbec. Tím, že je knihovna otevřenou institucí, musí zvládat problémy s tím spojené, zejména svízel lidí bez domova, sociálně vyloučených, imigrantů a dalších. V tomto směru školíme personál a hledáme řešení mnohdy neřešitelných situací, zejména nám jde o zajištění bezpečnosti a pohodlí uživatelů.

Knihovna reaguje na turbulentní změny ve společnosti tím, že vytváří místa pro vlastní růst a flexibilitu:

• „tiché“ a „hlasité“ zóny,
• týmové studovny,
• elektrické zásuvky všudypřítomné,
• variabilní a mobilní konzultační místa (poradenské a konzultační služby),
• Makerspace, tzv. otevřené dílny pro workshopy.

Nutné přestavby v nové budově byly velmi těžké, při realizaci se nepočítalo s tak velkými změnami a s tak rozsáhlou automatizací. Nicméně je potřeba reagovat na požadavky současných uživatelů a studentů a ty se velmi změnily. Studenti očekávají komfort, vzdělávání, studijní a relaxační zóny a konzultační služby.

Zaujal mě váš projekt Lerninseln (ostrovy učení), mohla byste nám projekt představit?

I když stoupají počty digitálních výpůjček, úměrně tomu roste zájem o fyzické učebny. Proto jsme v roce 2015/2016 zpracovali nový koncept, který reagoval na výsledky rozsáhlého dotazníkového šetření z roku 2014. Respondenti požadovali fyzická místa, kde by se mohli vzdělávat, ať už individuálně, či v týmech. Požadovali relaxační zóny, místa pro setkávání a diskusní kluby.

Ostrovy učení navozují jedinečnou atmosféru pro učení, pro různé typy učení. Výuka na vysokých školách probíhá formou diskusí, k tomu jsou vhodné týmové studovny. Jiní studenti si přejí tichá a ničím nerušená místa, kde si mohou nechávat učební pomůcky a vracet se sem jako domů. Knihovník zde hraje roli pedagoga, konzultanta, který radí a pomáhá s tvorbou odborného textu či s vyhledáváním témat pro závěrečné či seminární práce. Žákům knihovníci pomáhají s domácími úkoly a doučováním.

Přebudovali jsme dokonce čítárnu na multifunkční a multimediální učebnu, kde se nachází variabilní nábytek, který se dá uspořádat podle situace. Zde je k dispozici veškerá potřebná technika a knihovník pedagog, který sám organizuje nebo zařizuje edukační programy. V každém okruhu (Mládež a hudba, Věda a technika, Kultura a země) knihovny je k dispozici jeden ostrov učení – otevřená zóna k učení, místo pro psaní domácích úkolů, místo pro týmovou spolupráci. V celé knihovně je k dispozici WiFi, zásuvky, tabule, ke kterým mají uživatelé volný přístup. Každý ostrov učení nabízí i tichou studovnu. Ty vznikly například i z kanceláře. Všude jsou k dispozici obrazovky k vizualizaci společných projektů a obsahů.

Zakoupili jsme dvě soupravy sedaček a prostor odhlučnili, vznikla tak relaxační zóna ke čtení či odpočinku, případně k setkávání. Cítíme potřebu uspořádat knihovnu jinak a nabízet celoživotní vzdělávání, o které mají mimořádný zájem všechny generace uživatelů. Pracujeme s vizí komunitní a vzdělávací knihovny. Spolupracujeme s nejrůznějšími spolky, školami, ministerstvy na přípravě čtenářské a informační gramotnosti. Digitální gramotnost je nyní v centru našeho zájmu.

Spolupráce se školami se vám dlouhodobě daří, máte recept pro české knihovny?

Úlohou veřejných knihoven je podporovat čtenářskou gramotnost od útlého věku dítěte, což není možné bez spolupráce se školami, rodiči či prarodiči. Prezentujeme se jako solidní partner škol. Nutné je spolupracovat s řediteli škol, s učiteli i vychovateli. Oslovovat je pravidelně a nabízet jim program, který vhodně doplní či podpoří výuku. Nabídku učitelé najdou na našem webu „Učitelé a vychovatelé“, distribuujeme do škol letáky „Místo učení škola“ nebo rozesíláme klasickou nabídku vlastních edukačních programů. Také nabízíme školám servis, docházíme do škol s mediálními boxy či mediální výchovou. Rozdáváme učící karty s QR kódy, které vedou na naši úvodní webovou stránku, kde jsou nové nabídky pro učitele základních škol, středních škol atd. Poskytujeme návody pro učitele, jak se mohou jejich žáci stát informačními profesionály.

Učitelé se mohou přihlásit k odebírání newsletteru, který je 4x v roce informuje o nabídkách knihovny a novinkách v učení. Nabídku dostávají všichni ředitelé škol. Nabídku knihovna přizpůsobuje učebním plánům škol a snaží se, aby zaujala nejen pedagogy, ale i studenty. Velice oblíbená jsou autorská čtení a diskuse se spisovateli. Podporujeme četbu, připravujeme saské knižní léto (letos už desátý ročník), které je velmi navštěvované. Je to prázdninová akce, při které na programu spolupracuje přes sto saských knihoven. Cílíme na děti ve věku od 11 do 17 let. Rozvíjíme u nich digitální gramotnost, nabízíme tablety i jiná multimediální knihovnická zařízení a půjčujeme zařízení pro hraní her. Ukazuje se, že je to správná cesta.

Recept na spolupráci? Spojit se nejen s řediteli škol, ale i s pedagogy, vychovateli a úřady, které tyto školy spravují a zřizují, s ministerstvem školství. Nejdůležitější je kvalitní a zajímavá nabídka, zacílená na osnovy škol, na jejich učební plány a výukové cíle. Je vhodné kombinovat klasické akce s digitálními tak, aby vzdělávání bylo pro studenty zajímavé a lákavé.

Jakou máte vizi do budoucna? Jak vidíte budoucnost veřejných knihoven v době digitalizace a robotizace?

Změnili jsme nejen služby, zavedli nová média, platformy, licenční modely, streamovací služby a techniky, ale změnili jsme i to, jak obyvatelé města Chemnitz vnímají kulturu. Změnili jsme přístup knihovníků ke službám, implementovali jsme marketing do všech činností knihovny. Chceme vytvořit podmínky pro společenskou změnu, nechceme nahradit staré věci novými, chceme staré věci obohatit o nové a tím je znásobit. V popředí nejsou výpůjční služby, středobodem v knihovně už nejsou knihy, ale návštěvníci, kteří mají různé potřeby, a my se snažíme jim takové služby nabízet. Knihovny se stávají „třetím“ místem v životě lidí, hned po domově a práci. Stávají se „obývákem města“ – místem k výměně informací a dovedností, místem, kde se lidé setkávají, vzdělávají, čtou, baví se a mohou se kulturně a kreativně realizovat, dokud je knihovna otevřena.

Základní poslání knihoven se nezměnilo, cílem je zpřístupňovat lidem paměť komunity, relevantní informace a vědění, rychle a bez překážek. Cílem je zmenšovat „digitální přehradu“ mezi lidmi. Podporovat a rozvíjet čtenářskou gramotnost a jiné gramotnosti. Knihovny nejen zprostředkovávají vědění, ale i vzdělávají.

V knihovnách vznikají knihovnické laboratoře (Library Labs), otevřené dílny (Makerspaces), hrací místnosti (Gamingrooms), což jsou ta pravá místa, ve kterých se lidé mohou vzdělávat. Velmi důležité je vytvořit v knihovnách kreativní laboratoře k experimentování a zkouškám – 3D tiskárny, virtuální realita, šifrování a hraní a jiné. Je nutné takto knihovny upravit, nové moderní služby zaměřit na konkrétní cílové skupiny. Klasické půjčování knih bude ustupovat digitálním výpůjčkám a lidé budou knihovny potřebovat spíše jako „obývák města“. Knihovny mají silný potenciál uspět i v digitálním světě, ale musejí se změnit.

Není knihovník tak trochu ohrožený druh? Nahradí roboti knihovníka (v roce 2018 byla v Helsinkách otevřena knihovna budoucnosti – Knihovna OODI, ve které pracují 3 roboti, kteří zakládají knihy do regálů)?

S knihovníky je to stejné jako s knihovnou, rozhodně nejsou ohroženým druhem, ale musejí se změnit. Potřebují nové dovednosti, pedagogické schopnosti, umět pracovat s novými médii, obsluhovat 3D tiskárnu a virtuální realitu, „obsah“ nejen zprostředkovávat, ale umět ho i vytvářet. To klade na profesi knihovníka velké nároky a nutnost se neustále vzdělávat a být „krok“ před uživatelem. Knihovníci se budou muset umět vyznat jak v reálném světě, tak v tom virtuálním. Budou jakýmisi průvodci ve světě informací. Budou lidi učit těmto novým dovednostem. Jak bude knihovník v budoucnu vypadat, vzhledem k turbulentním změnám, nedokážu předpovědět. Je nutné zkoumat požadavky na odbornost knihovníků, definovat klíčové kompetence a ovlivňovat knihovníky, aby změnu přijali.

Co zůstane nezměněno, je, že knihovníci celému světu generují, jistí a tradují vědění, které musí být mediálně setrvalé, nekomerční, kvalitní a informace musí být relevantní. Roboti knihovníky nenahradí, naopak uvolní knihovníkům prostor pro individuální práci se čtenáři, na kterou dříve neměli tolik času. „Roboter-Only-Bibliothek“ (knihovna, ve které budou pracovat pouze roboti) je v budoucnu možná. Knihovníci by ovšem takovou knihovnu doplnili novými činnostmi – například konzultačními a pedagogickými službami. Ve vzdělávání stále vede kontaktní výuka a jen tak ji robot nenahradí. A i roboty musí naprogramovat zase jen člověk.

Děkuji Vám za Vaše odpovědi a za Váš čas. Přeji Vám i knihovně hodně spokojených čtenářů, chápající knihovníky a vstřícnost zřizovatele.

Libuše Foberová

Text rozhovoru přeložila Markéta Roupcová.