Nacházíte se: Úvod » Archiv čísel » 3/2019 » Právní poradna: právo knihoven poskytovat si vzájemně informace o nevrácených výpůjčkách v rámci MVS
Knihovny mají právo v rámci meziknihovních služeb sdělit si informaci o tom, že konkrétní čtenář knihy nevrací, dluží škodu či pokutu dle § 1728 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. Dožádaná knihovna má právo na základě této informace meziknihovní službu neposkytnout (neuzavřít smlouvu o výpůjčce této knihy s žádající knihovnou) a žádající knihovna je oprávněna čtenáři tuto knihu neposkytnout (neuzavřít s ním smlouvu o výpůjčce této knihy) v rámci předcházení škodám (které by hradila dožádané knihovně).
Dle § 14 knihovního zákona „Meziknihovní služby“ musí žádající knihovna, pokud v knihovním fondu knihovny není knihovní dokument, jehož zpřístupnění si její uživatel vyžádal, v rámci meziknihovních služeb požádat dožádanou knihovnu o zprostředkování tohoto knihovního dokumentu, popřípadě o poskytnutí informace o něm. Dožádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele knihovní dokument ze svého knihovního fondu zprostředkovat tak, že požadovaný knihovní dokument žádající knihovně zapůjčí nebo jí poskytne jeho kopii, popřípadě jí poskytne informace, kde se požadovaný knihovní dokument nalézá. Pokud je žádost o zprostředkování knihovního dokumentu vyřízena jeho zapůjčením, je žádající knihovna povinna vrátit zapůjčený knihovní dokument dožádané knihovně v dohodnuté lhůtě a odpovídajícím stavu. Po dobu výpůjčky knihovního dokumentu nese odpovědnost za jeho poškození nebo ztrátu.
Z hlediska občanského zákoníku z meziknihovní výpůjční služby vznikají dva samostatné právní vztahy – jeden mezi knihovnami a jeden mezi žádající knihovnou a čtenářem. Žádající knihovna je tak v postavení osoby, která musí dožádané knihovně poskytnout informace, které jsou relevantní, a současně je v postavení osoby, knihovny, která musí plnit § 18 knihovního zákona, dle kterého je provozovatel knihovny povinen zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením a tedy před uzavřením smlouvy o výpůjčce se čtenářem zvažovat, zda její uzavření není v rozporu s touto jeho povinností.
Dle § 1728 odst. 2 občanského zákoníku „při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít“. Je nepochybné, že skutečnost, zda čtenář knihy vrací řádně a včas je skutkovou okolností mající vliv nejen na rozhodování dožádané knihovny, zda knihu v rámci meziknihovní služby půjčí (dle knihovního zákona není povinna ji poskytnout vždy, výklad viz výše), ale současně na rozhodování žádající knihovny, zda má zájemce v rámci meziknihovních služeb knihu čtenáři půjčit s ohledem na její odpovědnost za tuto knihovní jednotku vůči dožádané knihovně dle § 14 knihovního zákona. Tuto podstatnou informaci jsou knihovny povinny si vzájemně sdělit dle § 1728 odst. 2 občanského zákoníku.
Výše uvedené poskytnutí informací a nepůjčení knihy v rámci meziknihovní výpůjční služby z důvodu na straně čtenáře je přípustným omezením zajištění rovného přístupu ke knihovnickým službám všem dle § 4 odst. 6 z.č. 257/2001 Sb. knihovního zákona.
Dle § 4 odst. 6 knihovní zákona je provozovatel knihovny povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou. Toto ustanovení ale neznamená, že by tento přístup musel umožnit i těm, kdo způsobují na majetku knihovny škodu – nevrací je včas, nehradí pokuty za prodlení, nebo škodu za ztrátu. Toto vyplývá jednoznačně z metodického vyjádření Ministerstva kultury č. K 9782/2012 k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu, které uvádí:
Knihovna podle knihovního zákona má poskytovat veřejné knihovnické a informační služby „způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu“. Jde o základní definiční znak knihovny podle § 2 písm. a) knihovního zákona, který navazuje na obecný princip rovnosti zakotvený v čl. 1 Listiny základních práv a svobod (publikována ve Sbírce zákonů pod č. 2/1993 Sb.). Tento znak je dále doplněn povinností provozovatele knihovny stanovenou v § 4 odst. 6 knihovního zákona: provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou. Jestliže knihovna neposkytuje veřejné knihovnické a informační služby způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu, je to důvod pro zrušení jejího zápisu v evidenci knihoven (§ 8 odst. 1 knihovního zákona).
Knihovna tedy musí poskytovat veřejné knihovnické a informační služby na principu rovnosti. Tento princip ovšem nelze chápat jako absolutní – ani právně, ani fakticky není možné docílit toho, aby všem osobám byly poskytovány všechny veřejné knihovnické a informační služby (vymezené v § 4 odst. 1 knihovního zákona) bez jakéhokoli rozdílu. Princip rovnosti má určité meze, dané jednak právními předpisy, jednak faktickým stavem. Jestliže se dvě osoby (uživatelé knihovny) nacházejí v rozdílné právní či faktické situaci, může to být důvod pro odchylku od principu rovnosti – neboli pro prolomení „rovného přístupu všem bez rozdílu“. V některých případech lze dokonce přímo z právních předpisů dovodit zákaz poskytovat všechny veřejné knihovnické a informační služby všem osobám bez rozdílu.
Nerovnost uživatelů může vyplývat především z právního vztahu, který spolu mají uzavřen provozovatel knihovny a konkrétní uživatel knihovny. Princip rovnosti, zavedený v § 2 písm. a) knihovního zákona, tedy nemusí být dodržen v případech, kdy jeho nedodržení je odůvodněno nějakou objektivní okolností, která dodržení principu rovnosti znemožňuje.
Specifickým, právně ne zcela jednoduchým a dosti citlivým příkladem je případ, kdy je určitému uživateli odmítnuto poskytnutí služeb z důvodů na straně uživatele. Sem spadají případy, kdy uživatel obtěžuje, ať již jakkoliv (například svým agresivním jednáním, zápachem a podobně), ostatní uživatele či personál knihovny a tím ztěžuje či znemožňuje poskytování služeb ostatním uživatelům knihovny. V takových případech lze pokládat za obhajitelné, aby takovému uživateli nebyly služby knihovnou poskytnuty a aby byl případně i z knihovny vykázán. Důvodem je povinnost knihovny, resp. jejího provozovatele, poskytovat veřejné knihovnické a informační služby a další služby: jestliže určitá osoba poskytování těchto služeb brání, musí knihovna provést opatření směřující k tomu, aby mohla ostatním uživatelům služby nerušeně poskytovat. Vlastně jde o principielně stejnou situaci, jako když knihovna odstraňuje poruchu na připojení k internetu, která brání využívat služby podle § 4 odst. 1 písm. d) knihovního zákona“.
Z výše uvedeného dále vyplývá, že každá knihovna je oprávněna nepůjčit knihu tomu čtenáři, který nevrátí knihu, dluží pokutu či neuhradí škodu, aniž tím poruší povinnost zajistit rovný přístup dle § 4 odst. 6 knihovního zákona. Toto nepůjčení tak není porušením knihovního zákona.
Na závěr je ještě třeba uvést, že poskytnutí informací mezi knihovnami o konkrétním čtenáři, že nevrací, dluží pokutu či škodu, vč. jeho osobních údajů, je v souladu s Nařízením EU o ochraně osobních údajů tzv. GDPR, protože souhlas s tímto poskytnutím údajů od čtenáře není třeba, neboť toto poskytnutí je „zpracováním osobním údajů“ s právním základem „veřejný zájem“ (tento musí vycházet z právních předpisů, v tomto případě knihovny plní povinnosti dané knihovním zákonem, viz výše) a „oprávněný zájem“ (ochrana majetku dle knihovního zákona – ochrana majetku je na školeních ke GDPR výslovně uváděna jako „oprávněný zájem“, který znamená možnost užití osobních údajů bez souhlasu dotčené osoby).
DRESSLEROVÁ; Soňa. Právní poradna: právo knihoven poskytovat si vzájemně informace o nevrácených výpůjčkách v rámci MVS. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2019, 33(3) [cit. 2024-10-05]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/pravni-poradna-pravo-knihoven-poskytovat-si-vzajemne-informace-o-nevracenych-vypujckach-v-ram
/*
Duha vychází 4× ročně v elektronické i tištěné podobě. Tištěná čísla ve formátu PDF naleznete zde.
|
|