Knihovny (si) pomáhají v otázce nově příchozích

Sekce Bezbariérové knihovny Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR a dalšími knihovnami připravila cyklus sedmi webinářů s názvem Role knihoven v integraci nově příchozích z Ukrajiny, jejichž cílem bylo přiblížit českým knihovníkům aktuální otázky týkající se nově příchozích.

Díky partnerství s dalšími institucemi – Národní knihovnou v Praze, Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústní nad Labem, se podařilo získat pro spolupráci i další kolegy, kteří se v rámci webinářů podělili o své zkušenosti se zaměstnáváním nově příchozích z Ukrajiny, organizováním a vedením jazykových kurzů, komunitními aktivitami pro rodiče s dětmi, akvizicí ukrajinských učebnic nebo ukrajinské literatury. Témata webinářů vycházela částečně z metodiky, která vznikla na sklonku roku 2021 s názvem Interkulturní knihovnictví[1], částečně z několika setkání zájemců o danou problematiku, kteří se scházeli v rámci pracovních schůzek portálu https://ukrajina.knihovny.cz/.

Již zmiňovaná metodika patří do rodiny metodik Handicap Friendly, které připravuje sekce Bezbariérové knihovny a vychází z původního Standardu, obsahujícího osm bodů, které pokrývají širokou škálu nastavení knihoven – obecné požadavky, personál knihovny, fond a služby, technické a materiální zázemí, přístupnost a dostupné informace na webu, akce, spolupráce a propagace, integrace. V roce 2021 bylo českých knihoven, které by se mohly pochlubit příklady dobré praxe s nově příchozími z různých zemí, spíše méně, po začátku válečného konfliktu v únoru 2022 jejich počet rychle stoupá a informační, vzdělávací a komunitní poslání knihoven dostává nový rozměr.

Pro posílení komunitní role knihoven byla vybrána i témata, která přibližují ukrajinskou literaturu pro děti a mládež a pro dospělé (v českých překladech i originále) a s tím související způsoby nákupu této literatury, ale i náměty, jak citlivě pracovat s traumatickými zkušenostmi nově příchozích prostřednictvím literatury nebo jak získat psychologickou pomoc nebo naopak, jak českým dětem přiblížit válečnou situaci a ukázat jim empatický přístup. Kromě zaměření na děti rezonovala tato témata i v zaměření na dospělé, a to prostřednictvím námětů, jak se vyvarovat propagandy a jak mluvit věcně se čtenáři knihoven (nebo i kolegy) o jejich obavách a názorech, které přicházejí z médií.

To přesáhlo do další oblasti – vzdělávací role knihoven a otevřelo prostor pro dva webináře, které se zaměřovaly na metodiku výuky češtiny pro děti i dospělé s odlišným mateřským jazykem, které byly doplněné řadou praktických příkladů, včetně odkazů na metodické listy. Tato témata pro nás zpracovalo Centrum pro integraci cizinců a společnost META.

Velký zájem byl o výměnu praktických zkušeností, nejen jak zaměstnat osoby přicházející z Ukrajiny, jak jim pomoci získat bydlení, ale i jak se napojit na komunitu nově příchozích. V rozhovorech se ukázalo, že role knihoven na Ukrajině a v Česku není srovnatelná, tudíž je potřeba zaměřit se i na vhodnou propagaci aktivit knihoven pro nově příchozí. Pro dospělé knihovny připravují zejména jazykové kurzy, u dětí je zájem nejen o jazykové kurzy, ale hlavně o integraci mezi vrstevníky nebo navazování kontaktu maminek s dětmi, tady se velmi osvědčily dosavadní zkušenosti s projektem SKIP Bookstart – S knížkou do života.

Webináře probíhaly v dopoledních hodinách, ale aby byl jejich obsah dostupný všem, kteří mají o téma zájem, jejich záznamy a prezentace lektorů jsou dostupné na YouTube kanálu SKIP. Díky webinářům se ukázalo, že knihovny umí rychle reagovat na nastalou situaci a potvrzuje se jejich silná role jako komunitních, informačních a vzdělávacích institucí.

Během doby, kdy semináře probíhaly, od března do června, každých 14 dní, se v online prostředí setkalo více než 400 knihovníků z knihoven různého typu i velikosti, vystřídalo se více než 20 přednášejících, kteří nám všem pomohli lépe nejen pochopit, ale i lépe nastavit služby pro nově příchozí. A ačkoliv není pochyb, že se situace bude nadále vyvíjet a měnit, ukázalo se, že knihovníci dokážou efektivně pomáhat, nejen nově příchozím, ale i sobě navzájem v rámci knihovnické komunity.

Poděkování patří nejen všem partnerům uvedeným v úvodu tohoto článku, ale i všem, kteří na webinářích vystoupili jako přednášející, diskutovali jako účastníci nebo poskytli prostor a čas pro své zaměstnance, aby se mohli do nabízených témat ponořit, ať už online nebo ze záznamu.

[1] NEKOLOVÁ, Kateřina a Tereza GARAMSZEGI. Interkulturní knihovnictví. Praha: Národní knihovna ČR, 2021. ISBN 978-80-7050-755-1. Dostupné také online: https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/interkulturni-knihovnictvi