Neprofesionální knihovny z pohledu Koncepce rozvoje ČR na léta 2011–2015 a Koncepce rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji – výhledy a rozvoj

Vydáno: 2012-09-17 (All day)
V rubrice: Studie/články
Autor: Monika Kratochvílová

Bohatou síť veřejných knihoven v Jihomoravském kraji tvoří z velké části především neprofesionální knihovny, které představují, ač různé v kvalitě poskytovaných služeb, mnohdy jediné kulturní zařízení v obci. Bez jejich existence a služeb by nebyl v těchto obcích možný rozvoj kulturního života, podpora čtenářství, šíření poznání a vzdělanosti. A právě z důvodu této jejich nezastupitelnosti a nenahraditelnosti chceme v předkládaném čísle přiblížit tuto skupinu knihoven a přihlédnout k jejich postavení, významu, úspěchům, ale také problémům, s nimiž se potýkají. Pozornost si zasluhují zejména ty, které se staly skutečnými kulturními centry nabízejícími svoje služby nejen registrovaným čtenářům, ale všem, kteří o ně projeví zájem.

Motto:

Jedinečným fenoménem v oblasti kultury a vzdělávání jsou knihovny, které u nás mají dlouhou tradici. Veřejné knihovny v rámci realizace Státní informační politiky zabezpečují informační potřeby uživatelské veřejnosti nejrůznějších kategorií, umožňují občanům přímý a volný přístup k informacím v tradiční tištěné i elektronické podobě a to z regionálních, národních i mezinárodních zdrojů. Ze strany státu, kraje i obcí je nutná jejich finanční podpora, neboť v současné době je nákup knih pro některé skupiny obyvatelstva finančně nedostupný, což zvyšuje důležitost existence veřejných knihoven, zejména v malých obcích, které mohou dnes i v budoucnu plnit úlohu kulturních a vzdělávacích středisek, zejména budou-li připojeny na moderní komunikační technologie. Pro očekávaný nárůst informačních potřeb a požadavků občanů v příštích letech je nezbytné zlepšovat technické vybavení knihoven a rozšíření jejich prostorových možností.

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

Neprofesionální knihovny nepředstavují pouze konečný článek metodické působnosti pověřených a krajských knihoven, jen pasivně přijímající podněty pro rozvoj VKIS, ať už v podobě standardu VKIS nebo standardů regionálních funkcí. Jsou v každém případě zařízeními, jejichž potenciál se nachází v pozitivním působení na rozvoj všeobecné vzdělanosti a podněcování zájmu nejen o dění kulturní, ale o celospolečenské dění jako takové.

Jedním z hlavních dokumentů, který věnuje pozornost také těm nejmenším knihovnám a vymezuje jejich úkoly a poslání, je Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven, Knihovny pro Evropu 2020, kterou schválila vláda v lednu 2012. Koncepce zdůrazňuje význam knihoven jako center znalostí a informací s významnou úlohou v oblasti celoživotního vzdělávání a učení, jejich podíl na podpoře a rozvoji čtenářské a informační gramotnosti s jejich mimořádným přínosem ke gramotnosti funkční a také zásluhy na snižování dopadu digitální propasti vzhledem k uživatelům s omezeným přístupem k informačním technologiím. Mezi šesti oblastmi, které vymezuje koncepce, se obecních knihoven týká:

• Přístup k informačním zdrojům a službám knihoven

• Podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti a rovný přístup ke službám knihoven.

Zajištění přístupu k informačním zdrojům a službám knihoven umožní vytvoření jednotného rozhraní systému knihoven s cílem zprostředkování všech nabízených služeb z každé knihovny. Tento centrální portál bude poskytovat služby, které umožní získat uživateli požadovaný dokument v tradiční tištěné nebo digitální podobě kdykoli a odkudkoli. Takový portál vzniká v současné době na adrese http://www.knihovny.cz/.

Cílem podpory vzdělávání a čtenářské gramotnosti je rozšíření služeb knihoven a větší orientace na potřeby místních komunit, což ve svém důsledku představuje:

• podporovat aktivní účast knihoven na životě komunity, pomáhat při vytváření místních partnerství a budování komunit a na druhé straně motivovat komunitu v péči o knihovnu,

• podporovat knihovny jako informační centra obcí,

• zapojit knihovny do osvěty na poli udržitelného rozvoje, environmentální výchovy a vzdělávání.

Význam obecních knihoven spočívá také v jejich možnosti účinně ovlivňovat a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost a to zejména ve spolupráci s mateřskými a základními školami. Obecní knihovny by se měly podílet na zvyšování podílu dětské populace mezi návštěvníky knihoven a podporovat projekty spolupráce knihoven a škol zaměřené na podporu čtenářství.

Rovný přístup ke službám knihoven znamená nejen bezbariérový přístup do prostor knihoven, ale současně bezbariérový přístup k informačním zdrojům. Jedním z účinných nástrojů, které mohou napomoci realizaci tohoto cíle, je standard Handicap Friendly. Rozvoj lidských zdrojů patří mezi cíle, které jsou zaměřeny napříč spektrem českého knihovnictví na všechny veřejné knihovny. Jeho vizí je prostřednictvím zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků knihoven napomoci jejich adaptaci na rychle se měnící odborné nároky jejich profese. Ve výsledku by měl být každý knihovník a informační pracovník aktivním spojovacím článkem mezi uživateli, knihovními fondy a informačními zdroji.

Druhým významným dokumentem, jehož cílem je formovat budoucí podobu neprofesionálních knihoven a přispět k jejich transformaci na skutečná informační, kulturní a komunitní centra obcí, je Koncepce rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji v letech 2011-2014. Koncepci zpracovala Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s pověřenými knihovnami kraje a představuje střednědobý plán rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji. Podkladem pro její zpracování byla analýza poskytovaných regionálních služeb a míra plnění standardů regionálních funkcí. Regionální funkce představují soubor činností, které jsou ze své podstaty určeny podpoře rozvoje zejména malých obecních knihoven. Z této skutečnosti vychází také krajská koncepce, která usiluje podpořit a ve spolupráci s pověřenými knihovnami kraje prosadit jeden z předních cílů regionálních funkcí, kterým je vyrovnání rozdílů v úrovni poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb obyvatelům měst a malých obcí.

Výchozími materiály koncepce jsou dokumenty zpracované Jihomoravským krajem, které zaměřují pozornost také na rozvoj kultury a kulturních zařízení. Patří mezi ně Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013, který navazuje na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje na období 2006-2016. Na základě této strategie byla zpracována a v červnu letošního roku schválena Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, jejíž prioritou číslo 2 je zajistit kvalitní a odpovídající nabídku veřejných služeb zahrnující zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání a kulturního vyžití.

Rozvoji kultury se věnuje podrobněji Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji 2009-2013 vydaná odborem kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Jedním z dílčích cílů krajské koncepce kultury je podpora rozvoje kulturního života a kulturních institucí. Mezi opatření k jeho naplnění patří „zachování stávající sítě knihoven, rozvíjení jejich činnosti a financování regionálních funkcí knihoven v JMK minimálně ve stávající výši“.

Koncepci rozvoje regionálních funkcí tvoří čtyři části, přičemž samotná koncepce – její vize – je obsahem třetí části. V rámci úvodního vyhodnocení SWOT analýzy uvádí koncepce mezi silnými stránkami hustou síť veřejných knihoven a připomíná význam knihoven coby jediných kulturních zařízení zejména v malých obcích a dobrou vybavenost knihoven ICT. Mezi slabými stránkami zdůrazňuje malou propagaci činnosti knihoven a služeb a ne vždy dostatečnou prezentaci knihoven na webových stránkách. Hrozbou i do budoucna zůstávají omezené rozpočty a nejisté financování.

Koncepce věnuje pozornost dvěma aspektům rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb – podpoře zavádění moderních technologií do knihoven a webovým stránkám knihoven, které patří k základním předpokladům úspěšné prezentace činnosti i těch nejmenších knihoven. Rozvoj automatizace probíhá úspěšně s pomocí regionálního automatizovaného systému (u knihoven s AKS Clavius pomocí systému REKS, u knihoven s AKS Advanced Rapid Library pomocí regionálního systému ARL). Nezbytným předpokladem zvyšování úrovně poskytovaných služeb je vzdělávání knihovníků, které v rámci kraje garantuje úsek výkonu regionálních funkcí Moravské zemské knihovny v Brně. Významnou a praktickou pomoc obecním knihovnám poskytují regionální oddělení pověřených knihoven, která ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou usilují o realizaci cílů stanovených krajskou koncepcí.

V současné době (blížící se bilancování druhého roku plnění koncepce) je možné sledovat úspěšné pokračování regionální automatizace a v jejím důsledku nárůst webových stránek knihoven, Pozitivní zprávou je pokračování tohoto trendu i do budoucna, jak vyplývá z plánů pověřených knihoven, a zavádění automatizace a webových stránek i do těch nejmenších knihoven kraje.

KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Neprofesionální knihovny z pohledu Koncepce rozvoje ČR na léta 2011–2015 a Koncepce rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji – výhledy a rozvoj. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2012, 26(3) [cit. 2024-10-04]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/neprofesionalni-knihovny-z-pohledu-koncepce-rozvoje-cr-na-leta-2011-2015-koncepce-rozvoje-reg

Verze pro tisk