Knihovna rajhradských benediktinů

Rajhradskou klášterní knihovnu věnčí dvojí „nej“ – jde o knihovnu nejstaršího moravského kláštera a jejích 65.000 svazků z ní činí také největší klášterní knihovnu na Moravě. Kromě samotných knižních svazků jsou její součástí také dvě samostatné sbírky – sbírka rukopisů a prvotisků a sbírka historických map a atlasů. Knižní fond se skládá přibližně z jedné třetiny ze starých tisků vzniklých do roku 1800, nejhojněji jsou zastoupeny tisky a periodika z 19. století, naopak z 20. století je zde literatury velmi málo, neboť v této době se již klášter nacházel v ekonomických potížích a knihovnu postihly první ztráty.

K současnému stavu vedl složitý vývoj. Nejstarší počátky knihovny kladou někteří badatelé do období blízkého založení kláštera, tedy do poloviny 11. století, jedná se o předpoklad spojovaný s přirozenou potřebou kláštera používat knihy ke každodenní liturgii. V rukopisné sbírce se skutečně nacházejí dva rukopisy z 11. a 12. století, jejich přítomnost v Rajhradě je však bezpečně doložitelná až od poloviny 13. století, na sklonku téhož věku pak mohly vznikat první rukopisy již přímo v Rajhradě. Jistě nebude překvapivé, že rozvoj knihovny úzce kopíroval šťastná i méně šťastná období vývoje kláštera samotného. Za dobu rozkvětu lze považovat celé lucemburské 14. století – na jeho počátku získal Rajhrad pro své liturgické potřeby z břevnovského skriptoria dvě reprezentativní liturgické knihy: antifonář a graduál. Ve 40. letech pak přímo v Rajhradě vznikl luxusní breviář, opatřený velkým množstvím cenných knižních maleb, včetně tří celostránkových. Ziskové bylo pro zdejší fond i husitské období, neboť do Rajhradu s sebou vzali část své knihovny břevnovští mniši prchající před husitskými bouřemi.

Na svůj zlatý věk si však knihovna musela počkat až do období baroka. Tehdy začal klášter knihy pravidelně nakupovat a na sklonku barokní doby se jeho knižní fond doslova skokově rozrostl o individuální odkazy a o zisky celistvých knižních fondů z rušených církevních institucí. V 19. století pak významně přispívali k rozvoji knihovny ti z benediktinů, kteří se v několika generacích věnovali odborné, především historiografické a vydavatelské činnosti. Na počátku 20. století zaznamenala knihovna první významné ztráty v důsledku ekonomické situace kláštera, k fatálnímu ohrožení však došlo až po r. 1950 v důsledku zrušení kláštera komunistickým režimem. O záchranu fondu se však postarala Státní vědecká knihovna Brno (dnešní MZK). Dnes je knihovna vrácena benediktinskému řádu a o její odbornou správu se starají pracovníci Památníku písemnictví na Moravě.

Knihovna je přístupná veřejnosti – v rámci prohlídkové trasy mohou návštěvníci navštívit historický sál knihovny s freskovou výzdobou, pocházející z první třetiny 18. století. Zájemcům o studium konkrétních svazků je k dispozici badatelna Památníku písemnictví, rukopisná sbírka je průběžně digitalizována a zpřístupňována na portálech Manuscriptorium a v Digitální knihovně MZK.

Fotografie: 

Benediktinske_kl_cter.JPG

Historicke_s_l_knihovny.jpg

Pohled_do_rukopisn_sbVrky.jpg

Rajhradske_brevi_y_ze_14._stoletV.jpg