Informace o knihách
a knihovnách
Informace o knihách
Senioři jsou jednou ze skupin obyvatel ohrožených i zasažených tzv. digitálním vyloučením, tedy stavem, kdy člověk v důsledku nemožnosti používat digitální technologie a služby ztrácí možnost plnohodnotně participovat na společnosti. Cílem Digitální odysey v knihovnách je digitálnímu vyloučení seniorů předcházet. Za dobu jeho trvání poskytly knihovny v projektu 1330 individuálních konzultací a proškolily 2400 seniorů. Tento text je o tom, jak projekt vznikl a jakým prošel vývojem, a stručně přibližuje, jakou roli v digitální inkluzi hrají knihovny v Holandsku.
"Naši milí přátelé, moc děkujeme za školení na počítačovou gramotnost, které proběhlo v letovické knihovně 30.5.2024. Moc jsem se na to těšila a bylo to ještě lepší. Jste doopravdy dobří. Zlepšujete nám kvalitu života. Jsme tuze rádi, že Vás, knihovníky, a knihovny máme. Jste pro nás velice důležití. Fakt.” účastnice kurzu Zdena C.
Základní kámen Digitální odysey v knihovnách byl položen na konci července 2021 v sousedské dílně DOK16 Městské knihovny v Praze, kde jsme se poprvé – ještě s iniciátorem tohoto propojení Ondřejem Hudečkem – setkali s tehdejší projektovou manažerkou Nadace Vodafone Jolanou Hájkovou. Jolana Hájková přišla s návrhem zapojit knihovny do již existujícího projektu Digitální odysea, zaměřeného na posilování digitálních dovedností seniorů.
V rámci Digitální odysey existoval (a v aktualizované podobě stále existuje) online kurz[1], který seniora atraktivní a zábavnou formou provádí úplně základními službami a možnostmi využití internetu pro komunikaci, zábavu, nakupování, cestování, bankovní služby apod. Existovala také spolupráce s organizací Moudrá Sovička, která na objednávku přijede do libovolného města v ČR uspořádat kurz ovládání chytrého telefonu či tabletu a poskytnout individuální podporu seniorům, aby mohli své digitální dovednosti dále rozvíjet sami s využitím online nástrojů.
Hlavní otázkou, kterou jsme tehdy diskutovali bylo, zda bychom mohli využít sítě knihoven k posílení dopadu a navýšení kapacit této služby, o níž je takový zájem, že na příjezd Moudré Sovičky se čeká i několik měsíců. A současně, zda bychom tím tuto službu mohli přinést ještě blíže seniorům žijícím v menších obcích, s menšími příležitostmi dostat se k digitálnímu vzdělání, technologiím a erudované pomoci.
Na tom, že chceme zapojení do projektu umožnit knihovnám různých typů a velikostí, včetně těch úplně maličkých, panovala shoda od počátku. A to i s vědomím, že budeme muset zaujmout individuální přístup, být otevření možnostem, potřebám a specifikům jednotlivých knihoven. Sdružení knihoven projevilo ochotu ustájit tento projekt ve svém portfoliu, a tak jsme začali hledat a oslovovat knihovny, které digitální vzdělávání seniorů zajímalo a byly ochotné pomoci dát nápadům konkrétní tvar a usadit představy v realitě.
Na základě série pracovních setkání navržený model spolupráce byl postaven na dvou úrovních – půjčování chytrých zařízení seniorům domů a individuální asistence jako základ a pokročilá úroveň, obohacená o pořádání kurzů, za které knihovny dostanou z projektu finanční kompenzaci. Podle zvoleného modelu spolupráce budou knihovnice a knihovníci proškoleni. Lektorské dovednosti, cílené na potřeby seniorů, zajistí Elpida a technologické, zaměřené na práci s chytrými zařízeními (telefony a tablety), Moudrá Sovička. Spolu s tím knihovny dostanou zařízení k půjčování seniorům domů, předplacené datové SIMkarty, pracovní listy a plakát k pověšení do knihovny.
V březnu 2022 jsme spustili závazné přihlašování a všech 22 knihoven, které projevily zájem, jsme přizvali do pilotního ročníku projektu. Pilotem jsme testovali zejména to, jak budou v praxi fungovat navržené modely zapojení a čím můžeme knihovny v zavedení nové služby podpořit. Prvních dvaadvacet odvážných nám pomohlo projekt odladit do podoby, kdy je připraven se rozrůstat o nové knihovny. Aktuálně je do projektu zapojeno 50 knihoven různých velikostí po celé České republice[2].
Díky pilotu jsme také zjistili, že o půjčování chytrých zařízení domů, které bylo původně jednou ze stěžejních komponent projektu, není ze strany seniorů takový zájem, jak jsme očekávali. Většina seniorů již nějaké zařízení vlastní a ti, kteří ne, mají obavy si přístroj odnést domů. V dalších ročnících jsme tedy snížili počet zařízení, které knihovny z projektu dostávají.
Pilotem jsme si také ověřili předpoklad, že jeden střih nesluší všem. Zapojené knihovny samozřejmě dostávají tipy a doporučení z praxe, necháváme však zcela na nich, jak si službu u sebe nastaví. Některé například pořádají čtyřhodinové kurzy vcelku, jinde je dělí na více setkání. Typicky je vedou knihovníci a knihovnice, možné je ale také zapojení externistů. Někde kurzy probíhají i mimo knihovnu, například v domech pro seniory. Individuální asistence probíhá zpravidla v konzultačních časech, ale jak časté a dlouhé tyto jsou, se různí, stejně jako to, zda a jak se na ně senioři předem přihlašují. Zapojené knihovny jsou největšími experty na “své” seniory a jejich potřeby a mají také různé možnosti a způsoby práce. My tuto diverzitu vítáme a podporujeme a alespoň jednou do roka dáváme koordinátorům a koordinátorkám ze zapojených knihoven příležitost, aby na online setkání mohli své přístupy a zkušenosti s nimi sdílet. Pro nás jsou tato setkání, vedle průběžných zpráv, také cenným zdrojem informací o tom, jak se vyvíjí potřeby knihoven. Na základě minulého online setkání jsme například v aktuálním běhu projektu nabídli knihovnám možnost nechat se proškolit od Moudré Sovičky ještě na iOS.
Česká Nadace Vodafone spolupracuje na digitálním vzdělávání seniorů s Nadacemi Vodafone ve Velké Británii, Irsku, Lucembursku, Holandsku a Rumunsku, přičemž spolupráce s knihovnami je jedním ze směrů, které budou ve všech zemích společně podporovat a rozvíjet. V Irsku již spolupráce probíhá, byť v menším rozsahu, ostatní země budou letos se zapojováním knihoven teprve začínat. To ale neznamená, že tu s digitálním vzděláváním v knihovnách již zkušenosti nemají.
V Holandsku[3] je například zapojení knihoven do digitální inkluze podporováno vládou (i finančně), má oporu v zákoně, fungující systém podpory knihoven v zavádění a vývoji služeb, a také systém vzdělávání knihovníků a knihovnic. Ústředním mottem tohoto modelu je, že je naší společnou odpovědností, aby lidé nebyli vyloučeni ze společnosti, která se přesouvá do onlinu.
Čtvrtina obyvatel Holandska nemá dostatečné digitální kompetence a zvyšuje se množství služeb, ke kterým se bez nich nedostanou. Například nezaparkují nebo nezaplatí složenky, neboť v Holandsku postupně zavírají kamenné pobočky bank. Knihovny v Holandsku se soustředí na to, aby se kdokoliv mohl kdykoliv obrátit na libovolného knihovníka s praktickým dotazem a získal pomoc nebo termín konzultace. Kurzy digitálních kompetencí[4] v knihovnách sice probíhají, ale typicky je vedou dobrovolníci. V Haarlemu jsem byla svědkem pravidelné události, kdy v knihovně sedí úředníci a lidé za nimi mohou přijít konzultovat své životní situace, a současně v jiné místnosti čeká dobrovolník a pomáhá, pokud si nejsou jistí, jak si to pak naklikat.
V Holandsku je digitální pomoc otevřená všem, žádný program cílený specificky na seniory tu na národní úrovni nenajdeme. Měla jsem však možnost setkat se i s Mayssou Joni z Openbare Bibliotheek Amsterdam (OBA), která má na starosti program zapojování seniorů pro celou síť knihoven v Amsterdamu. Cílem je zvyšování kvality jejich života, a tak tam také, zcela přirozeně, patří zvyšování jejich digitálních kompetencí. Webová stránka programu OBA helpt[5] (OBA pomáhá) je navržená tak, aby bylo pro seniory snadné se na ní zorientovat a přijít si pro radu. Velká péče je věnována také komunikaci a používání jazyka způsobem, který podporuje a “zmocňuje” (empower).
Přesun života do onlinu se (různou rychlostí, ale jistě) odehrává v celé Evropě a knihovny se (různou rychlostí, ale samozřejmě) chápou iniciativy pomáhat, aby lidé nezůstávali z takové společnosti vyloučení. Digitální gramotnost je v přípravě jako následující společné téma českých knihoven (viz článek Knihovní tematické dvouletky od Lenky Hanzlíkové), čímž se připojujeme ke státům, kde tento problém knihovny řeší společně na celostátní úrovni, jako je například právě Holandsko, ale také Skandinávie. Díky Erasmu+ Sdružení knihoven se na jaře mohly kolegyně Zdena Haplová a Irma Zajíčková z Masarykovy knihovny Vsetín, která je zapojená v projektu Digitální odysea v knihovnách, vydat pro inspiraci a zkušenosti do OBA. Přála bych si, aby to byl teprve začátek rozsáhlejší spolupráce a sdílení zkušeností se zahraničními knihovnami na tomto společném cíli.
[1] https://odysea.nadacevodafone.cz/
[2] Které to jsou, můžete zjistit na https://sdruk.cz/seniori-do-onlinu/.
[3] Setkat se s kolegy a kolegyněmi z Holandska a nahlédnout do jejich modelu digitální inkluze v knihovnách jsem měla možnost díky členství SDRUKu v EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) a projektu Erasmus+: https://sdruk.cz/projekty/erasmus/
[4] obecně i specificky v oblasti služeb státu
[5] https://www.oba.nl/OBA-helpt.html
BARTOŠOVÁ, Eliška. Digitální odysea v knihovnách. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024, 38(3) [cit. 2024-11-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/digitalni-odysea-v-knihovnach
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|
|
|
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
