Rozhovor s Hanou Matulovou z Místní knihovny Kořenec

Mohla byste krátce představit svou knihovnu?

Místní knihovna Kořenec, s nadsázkou jí říkáme „knihovna na konci kraje“, je menší obecní knihovnou v okrese Blansko, v obci s 350 obyvateli, které se díky správné konstelaci hvězd i všech vnějších podmínek podařilo během několika let změnit svoji podobu a upevnit své místo mezi kulturními institucemi v naší obci. Má své stálé čtenáře a místo v životě obce.   

Vaše knihovna sídlí v nově rekonstruovaných a vybavených místnostech v samostatné části budovy Mateřské školy. Jak se Vám podařilo získat prostředky na tuto rekonstrukci a co vše se v knihovně změnilo?

To by se dalo nazvat jako šťastné načasování. V době, kdy jsme se s rodinou na Kořenec přistěhovali, jsem byla na mateřské dovolené a v obci hledali novou knihovnici, tak jsem nabízenou výzvu přijala. Pro absolventku oboru Českého jazyka a literatury Filozofické fakulty ideální spojení teorie a praxe. Práce v knihovně mi tehdy dávala smysl z mnoha důvodů – jednak budu v kontaktu s nejnovější literaturou, vyzkouším si něco nového, a navíc poznám více místní obyvatele. Všechna tato přání se mi splnila.

Knihovna sídlí v zadní části budovy Mateřské školy Kořenec. Původně se nacházela pouze v jedné malé místnosti, která pojala neuvěřitelných 4 000 svazků. Po předání knihovnického úřadu mě začaly lákat akce pro děti, se kterými jsem měla zkušenost i z dřívějška. A tam to všechno začalo. Po uspořádání několika akcí se ukázalo více než jasně, že knihovna nemá dostatečné prostory pro aktivity pro veřejnost a že musíme hledat jiné řešení.

Proto, když přišla nabídka Jihomoravského kraje (dotační titul Obecní knihovna DT 5), slovo dalo slovo a s panem starostou i zastupiteli jsme se domluvili, že zkusíme knihovnu posunout o kus dál. Vymysleli jsme propojení současné místnosti knihovny s vedlejšími prostory (sklad muzea a bývalá místnost veřejného internetu) a vytvořili si sami projekt. Z dnešního pohledu mi to připadá úsměvné, že jsme projekt nesvěřili někomu fundovanému (to bych nyní udělala určitě jinak), ale navrhli jsme si knihovnu sami svépomocí. I přesto (nebo právě proto) si nemůžu v knihovně na nic stěžovat.

Tedy o první dotaci jsme Jihomoravský kraj žádali hned v roce 2016, kdy byla vypsána poprvé, a pustili se do celkové rekonstrukce knihovny. Nezůstalo nic kromě obvodových zdí a i do těch jsme probourali průchody. Poté následovaly nové regály na míru, knihovní pult, čtecí pódium a propojení se sociálním zázemím v těsném sousedství s MŠ. Duši vtiskla knihovně výmalba létajících knih a skřítků paní Martiny Oujeské. Dotace Obecní Knihovny jsou s 50% účastí zřizovatele a já jsem moc ráda, že byl nejen Jihomoravský kraj, ale i obec ochotna do projektu místní knihovny investovat. Na začátku tedy stála potřeba většího prostoru pro pořádání akcí, která přinesla ovoce v podobě krásné a funkční knihovny, kam se čtenáři rádi vrací. A protože se stále v knihovně konají různá setkání a akce, vidí zastupitelstvo, že má podpora knihovny stále smysl, a je ochotno vyčlenit částku ze svého rozpočtu na akvizici i další rozvoj knihovny. Prozatím poslední dotační investici jsme realizovali v roce 2022.

Využívá i takto malá knihovna dotační program VISK?

Na dotaci Ministerstva kultury VISK 3 jsme si sáhli také v roce 2016, kdy jsme se rozhodli připojit k plně automatizovanému systému Clavius REKS (nyní Tritius) a potřebovali jsme obnovit technická zařízení v knihovně (počítač i tiskárnu). Na této dotaci je skvělá právě nižší spoluúčast obce (30 %), kterou jsme kvitovali s povděkem.  

Máte zkušenosti také s programem Ministerstva kultury ČR Knihovna 21. století?

Ano, máme. Knihovnu 21. století jsme si podávali opakovaně, někdy úspěšně, jindy ne. Hned naše první žádost se setkala s úspěchem a mohli jsme na Kořenci uspořádat Mezigenerační setkávání na různá témata a s různými odborníky. Další úspěšnou žádost jsme realizovali v covidovém roce, kdy bylo organizování čehokoli hodně svízelné, a tak jsme neuspořádali všechno, co jsme měli v plánu, a nevyčerpali celou částku. U těchto dotací (jak u VISKu, tak u K21) je třeba opět úzká součinnost se zřizovatelem, protože podmínky dotací každé instituce jsou mírně odlišné. Musím však dodat, že kdykoliv jsem měla nějakou nejasnost či otázku, nebyl problém napsat nebo zavolat kontaktním osobám k příslušným dotacím a tam se mi dostalo fundované rady a vždy se i takové malé knihovně snažili všichni vyjít vstříc. Vřele doporučuji nebát se a pokud máte projekt, který spadá to podporovaných kategorií, žádost si podat.  

Spolupracujete v rámci své činnosti s dalšími organizacemi či partnery?

Myslím si, že součinnost mezi jednotlivými spolky a organizacemi je na takové malé vesnici vlastně životní nutnost. Při organizování různých akcí a jako podpůrný tým funguje obec a její zastupitelstvo, vstřícného přijetí jsme se dočkali vždy také v našem Muzeu, u folklórních souborů Kořeňák a Kořeňáček a velmi úzce spolupracujeme také s MŠ Kořenec. Z dalších organizací jsme teď o prázdninách navázali spolupráci i s golfovým klubem Sokrates a delší dobu nacházíme průsečíky v činnosti se Základní školou ve vedlejší obci Benešov. V osobě mé kamarádky Vlaďky Kolářové jsme pak v úzké spolupráci s ekologickým centrem Lipka. Po finanční stránce se čas od času objeví i finanční dar od soukromých subjektů, což je také vítané přilepšení. A v neposlední řadě dostáváme i pěkné knižní dary od našich osvícených čtenářů, kteří mi nosí i knižní novinky, pokud je sami přečtou a chtějí se o ně podělit s ostatními čtenáři. Naši čtenáři jsou skvělí!   

Vnímáte podporu knihovny ze strany zastupitelstva obce?

Velmi. Bez podpory obce a bez vzájemné koordinace našich akcí by vlastně činnost knihovny nebyla dost dobře možná. Nejen, že máme vyčleněny peníze na akvizici knih i stolních her, ale i při tvorbě rozpočtu je ze strany obce myšleno na organizaci kulturních akcí a například na odměňování dětí při zapojení do soutěží knihovny. V tom si myslím, že se máme lépe než větší knihovny, které jsou svázány striktními pravidly, na co smí a nesmí přidělené finanční prostředky použít, což pak vede k tomu, že chybí prostředky k reprezentaci nebo odměňování. Podporu ale vnímám nejen ze strany zastupitelstva, ale i dalších obyvatel obce, dobrovolníků a pomocníků. Těm patří také velké poděkování.   

Jaké aktivity Vaše knihovna nabízí a jaké v budoucnu plánujete?

V současné době pokračujeme v pravidelném setkávání pro děti s hravou a literární tematikou. Naše celoroční schůzky jsme druhý rok po sobě završili o prázdninách na pobytovém táboře. Také se těším na podzimní běh soutěže Jižní Morava čte, v rámci které vždy pořádáme větší akci s divadelním představením a programem pro velké i malé. Líbí se mi také moc projekt Digitální odysea, u kterého budeme zjišťovat zájem i mezi kořeneckými seniory.

Která kniha Vás v poslední době zaujala?

Moc se mi líbí druhý díl série od Timothéeho de Fombelle Alma, která rozehrává přímo před očima čtenáře příběh jedné africké rodiny, poslední z tajemného rodu. Ta se dostává do rukou otrokářům, ale i přesto, že jsou rozděleni a zdánlivě nadobro ztraceni, jejich osudy se začínají znovu proplétat a jejich vnitřní síla a touha znovu stmelit rodinu je nezdolná. Zde je zakotveno i téma jedinečnosti každého života a ukazuje velký smutek a vykořenění lidí, kteří násilně přišli o svůj domov, rodinu, minulost a svůj způsob života. Tento francouzský autor, jehož knihy jsou silné jak tématy, které si volí, tak jejich zpracováním, je velmi inspirativní. 

Mgr. Hana Matulová v roce 2011 absolvovala magisterské studium českého jazyka a literatury a religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Následně pracovala jako knihovnice v knihovně Střední školy umění a designu v Brně. Od roku 2015 působí jako knihovnice v Místní knihovně Kořenec. Pod jejím vedením získala knihovna v posledních letech několik ocenění, zvláště za práci s dětskými čtenáři i pořádání kulturních akcí – např. TOP komunitní knihovna Jihomoravského kraje 2019. Hana Matulová je autorkou literárněvědných a religionistických článků a statí. Má blízko k dětskému čtenářství – je matkou tří dětí, ráda čte knihy a interpretuje je. Zajímá se o ruční práce všeho druhu, baví ji zájmová činnost pro děti a s dětmi.