Hledáme kyberknihovny!

Velký průzkum s názvem České děti v kybersvětě, kterého se zúčastnilo 27 000 dětí ve věku 7 – 17 let, přinesl řadu alarmujících dat. 13 % dětí se stalo obětí podvodných e-shopů, téměř 11 % dětí bylo okradeno o své herní postavy, 8 % dětí stáhlo z neověřeného zdroje soubor, který jim zaviroval počítač, a 6 % vyhovělo žádosti o přeposlání potvrzovacího SMS kódu.[1] Není tedy na místě předpokládat přirozenou dovednost dětí chovat se v kyberprostoru bezpečně. I záležitosti jako krádeže herních postav, které mohou působit úsměvně, totiž v praxi znamenají podceňování práce s hesly a významné nedostatky v uživatelských dovednostech.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vytvořil osvětový produkt Jsem netvor, tvor, který žije na netu,[2] zpracovaný formou videokurzu s youtubery, který je určen primárně žákům 8. a 9. tříd ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Videokurz seznamuje žáky s otázkami kybernetické bezpečnosti a informuje je jako běžné uživatele digitálních technologií a internetu o jejich technických, sociálních i etických aspektech. Výběr témat, která videokurz zpracovává, vychází z velkého mapování, do kterého se zapojilo 3 300 žáků z cílové skupiny. Do vývoje videokurzu byly také zapojeny kontrolní skupiny žáků, aby výsledný produkt reagoval na jejich skutečné informační a vzdělávací potřeby. [3] Žáci se dozví například o bezpečnostních aspektech umělé inteligence, chytrých zařízení a internetu věcí, aplikací nebo třeba šifrované komunikaci. Popularizovat a vysvětlit tato témata pomohlo celkem deset známých youtuberů. Důležité také je, že témata videokurzu nachází ukotvení i v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a přispívají k naplňování vybraných bodů tzv. nové informatiky.[4] Záštitu celému videokurzu udělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, což může být pro školy atraktivní při propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Především v rozvoji informační a digitální gramotnosti totiž nachází knihovny své stabilní místo a klíčový dokument pro knihovní prostředí Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 klade na tuto roli knihoven důraz. [5] Vzdělávání v kybernetické bezpečnosti je každým dnem důležitější a knihovny zde mohou podat pomocnou ruku. Proto hledáme „kyberknihovny“, které pomohou šířit naše řešení a přispějí tak ke zvýšení bezpečnosti dětí.

Pro každé téma jsme připravili lekci, kterou ve své edukační praxi můžete využít. Ačkoliv se témata vč. svého ukotvení v RVP ZV jeví jako ryze informatická a technická, není nutné se jich obávat. Odbornou problematiku představí youtubeři způsobem, který je blízký životnímu kontextu žáků, s důrazem nikoliv na technikálie, ale na uvědomění a sebereflexi z pohledu uživatele. Pokud při práci s žáky využíváte nástroje kritického myšlení (T-graf, Vennovy diagramy, myšlenkové mapy) nebo jiné didaktické metody (brainstorming, řízená diskuze), zvládnete realizovat i tyto lekce.

Jsou vybudované na modelu třífázového učení E-U-R (evokace, uvědomění, reflexe), typickým prvkem lekcí je sofistikovaná práce ve skupině, která podporuje i inkluzivní vzdělávání a která vede žáky k zamyšlení a probádání různých problémových otázek. Žáci se vžívají například do role kyberkriminalistů, vývojářů autonomních automobilů nebo se zaměřují na digitální úklid svých mobilních zařízení a učí se o digitálních technologiích a kybernetické bezpečnosti přemýšlet. Z toho důvodu také zpravidla neexistuje jedno správné řešení problémových úloh, ale každá skupina může přinést své originální řešení.

Díky designu jednotlivých lekcí se lektor zaměřuje na koordinování lekce, řízení práce skupin a podněcování diskuze za využití nápomocných řízených otázek. Lektor tak není vystaven nepřiměřené odborné zátěži v objasňování témat kybernetické bezpečnosti, ale umožňuje žákům přebírat odpovědnost a aktivitu za své učební výstupy.[6] Ke každé modelové lekci je připravená kompletní dokumentace, kterou naleznete v eduzóně.[7] Kompletní dokumentace obsahuje materiály pro úspěšnou realizaci lekcí v praxi: očekávaný průběh lekce, klíčové momenty a potenciální riziková místa vč. návrhů řešení, modelové řízené otázky do diskuzí, přepisy videa do textové podoby, interaktivní pracovní listy nebo třeba tipy a doporučení pro on-line realizaci lekcí. Výhodou lekcí je také to, že se jejich realizace obejde s minimální spotřebou papíru, lektor může zvolit i paperless variantu a využít zmíněné interaktivní pracovní listy. Pokud se rozhodnete stát se „kyberknihovnou“ a využít videokurz Jsem netvor, tvor, který žije na netu ve své edukační praxi, budeme rádi za zpětnou vazbu, kterou můžete poslat buď formulářem nebo na e-mail: vzdelavani@nukib.cz.

Celý videokurz najdete na adrese https://osveta.nukib.cz/jsem-netvor.

[1] KOPECKÝ, Kamil a René SZOTKOWSKI. České děti v kybersvětě: Jak se chovají on-line a co jim hrozí? [online]. Olomouc, 2019 [cit. 2021-5-3]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/vyzkumne-zpravy/117-ceske-deti-v-kybersvete/file

[2] Adresa videokurzu: https://osveta.nukib.cz/jsem-netvor

[3] Další detaily vzniku videokurzu vč. postupu vývoje odhaluje designový deník, který ukazuje, jakým způsobem jsme využívali Human Centered Design (HCD), jak konkrétně byly do vývoje zapojeny kontrolní skupiny žáků a další zákulisní zajímavosti: https://osveta.nukib.cz/netvor-denik

[4] Konkrétní body pro ukotvení v RVP ZV je možné najít přímo ve videokurzu: https://osveta.nukib.cz/netvor-cile

[5] NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027: s výhledem do roku 2030. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Knihovnický institut, 2020 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/ipk/ipk/docs/koncepce-rozvoje-2021-2027

[6] Optimalizovat modelové lekce pomáhali také učící knihovníci z praxe, zapojili se zástupci z knihoven Ústí nad Labem, Vsetína, Třince, Praha, Kutná Hora a Ostrava.

[7] https://osveta.nukib.cz/netvor-lektor

Fotografie: 

Netvor.jpg

QR.png