Jak se proměnily pobočky Knihovny města Ostravy za posledních dvacet let? – rozhovor s Miroslavou Sabelovou

Vydáno: 2022-03-24 (All day)
V rubrice: Proměny českého knihovnictví
Autor: Libuše Foberová

Knihovna města Ostravy je tvořena ústřední knihovnou v centru města a 29 pobočkami v městských obvodech Ostravy. Pobočky jsou rozděleny do čtyř obvodů podle geografické polohy. Knihovna města Ostravy oslavila v roce 2021 sto let od svého založení, z toho posledních 22 let ji vzorně vede charismatická, sympatická a erudovaná paní ředitelka Mgr. Miroslava Sabelová. Představuje pro knihovnictví inspirativní osobnost, je nositelkou řady zajímavých projektů, např. projektu Romaňi Kereka, který představuje první veřejnou knihovnu v ČR se zaměřením na romské obyvatelstvo, projektu na podporu čtenářské gramotnosti dětí „S knížkou do života“ ad. Knihovna města Ostravy se profiluje jako „místo pro handicap“, místo sociální odpovědnosti a jako instituce, která se zaměřuje na zachování paměti místa a rozvíjení kulturního povědomí o významných osobnostech regionu.

Knihovna je místem setkávání, zdrojem informací, místem knihovních a informačních služeb, komunitním, vzdělávacím a kreativním prostorem. Našli bychom ještě hodně specifikací, co si pod pojmem veřejná knihovna představit. Jak důležitou roli v dnešní době hraje prostor knihovny? Jak by měla z architektonického hlediska vypadat dnešní moderní knihovna, aby dokázala uspokojit potřeby veřejnosti? Aby se stala „třetím“ důležitým místem v životě lidí? Na tyto a další otázky jsme se zeptali paní Miroslavy Sabelové, ředitelky třetí největší veřejné knihovny u nás.

Za posledních dvacet let jste zmodernizovali téměř všechny pobočky Knihovny města Ostravy. To je obdivuhodné. Chci se zeptat na filozofii jejich proměny. Je každá jiná a autentická s prostředím, kde působí? Nebo jde spíše o unifikaci poboček, aby bylo na první pohled zřejmé, že se jedná o Knihovnu města Ostravy?

V podstatě šlo o obojí. Na samém počátku jsme měli prozaický úkol: stabilizovat umístění knihoven a nejlépe do prostor, které patří místní samosprávě. Jakmile jsme měli stabilní umístění, mohli jsme začít s vnitřními úpravami. Našim cílem bylo sjednotit grafický vizuál označení knihovny vně i uvnitř, aby bylo na první pohled patrné, že se jedná o jednu organizaci, ale vybavení pořídit a uspořádat s ohledem na složení čtenářů a návštěvníků a zaměření jednotlivých knihoven

Jak moc rekonstrukci poboček ovlivnili architekti? Je známo, že architekti spatřují umělecký efekt budovy, knihovníci praktičnost prostor a čtenáři chtějí obojí. Do jaké míry se architekti nechali ovlivnit požadavky knihovníků?

Architekti se s námi podíleli na rekonstrukci řady velkých poboček, kde se jednalo o celkovou rekonstrukci objektů. V ostatních případech jsme využili znalosti našich kolegyň z oddělení marketingu. V obou případech docházelo k řadě nelehkých situací, kdy na sebe narazily představy a vize na straně jedné a praktické zkušenosti strany druhé. Někdy tedy muselo dojít ke kompromisu a teprve reálný provoz dal jedné ze stran za pravdu. Naštěstí ve většině případů bylo ještě možné situaci korigovat. Ale já osobně si myslím, že samotní čtenáři ani nepostřehli, že by něco mělo být jinak.

Kdybyste měla vyzvednout jednu z 29 poboček jako nejzdařilejší, která by to byla a proč?

Za posledních dvacet let prošla celkovou rekonstrukcí nebo zásadními interiérovými úpravami opravdu každá z 29 knihoven, které spravujeme. V každém období měla naše radost z jejich rekonstrukce jinou motivaci. Když se nám podařilo vytvořit nádhernou knihovnu z bývalého výměníku tepla, když jsme našli prostory pro velkou pobočku, které hrozilo uzavření a nakonec dnes působí ve dvou patrech bývalé školky, když jsme upravili interiéry malých poboček, které zkrásněly a působily jako mnohem větší, než ve skutečnosti jsou. Radost máme od loňského roku z celkové rekonstrukce pobočky Podroužkova, která má konečně dostatečné prostory pro všechny své činnosti, zásadně upraveno bylo i široké okolí knihovny, v knihovně máme svoji první kavárničku. Zanedlouho nás čeká ještě velká radost v podobě zcela nové pobočky v lokalitě, kde jsme o knihovnu usilovali snad třicet let.

Co byste poradila knihovníkům, kteří se chystají rekonstruovat svou pobočku (pobočky), na co by měli klást důraz, na co by neměli zapomenout, s kým by se měli nejlépe poradit?

Současní knihovníci mají výhodu v existenci řady materiálů, ze kterých mohou čerpat, ať už v podobě metodik a doporučení nebo článků, které lze najít v odborných knihovnických časopisech. Pak také existence Metodického centra pro rekonstrukci a výstavbu knihoven při MZK dává možnost se poradit a inspirovat u skutečných odborníků. Základem úspěchu může být poctivá příprava, kdy si uvědomíme, co bude hlavní činností v rekonstruovaných prostorách a komu hlavně budou sloužit. Pokud se podaří část vybavení pořídit v mobilní verzi, zvyšuje se šance na nízkonákladové úpravy prostor, pokud dojde ke změně složení čtenářů nebo potřebě poskytovat nové typy služeb. Nezapomínejme ale, že prostorově vhodné uspořádání a volný prostor mají svůj význam, pokud chceme být přístupní pro osoby se specifickými potřebami. A nakonec to nejdůležitější v našich knihovnách jsou stejně lidé na obou stranách pultu. Čtenáři, kteří do knihovny chodí za přátelskými a erudovanými knihovníky, nejen kvůli pohodlným křeslům a krásným vyhlídkám.

Děkuji za Váš čas a trpělivost, kterou jste odpovědím věnovala.
Libuše Foberová

Literatura:

EDWARDS, Brian a Biddy FISHER. Knihovny a studijní centra [online]. Havlíčkův Brod: Krajská knihovna Vysočiny, 2006 [cit. 2022-02-22].

KURKA, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011. 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5.

TECHNICKÁ normalizační informace TNI ISO/TR 11219 (01 3715) - Informace a dokumentace - kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven - plocha, funkčnost, design: Information and documentation - Qualitative conditions and basic statistics for library buildings - space, function and design = Information et documentation. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014, 164 s.

FOBEROVÁ, Libuše. Jak se proměnily pobočky Knihovny města Ostravy za posledních dvacet let? – rozhovor s Miroslavou Sabelovou. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2022, 36(1) [cit. 2024-10-12]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/jak-se-promenily-pobocky-knihovny-mesta-ostravy-za-poslednich-dvacet-let-rozhovor-s-miroslavo

Verze pro tisk