Knihovny 3D

Od lidmila

Vytvořeno 2020-03-02 11:25

Autor:

Libuše Foberová

Rubrika:

Konference/akce

Číslo časopisu:

1/2020

Vydáno:

2020-03-10 (All day)

Autoři citace:

FOBEROVÁ, Libuše

Na půdě Slezské univerzity se ve dnech 11. až 13. února 2020 konala tradiční, již čtrnáctá mezinárodní knihovnická konference Kniha ve 21. století 2020, kterou osobně zaštítil ministr průmyslu a obchodu doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D, MBA. Letošní ročník jsme zaměřili na budoucnost knihoven, a na to, jak ji ovlivňuje a ovlivní čtvrtá průmyslová revoluce – zejména digitalizace.

Úvodní panelová diskuse

Poprvé v historii jsme konferenci rozdělili do tří dnů. Začala panelovou diskusí, v níž vystoupili: Ing. Petr Očko – náměstek ministra průmyslu a obchodu, který má ve své gesci digitalizaci a inovace, doc. Richard Papík – vedoucí oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, skvělý rešeršér a informační specialista, prof. Jiří Trávníček – vysokoškolský pedagog a literární vědec z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, léta se ve spolupráci s Národní knihovnou ČR zaměřuje na výzkumy čtenářů a čtení, prof. Grzegorz Nieć – z Uniwersytetu Pedagogicznego Im. Komisji Edukacji Narodowej v Krakowie, zkoumá vývoj knihy a četbu v Polsku, prof. Milan Konvit – profesor oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, dlouhodobě se zabývá výzkumem digitalizace písemného kulturního dědictví a digitálním čtením, prof. Zdzisław Piotr Gębołyś – profesor Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego w Bydgoszczy, zkoumá vývoj tiskáren a jejich souvislost s digitalizací. Diskuse byla velmi podnětná. Jejím cílem bylo upozornit na témata, která panelisté a jiní skvělí přednášející blíže vysvětlovali v následujících blocích konference: v bloku digitalizace a digitální služby, bloku role knihoven ve vzdělávání a závěrečném bloku architektura knihoven. Diskuse byla zaznamenána a výstupy z ní budou publikovány v Knihovně – knihovnické revue. Mediálními partnery konference byly časopisy Knihovna – knihovnická revue, Čtenář, DUHA a IKAROS. Jejich pozornosti si velmi vážíme.

Snažili jsme se zvolit téma konference ve smyslu změn souvisejících s Průmyslem 4.0. Podívali jsme se na budoucnost knihoven z různých úhlů pohledu: z pohledu digitalizace a inovace, z pohledu vzdělávání – knihovny jako centra celoživotního vzdělávání a z pohledu veřejného prostoru, který knihovny nabízejí. Jaká architektura knihoven je nejvhodnější pro hybridní knihovny, tj. knihovny budoucnosti, jak nejlépe uspořádat prostor knihoven, které budou nabízet vedle klasických knih i elektronické, ale pořád budou komunitním a vzdělávacím prostorem, který má své požadavky na architekturu? Jak k tomuto prostoru přistoupit při rekonstrukcích či výstavbách nových knihoven? Budou potřeba volné výběry knih? Jaký prostor budou potřebovat lidé, kteří jsou tzv. každodenně digitální? Jak by měl vypadat eProstor knihoven? Samozřejmě změna knihoven v hybridní (propojení klasické a digitální knihovny) má svá specifika. Klasické knihy a výpůjčky knih už nejsou v knihovnách dominantní a počítá se s tím, že převládnou digitální výpůjčky a že větší knihovny budou samoobslužné. Například plánovaná nová vědecká knihovna v Ostravě, tzv. Černá kostka, bude samoobslužná – použije se koncept „SMART knihovna“. I nadále si knihovny zachovají svou komunitní a vzdělávací roli, čemuž je potřeba přizpůsobit prostor. Měly by to být moderní vzdělávací instituce, které nabízejí kvalitní veřejný prostor pro vzdělávání, relaxaci a zábavu.

Jak dostat do knihoven umění a obohatit tento tvůrčí veřejný prostor? Tento koncept velmi zajímavě představila ve své přednášce architektka Eva Špačková z Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě. Setkala se s ním na roční stáži v USA. Hledaly se odpovědi a pokládaly nové otázky související s ústřední otázkou konference: Proč je i v této době role veřejných knihoven nezastupitelná? Jak ovlivňuje digitalizace veřejné knihovny dnes a jaká je vize budoucnosti?

Knihovny digitalizují své fondy, zaměřují se zejména na písemné kulturní dědictví. Novou službou, kterou knihovny zavedly v tomto roce, je zpřístupnění děl nedostupných na trhu v digitální podobě. Ročně různé knihovny u nás zdigitalizují na 7 mil. stran. Cílem je zdigitalizovat vše, co bylo vydáno na území ČR. Novinkou je, že dříve digitální kopie zpřístupňovaly jen knihovny, které je zdigitalizovaly, nyní se digitální obsah zpřístupní prostřednictvím všech knihoven u nás. Je jich kolem šesti tisíc. Časem se plánují digitální výpůjčky, vzdálený přístup do digitálních knihoven z domova a pořizování digitálních kopií. To je průlom ve službách knihoven, jejich výrazné zkvalitnění.

Průběh konference

Hlavním pořadatelem konference byl Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, spolupořadateli Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Svaz knihovníků a informačních pracovníků 10 Moravskoslezského a Olomouckého kraje a poprvé také Sdružení knihoven SDRUK. Vědecká knihovna v Ostravě má uzavřenou rámcovou smlouvu o spolupráci s Filozoficko-přírodovědeckou fakultou Slezské univerzity v Opavě. Díky spolupráci se dlouhodobě daří jednak podílet na výuce, ale i pomocí různých seminářů, workshopů a této konference propojovat teoretické znalosti s praktickými. To považujeme za důležité a nezbytné pro rozvoj naší knihovny i pro rozvoj výuky knihovnictví v Opavě. Konference je důležitá i pro setkávání knihovnické komunity, přátelská setkání českých, slovenských a polských knihovníků jsou tradiční a velmi pěkná.

Účast byla bohatá, do Opavy se sjelo přes 130 knihovníků, ředitelů knihoven, studentů knihovnictví a architektury a jiných zájemců o budoucnost knihoven. Ing. Petr Očko, který představil vize ČR v oblasti digitalizace a inovací, upozornil, jak může například umělá inteligence prospět knihovnám, a dále posluchače seznámil s vládním konceptem Digitální Česko 2018–2030. Na konferenci vystoupili prof. Jiří Trávníček, Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR a předseda Ústřední knihovnické rady ČR – poradního orgánu ministra kultury ČR pro oblast knihovnictví, architekt Petr Hájek z Českého vysokého učení technického v Praze, Roman Dub, ředitel Městské knihovny v Písku, představil zajímavý koncept vzdělávání v nově rekonstruované knihovně, která získala řadu vyznamenání za skvělou architekturu. Věříme, že připravovaný sborník, který vyjde na podzim 2020, bude zajímavým publikačním počinem a pěknou vzpomínkou na zdařilou konferenci. Budou si v něm moci číst všichni, kteří nemohli do Opavy přijet. Celou konferenci velmi živě, vtipně a zajímavě konferovali paní Michaela Dombrovská, odborná asistentka Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a specialistka na informační gramotnost, a doc. Richard Papík.

Na konferenci bylo vidět, jak důležité jsou pro pořádání akcí komfortní prostory, které nám letos univerzita nabídla v novém kinosále v Hauerově ul. č. 4. Domnívám se, že i ony přispěly k tomu, že se konference zdařila. Vím, o čem hovořím. Můžete pořádat sebelepší aktivity, když však nemáte odpovídající prostory, je velmi těžké publikum zaujmout. Ve světě i u nás se staví nové krásné knihovny, které moji zkušenost potvrzují. Jsou to dobře investované peníze.

Shrneme-li tři dny plodného jednání na půdě Slezské univerzity v Opavě, konstatujeme, že Průmysl 4.0 je realitou a umělá inteligence umí skládat hudbu k nerozeznání od originálu (Prague Philharmonia vyvíjí spolu s ČVUT v Praze hudebního robota atd.). Datová věda, strojové učení a převádění rukopisů pomocí umělé inteligence do digitálních knihoven jsou věci, které ovlivňují a ovlivní knihovny i u nás. Roboti, 3D tiskárny a rozšířená virtuální realita přispívají k rozšíření znalostí a získání IT dovedností, které jsou důležité pro vnímání dnešního a budoucího světa. Patří tedy i do prostředí knihoven. Digitální Česko 2018+ se týká veřejných dopadů digitalizace na hospodaření a společnost. Má České republice zajistit prosperitu. Vládní dokument Digitální Česko 2018+ zastřešuje tři pilíře (dílčí koncepce), které tvoří logický celek. První pilíř představuje Česko v digitální Evropě a určuje národní specifika ČR, která chceme prosazovat v Evropě. Druhý pilíř představuje Informační koncepci ČR a třetí Koncepci Digitální ekonomika a společnost (dopady digitalizace na pracovní trh) – eGovernment ČR. V návaznosti na vládní dokument Digitální Česko 2018–2030 schválila vláda Národní strategii umělé inteligence v ČR (6. 5. 2019). V roce 2021 by mělo existovat v Praze Evropské centrum excelence v AI (umělé inteligenci). Pražské centrum by bylo jedno ze čtyř připravovaných výzkumných center v Evropě.

Očekávaný disruptivní dopad AI technologií na trh práce – tak označujeme radikální změnu technologií, které vytlačí technologie stávající (Clayton, M.). Tyto změny se dotknou úplně všech profesí, tedy i profese knihovník a informační pracovník. Těmto změnám je nutné přizpůsobit jak sociální zabezpečení, rekvalifikaci, ale především celý proces vzdělávání. Odborníci hovoří o dovednostech pro 21. století a o informatickém myšlení.

Mění se také prostředí současných knihoven a požadavky uživatelů. Už to není jen čtenář, ale celá skupina cílových uživatelů. Tato skutečnost ovlivňuje architekturu knihoven 21. století. Designéři přicházejí s konceptem, že pracovní stůl je „mrtvý“. Přenosný počítač si může pracovník vzít, kam potřebuje, preferuje se i práce z domova. Pracovní místo si knihovník může každý den vybrat podle svých představ. Participativní design je zajímavý a podnětný způsob, jak prostor knihovny uspořádat podle skutečných požadavků čtenářů, ale i zaměstnanců. Stručně řečeno, flexibilita prostoru je dnes v knihovnách hlavním konceptem (pojízdné regály a variabilní interiér). Knihovny nabízejí mnohem širší druhy aktivit a k tomu potřebují variabilní prostor. Nemluvě o tom, že dnešní uživatel požaduje jak tichá místa, tak týmové studovny, místa k telefonování, pro neformální setkání, ale i pro relaxaci či zábavu. „SMART Library“ nám umožňuje například vytvoření tepelné mapy, pomocí čidel můžeme evidovat obsazenost jednotlivých židlí či křesel aj. Volné výběry ustupují místům k posezení, zejména potom v technických knihovnách, ve kterých převažuje digitální fond. Kniha je zde spíše zajímavým designovým prvkem. Veškeré požadavky na knihovnu je potřeba zkoumat z uživatelského hlediska. Pokud budou knihovny nabízet aktivity, které uživatel využije nejen v pracovním, studijním, ale i osobním životě, bude knihovna vyhledávanou institucí. Pomáhat lidem řešit jejich problémy, to by měly knihovny přiřadit ke svým cílům.

Téma knihovny jako centra celoživotního vzdělávání, není nové, řada knihoven se věnuje vzdělávání od svého vzniku – viz první knihovní zákon. Cestou je nabízet kvalitní vzdělávání (akreditované/certifikované) a dostat tento koncept nejen do strategických dokumentů státu, ale zejména do povědomí veřejnosti. Kritické myšlení a výuka různých druhů gramotností (knihovnické instrukce, čtenářská, informační, digitální, zdravotnická, ekologická aj.) jsou nové možnosti, jak se dá v knihovnách propojovat formální a neformální vzdělávání. Učit lidi učit se, to by mohl být motiv pro knihovny.

Poděkování

Obrovské poděkování patří sponzorům, bez nichž by se konference nemohla konat, konkrétně firmám MANUTAN s.r.o., Ing. Ivan Sabo – Elsyst Engineering, RPIC-ViP s.r.o., Ceiba s.r.o., KP-SYS spol. s r.o., Cosmotron Bohemia, s.r.o., HOMOLA holding s.r.o., ORIS PLUS spol. s r.o., ALFAVINPRO s.r.o., ENERGIA art & technology s.r.o. Dále děkujeme Moravskoslezskému kraji a městu Opava, našim dlouhodobým podporovatelům. Poděkování patří hlavní manažerce konference Michaele Mrázové, která se spolu se studenty knihovnictví postarala o komfort všech účastníků i přednášejících. Občerstvení zajistil Ústav lázeňství, gastronomie a turismu pod vedením paní dr. Radmily Dluhošové, což rovněž pozitivně ovlivnilo atmosféru konference. Konference Kniha ve 21. století 2020 je minulostí, ať žije konference Kniha ve 21. století 2022. Možná ji zaměříme na digitální demenci a na výzkumy, jak digitální technologie ovlivňují náš mozek. Lachtana vycvičíte pomocí ryby, člověka prý pomocí lajku – říká neurolog Martin Jan Stránský.

Fotografie: