Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 1/2023 » Chutné příběhy z celého světa pro mlsné jazýčky a zvídavé děti
Jak jde vaření, pečení, stolování, tradiční pokrmy, pohádky, divadlo, vyprávění, cestování, zeměpis, historie a knihovna dohromady? Když jsem popisovala svým přátelům, co se v knihovnách děje, jak širokou škálu programů a projektů jsme schopni realizovat, někdo nadhodil: „Ještě péct buchty byste mohli.“. To byla pro mě pobídka, abych začala realizovat to, co jsem viděla v belgických knihovnách. Tam využili obrovského zájmu veřejnosti o sdílení receptů, o kuchařské reality show a pořady o vaření. Přípravu tradičních pokrmů pojali jako můstek vedoucí k poznávání cizinců, jiných kultur a jazyků.
V České republice na mnoha televizních stanicích běží pořady o vaření, včetně různých soutěží. Děti znají pasivně pojmy jako Master Chef, možná s rodiči pečou vánoční cukroví nebo pomáhají s přípravou oběda. Ne všichni však mají možnost a chuť zabývat se historií a geografií vzniku pokrmů či původu surovin. Zde má svou nezastupitelnou roli knihovna. V knižním fondu je spousta kuchařek i pro malé děti. Dovednost číst recepty nebo návody a dodržovat postupy je základní schopnost, kterou budou děti potřebovat celý život. A když tato činnost má ještě chutný výsledek…
V nepravidelných lekcích vaření Městské knihovny Mikulov pracujeme s dětmi od 6 let převážně s knihou Můžu ochutnat? od Alexandry a Daniela Mizieliński. Zde naleznete příběhy o zemích, o jídle, potravinách i historii gastronomie podané jednoduchou a zábavnou formou. Recepty jsou sestavené většinou z dostupných surovin. Osvědčila se nám také kniha Děti vaří celý rok od Rotraut Susanne Bernerové a Dagmar von Crammové. Nedílnou součástí se staly také knihy Miroslava Šaška z cyklu To je …, které vydalo nakladatelství Baobab. I když původně vyšly téměř před padesáti lety, pořád jsou zdrojem informací, které jsou pro děti zajímavé.
Tematicky se věnujeme různým zemím a kulturám. Účastníci kulinářských lekcí na základě indicií vyvozují, ze které země budeme vyprávět chutné příběhy. Kritickým myšlením se děti dostanou k receptu a ingrediencím. Někdy jako nápověda poslouží pohádka, říkanka či obrázky buď obsahující název pochoutky, nebo autora dětských knih. Zkoušíme také v daném jazyce říct „Dobrou chuť!“ a poznat vlajku země. Rozvíjíme v dětech klíčové kompetence, které pak mohou aplikovat v jakékoliv fázi svého života. Dovednosti, které získají na lekcích v knihovně, aplikují v rodině. Stává se poměrně často, že úspěch z přípravy pokrmů povzbudí děti k zapojení se do vaření doma. Připomínají si recept a upevňují jeho znalost. Kombinace příběhů a jídla shledávám velmi pozitivní. Děti ani netuší, co se vše během lekce vaření dozvědí a co všechno se naučí.
Pro realizaci jsme využili prostor Kreativního hnízda s přilehlou kuchyňkou. Zakoupili jsme malou přenosnou troubu a náčiní. Pokud je potřeba nějaká speciální forma či mixér, použiji vlastní. Snažím se využívat zbytkových materiálů. Například spodní část samolepicího obalu na knihy používáme jako jednorázové podložky na válení, zavařovací sklenice jako váleček, karton jako plato a mnoho dalších vychytávek. Cílem je naučit se využívat věcí kolem a poradit si, i když nemám zrovna tu správnou originální pomůcku.
Kufřík, krabice a ubrusem zakrytá hromádka, ze které děti postupně vytahují indicie. Mohou to být různé drobnosti, obrázky, knihy, mapy, jména, části oblečení. Většinou využívám domácí zdroje, tisk na 3D tiskárně (Eiffelova věž), typické suroviny (špagety až nakonec). Děti se na základě malé průpravy naučí orientovat v mapách, najdou zemi, ze které recept pochází. Následuje motivace příběhem. Volím krátké a zábavné příběhy, protože kuchtíci jsou natěšení na vaření a hůře se soustředí. Čtení lze využít také při čekání na dopečení pochoutky. Recepty – pracujeme s návodem buď z výše uvedených knih a kuchařek, nebo vytvořím vlastní letáček s postupem, který obsahuje i grafický návod pro nečtenáře. Hledám takové, které jsou jednoduché a z dostupných surovin. V létě a na podzim se snažím využívat lokální ovoce a zeleninu.
Společně zpracujeme těsto, detaily si pak každý pojme po svém. Vím, že i těsto by si nejraději každý udělal své, ale učíme se spolupracovat a důvěřovat. Pokud má být těsto na delší čas odloženo do ledničky, pro urychlení jej vypracuji předem a pak ho nenápadně vyměním. Ne vždy mi to projde. Děti jsou všímavé. Do přípravy a tvorby se zapojují i rodiče a babičky. Přesto se snažím, aby si děti pomáhaly spíše vzájemně, než aby využívaly dospěláky. Každý si zkusí měřit, vážit, sypat, rozbíjet vajíčko a míchat. Přestože je program určený pro děti od 6 let, chodí sem i tříleté děti a jen doufám, že nadšení pro vaření jim vydrží do dospělosti.
Tepelná úprava – používáme mikrovlnnou troubu, malou horkovzdušnou troubu a jednoplotýnkový vařič. Při vyšším počtu účastníků je náročné uspokojit malé kuchaře, protože každý by chtěl mít všechno hned. Vždy se najde nějaká maminka, která se obětuje a stojí u plotny či umývá nádobí. Než se výrobek dopeče, mám připravenou buď stolní hru, divadlo, pohádku nebo příběh, který jsme na začátku lekce začali číst. Také se osvědčila výtvarná dílnička na dané téma. Tento čas je možné využít pro nácvik slušného chování i stolování. Zlatým hřebem je samozřejmě konzumace vlastnoručně vyrobeného pokrmu. Doprovázející dospělí se občas diví, s jakou chutí dítě jí.
Prozatím jsme se věnovali francouzské kuchyni, a to hned dvakrát. Připravili jsme pravé francouzské tousty a dezert Mille Feulle. Výtvarná část obsahovala vystřižení modelu Eiffelovy věže, vybarvení a sestavení 3D modelu a výrobu kuchařské čepice.
Klasické vánoční a velikonoční vaření jsme doplnili o Svatomartinskou dílnu, kde se vyráběly lokše s povidly a mákem. Děti však klasický recept vylepšily oříškovým krémem. Mohly si zkusit psát husím brkem a vyrobit husičku z papíru a peří. Zazněla i legenda o sv. Martinovi. Dny židovské kultury, které se konaly vloni v září, jsme uctili přípravou Hamantaschen a výrobou židovské hvězdy. Nechyběla ani virtuální návštěva Izraele a vyprávění židovské pověsti z Mikulova.
V italské kuchyni nesměla chybět pizza. Podle slov šestiletého kuchaře prý ta nejlepší na světě. Pátrali jsme po historii muffinů a následně připravili okouzlující bábovky. Velký úspěch zaznamenala výroba dortu podle Čapkovy kočičky a pejska.
Tento koncept se velmi osvědčil. Děti by nejraději chodily vařit do knihovny každý týden. Bohužel z prostorových a personálních důvodů to zvládneme sotva jedenkrát do měsíce. Tatínek našeho malého kuchaře nás ale pozval do své restaurace a připraví pro děti kuchařskou show. Mám velkou radost ze zájmu o Chutné příběhy. Je to i pro mě velká výzva, protože jsem doposud téměř nepekla a nejsem přespříliš zdatná kuchařka. Je skvělé mít knihovnu provoněnou vanilkou, skořicí či perníkem.
SALAJKOVÁ, Ilona. Chutné příběhy z celého světa pro mlsné jazýčky a zvídavé děti. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2023, 37(1) [cit. 2024-10-14]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/chutne-pribehy-z-celeho-sveta-pro-mlsne-jazycky-zvidave-deti
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|