Příliš lidová folksonomie?

Tagování pod lupou

V současné době u většiny našich větších knihoven na jejich stránkách nalezneme nabídku elektronického katalogu ve verzi OPAC 2.0. Tento katalog je bezesporu považován za "výkladní skříň" knihovny, jež se snaží držet krok s dobou, být moderní. OPAC 2.0 může být mj. považován za virtuální samoobsluhu pro uživatele. Ti se teoreticky na procesu selekce informací mohou podílet i tzv. uživatelským, resp. sociálním tagováním (štítkováním). Je to nabídka pro uživatele, kteří nechtějí využívat pouze předem uložené věcné autoritní termíny (lexikální jednotky), jež jsou výsledkem snažení indexátora, tj. věcného katalogizátora. Tagem (štítkem) je zde rozuměn většinou jednoslovný výraz předmětového selekčního jazyka, "klíčové slovo" na bázi přirozeného jazyka bez využití řízeného slovníku, tedy prakticky tzv. volná indexace dokumentu prováděná koncovým uživatelem on-line katalogu. Jak si ukážeme níže, je ovšem tento výklad příliš ideální, či idealizovaný. Tagování pak je výsledkem vytváření oněch klíčových výrazů na základě úvahy a intuice uživatelů, kteří si vytvářejí a spojují individuální množinu záznamů, k nimž si vytvářejí vlastní selekční údaje, resp. pořádací znaky.

Uvažujeme tedy o relativně intelektuálně nenáročném a laickém způsobu indexace dokumentů. Výše stručně popsaný proces je nazýván folksonomií, tj. etnoindexací, či lidovým systémem pořádání znalostí.[1] Podívejme se nyní alespoň namátkově na to, jak se relativně velebená cestička k záznamům může jevit pozorovateli, který je vychován pravidly pro vytváření formalizovaných lexikálních jednotek (termínů) tzv. pojmovou či řízenou indexací. Je tedy zvyklý dodržovat pravidla ČSN 01 0174[2] a mít na zřeteli řízený slovník (nejlépe slovník národních věcných autorit).

Příspěvek si nečiní žádné nároky na vyvozování závěrů hodnotících českou folksonomii. Je to nejen tím, že pro solidní průzkum by informativní článek neměl dost prostoru, ale rovněž z toho důvodu, že nalézt v Česku rozsáhlé soubory uživatelských tagů je obtížné, takových katalogů lze vyhledat velmi málo. Jde jen o letmou sondu, upozornění na jevy, které různí autoři naznačují, neuvádějí však praktické příklady, třeba jako článek Nové možnosti využití Polytematického strukturovaného hesláře - 2.[3] Ostatně pro statistickou analýzu by bylo nutno (s výjimkou jednoduššího výskytu osobních jmen), každý tag „rozklikávat“ a hodnotit relevanci všech záznamů, pro nějž byl použit, což je velmi pracné, navíc ne všechny katalogy ukazují všechny tagy najednou, nebo alespoň v „mračnu“.

Byl prohlížen katalog VuFind  Moravské zemské knihovny, Katalog Masarykovy univerzity – Beth- rozšířený katalog, u nějž je nutno citovat toto upozornění: "Po několika letech jsme se rozhodli ukončit provoz katalogu. Důvodem je převod některých služeb (e-prezenčka, CoD) na univerzitní úroveň, nevhodné provázání s katalogem Aleph a především nízká využívanost vyhledávání a služeb (doporučování knih, aukce, komentáře, hodnocení, tagy)"[4] a konečně katalog Národní technické knihovny. Bohužel posledně jmenovaný katalog je z hlediska této sondy poněkud znehodnocen tím, že vybírá do tagů i klíčová slova z názvu včetně stop slov (nevýznamových slov) jako je a, apod.

Samozřejmě tato problematika není neznámá, ale sonda se pokusí přece jen jít hlouběji než např. článek KNIHOVNY A WEB 2.0: informační alchymie[5], kde jsou zmíněny především překlepy a špatná volba jednotlivých tagů obecně. Pochopitelně budeme nadále uvažovat pouze tagy veřejné, které jsou vidět kýmkoliv a je možné je tudíž i sdílet s jinými uživateli.  Otázkou je, zda uživatelé chápou, že netvoří pouze vlastní tagy, nebo zda jim toto není zcela lhostejné. Do první kategorie sporných tagů je možno zařadit ty, které vznikly zřejmě nepochopením principů folksonomie:

Modrá maringotka román pro velké i malé děti /

(MZK Brno)

Organizace neziskového sektoru základy ekonomiky, teorie a řízení /

(MZK Brno)

Tvrdohlavý Turek

(MZK Brno)

Java : Tvorba dokonalých WWW stránek /

(NTK Praha)

Do další kategorie bychom mohli zařadit vědomé, či nevědomé zneužití folksonome k přidělování štítků, které nevyjadřují obsah dokumentu, ale pouze potřebu označení záznamu pro konkrétního uživatele. (Informační pracovníci doufám prominou, že nadále nebudou vzhledem k omezené ploše článku citovány záznamy na dokumenty, ale pouze obsah, či názvy  tagovaných dokumentů).

V katalogu NKT Praha například pod tagem "diplomka" nalezneme 7 záznamů dokumentů vztahujících se k ergonomii a  interiérům. V katalogu MZK Brno pod tagem "bakalářka" zase 5 záznamů, z nichž 3 se týkají rostlinné výroby a 2 města Cheb. V katalogu Beth MU Brno pak pod tagem "KJM" 13 titulů krásné i odborné literatury; pouze jeden dokument pojednává o Knihovně Jiřího Mahena. Záznamy mají kromě titulu Online public relations společné to, že se ve fondu KJM pouze nacházejí. K "zneužití" tagů je možno počítat i několik málo tagů z MU Brno typu "CJA042Bc".

Spíše za nepochopení, než za zneužití uživatelského tagování je možno považovat jev postižitelný ve dvou sledovaných OPAC 2.0, tj. výskyt jmen autorů díla jako „klíčového slova“. V katalogu MU je takových případů asi až kolem 3 %. Např. komplex štítků: „Agatha beletrie povídky“ pro díla se jmennou autoritou Christie, Agatha, 1890-1976. Nebo Hála z katalogu NTK pro publikaci o radioaktivitě od autora Hála, Jiří, 1937-. Jména se vykytují jen pod jednou z jejich částí, nebo v přirozeném pořadí, např. komplex „česká ... Karel Čapek“, či dokonce štítek „Terry P“ pro díla spisovatele Pratchett, Terry, 1948-,  opět z katalogu MU. Samozřejmě všechny takové tvary jsou autorská záhlaví v irelevantním tvaru. Do stejné skupiny lze započítat i tag „učebnice“, který je možno nalézt ve všech třech katalozích, byť vždy u jednoho záznamu. Ovšem záměna formálního „deskriptoru“ za věcný údaj není pro tuto sondu tak závažná; z katalogu MU pak uveďme ještě např. tag „biblioterapie“ shromažďující jen publikace vhodné pro aplikaci (!) této metody.

Na pomezí mezi touto kategorií a mezi kategorií tematických synonym (hyperonym) je možno zařadit např. tag „beletrie“, tedy souhrnný pojem pro prozaické, básnické a dramatické literární útvary. Navíc jde zase spíše o formální „klíčové slovo“, než o věcný obsah. Pod tímto štítkem najdeme v katalogu MZK názvy těchto publikací: Slavné romány 20. století : 50 nejvýznamnějších moderních románů, dále 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete a Hordubal ; Povětroň ; Obyčejný život. Jak vidno, mísí se zde obě hlediska. Nebo konečně opět z katalogu MU tag „webs“ použitý pro desítky URL webových   stránek;   ovšem  zde se nabízí myšlenka, že jde o záměr  knihovníků samotných. Není důvod procentuálně vyjadřovat tento typ štítků, snad postačí konstatování, že se autorovi sondy podařilo najít jen ojedinělé případy.

Pravá synonyma lze vyhledávat jen velmi obtížně, vzácně lze sledovat např. na interlingvistické synonymii  tagů „Programování“a „programming“ z katalogu NTK, nebo dvojice „astrologie“ „Astrology“ z katalogu MU, z téhož katalogu pravopisnou dubletu „buddhismus“ a „Budhismus“. Klasickým nedodržením zásady nejblíže specifického (nejužšího) pojmu je pak např tag „sociologie“ pro publikaci Psychologie davu Gustava Le Bona, nebo pro  studii Demokratická kultura v České republice  kolektivu autorů, v jejímž záznamu  se vyskytují daleko specifičtější předmětová hesla, rozhodně ne heslo „sociologie“,  a daší podobné příklady záznamů v katalogu MU.

Tendence zařazovat předměty dokumentů do vyšších tříd, tedy „kam patří“ je autorovi z pedagogické praxe známá a je laikům celkem vlastní, ale ze „sobeckých“ potřeb uživatele může pramenit i opačná tendence, používat hyponyma, podřazené termíny, jako například tag „canisterapie“ pro dokument o zooterapii obecně, tedy nejen léčení pomocí psa v katalogu MZK. Příkladem nespecifikovaného (neodstraněného) homonyma je tag „hry“ užitý pro  publikaci o počítačových hrách pro iPhone a iPad, nebo štítek „sítě“ pro publikaci o počítačových sítích z katalogu NTK.Třeba ke kategorii homonym můžeme přiřadit i vágní zkratky, jako “MPS“ pro mezinárodní právo soukromé z katalogu MZK v Brně. Proti předpokladům autora článku bylo relativně obtížné nalézt příklady nedodržování plurálu u počitatelných substantiv, v katalogu MU je to například tag „spam“, nebo „oborová brána“. Z katalogu NTK pak „pokus“, z katalogu MZK „trauma“.

Závěrem lze konstatovat, že zkusmým sondováním se dá zjistit spíše zásadní prohřešky proti zásadám indexace, nebo její zneužití ke štítkování, jež by mělo být založeno na vystižení obsahu dokumentu. Nepodařilo se najít pravopisné chyby s výjimkou psaní (nepsaní) velkých písmen, na takové chyby však selekce v katalogu není citlivá. Objevit chyby ve smyslu neodstranění jazykových asymetrií (synonymie, homonymie) není ani v nejrozsáhlejším (z našeho hlediska) katalogu MU snadné, lze tedy předpokládat, že takové chyby nejsou v českém jazykovém prostředí zásadním jevem. Zdá se, že většina uživatelů velkých katalogů je schopna sociálně tagovat (užívat volnou indexaci). Otázkou zůstává, zda jsou uživatelé ochotni vždy myslet na to, že sdílené nesprávné tagy mohou zdržovat, resp. mýlit ostatní hledající. Další otázkou je, zda by v tom případě nestačil apel na takové „štítkovače“. Dalším problémem je pak míra bibliografické (informační) gramotnosti uživatelů katalogu a pochopení principů folksonomie.

1/ HOLÁSEK, Daniel. Výhody a nevýhody folksonomií. Inflow: information journal  [online]. 2008, roč. [1], č. [3] (cit. 10. 11. 2013). ISSN 1802-9736. Dostupné z:  http://www.inflow.cz/vyhody-nevyhody-folksonomii

2/ ČSN ISO 5963 (01 0174). Dokumentace: metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Praha: Český normalizační institut, 1996.

3/ KAMRÁDKOVÁ, Kateřina a Kristýna KOŽUCHOVÁ. Nové možnosti využití Polytematického strukturovaného hesláře – 2. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2009, roč. 61, č. 4 (cit. 10. 11. 2013). ISSN 1805-4064. Dostupné z:  http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/04-2009/nove-moznosti-vyuziti-...

4/ KADLEC, Zdeněk. Beth: rozšířený katalog [online]. Brno: Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (cit. 10. 11. 2013). Dostupné z: http://knihomol.phil.muni.cz/katalog?cooktest=E28F77F72DEF7534CF71BBD9A679E459

5/ RYLICH, Jan. Knihovny a Web 2.0: informační alchymie. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2009, roč. 61, č. 4 (cit. 10. 11. 2013). ISSN 1805-4064. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/04-2009/knihovny-a-web-2-0-inf...