Vysokoškolské vzdělávání knihovníků musí reflektovat zejména práci s dokumenty, informacemi a znalostmi

Vydáno: 2016-03-10 (All day)
V rubrice: Konference/akce
Autor: Libuše Foberová

Mezinárodní konferenci KNIHA VE 21. STOLETÍ organizovala ve dnech 16.-18. února 2016 Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě Ústav bohemistiky a knihovnictví – oddělení knihovnictví, které již jedenáctým rokem šíří celostátní osvětovou kampaň o důležitosti knihy, knihoven a čtení. Tématem jednání letošního ročníku bylo Redefinování role knihoven ve 21. století. Úvodní referát přednesl profesor Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny v Brně. Zamýšlel se nad základními a neměnnými funkcemi knihovny. Svět se mění – knihovna ne. Knihovna je stabilní jistota v nestabilním světě.

Cílem konference bylo propojit teorii s praxí. Na konferenci vystoupila řada renomovaných odborníků nejen z oblasti knihovnictví. Ve dvou dnech zaznělo celkem dvacet referátů, z toho dvanáct zahraničních. Netradičně o boření mýtů v kariéře a o mezilidských vztazích pohovořil Pavel Vosoba, spisovatel a spolumajitel poradenské firmy M. C. Triton. Hlavními tématy byly digitální služby, kyberprostor knihoven a trendy a směry vysokoškolského vzdělávání knihovníků. Ale i role knihoven jako center znalostí pro 21. století, jak by mohly a měly prospět ke zmenšování „digitální přehrady“ mezi lidmi. Jakou roli hrají a chtějí hrát v budování místních komunit a další.

O flexibilní knihovnické identitě a o výzkumech Library and Information Studies/Scienece (LIS) zahajoval svým referátem Benchmarking: profese knihovník a studijní program Informační studia a knihovnictví třetí den konference (zahraniční sekci) profesor Dušan Katuščák - dlouholetý bývalý ředitel Slovenské národní knihovny v Martině a profesor katedry mediamatiky a kulturního dědictví Fakulty humanitních věd Žilinské univerzity v Žilině. Představil žilinský projekt ADAMIS – adaptace programu LIS UNIZA na podmínky znalostní společnosti. Zamýšlel se nad fragmentací vzdělávání v oboru LIS v Evropě. Hledal historické souvislosti a mapoval rozdílný vývoj v závislosti na kulturách, vědě, vzdělávání a hospodářství v zemích Evropské unie. Konstatoval, že se dají najít rysy podobnosti, které existují napříč jmenovaným rozdílům. Avšak převládají odlišné směry vzdělávání, které souvisí zejména s velikostí země a s možnostmi zaměstnávání absolventů. Větší země jako Německo, Itálie, Španělsko, Velká Británie a Francie, USA ad. mají vzdělávání v oboru LIS diverzifikované. Vycházejí ze specializace a disciplíny LIS, připravují potřebné programy, které musí studenti LIS absolvovat, aby uspěli na trhu práce, nemusí se nutně jednat jen o práci v knihovnách.

Proti tomu menší státy, např. Slovensko, mají akreditovaný jeden, maximálně dva programy, které musí být univerzální, ale i dostatečně specializované, aby dokázaly na potřebné úrovni reagovat na měnící se potřeby znalostní společnosti a na uplatnitelnost absolventů na trhu práce. U nás v České republice je akreditován jen jeden studijní program Informační studia a knihovnictví (kompatibilní s LIS), na který navazují různé obory. Profesor Dušan Katuščák zdůraznil, že by mělo být naší snahou sbližování a standardizace vzdělávání v oboru LIS v Evropě, ale i v součinnosti s USA tak, aby naši absolventi našli uplatnění i v zahraničí. A také aby se nevytratilo z kurikula LIS/ISK to hlavní, a to je práce s dokumenty ve všech možných směrech. Je potřeba si uvědomit, že práce s dokumenty je ve všech zemích stejná. V Evropě neexistuje žádný de iure standard vzdělávání v LIS. Určité usměrňování v této oblasti můžeme najít v pravidlech a doporučeních EUCLID, v pravidlech IFLA pro LIS a ve School. Existuje terminologická kompatibilita, pokud jde o názvy a obsahy předmětů.

Výzkumy LIS v Evropě: Podle IFLA Guide z roku 2007 bylo v Evropě 223 vzdělávacích center LIS v 26 zemích. Většina vzdělávacích institucí (70) působí v rámci oboru Humanities – humanitní vědy, což je 31,8 %. Tabulka č. 1 je z roku 2015 – autor Ángel Borrego University of Barcelona. Znázorňuje instituce, které nabízejí různé stupně (SŠ, VOŠ, VŠ – bakalářský, magisterský, doktorský stupeň) LIS podle zemí.

Tabulka č.1) Institutions offering LIS related degrees by country (Zdroj: http://bid.ub.edu/en/35/borrego.htm)

Zajímavý je výzkum LIS, který realizovali v roce 2015 ve Španělsku Jordi Ardanuy a Cristóbal Urbano. Autoři zpracovali 29 337 bibliografických záznamů (8 732 z nich ze zemí EU). Uskutečnili bibliometrický průzkum 28 zemí EU (viz graf č. 2), ze kterého vzešlo pořadí priorit a výzkumných témat: na prvním místě se umístil informační systém, dále empirický výzkum, bibliometrie, informační průzkum, knihovny, management znalostí, internet, open acces, informační management a citační analýza, akademické knihovny, metadata, informační technologie a hodnocení. K osobnostním předpokladům pro studium LIS patří zejména láska ke znalostem a učení, chuť pracovat s lidmi, láska ke knihám, všeobecné vzdělání, silné organizační schopnosti, matematika – dobrá práce s čísly, přátelskost, etika, sympatičnost a afinita pro práci s velkými objemy informací a všeobecná počítačová zručnost.

Co se učí v LIS (povinné kurzy): seřazeno podle frekvence výskytu od největší po nejmenší – na prvním místě je to kurz organizace informací a znalostí, dále referenční a informační zdroje a služby, úvod do LIS, informační prostředí, management, výzkumy v LIS, informační technologie, budování sbírek, informační chování člověka a jeho informační potřeby, stáže a praxe. Obor LIS a SP Informační studia a knihovnictví (ISK) mají „flexibilní identitu“. Pokud se nenaváže identita LIS/ISK na dokumenty a zaznamenané informace a znalosti, zanikne.

Výzvy pro knihovnickou komunitu: profesor Dušan Katuščák považuje situaci za kritickou a domnívá se, že se knihovnická identita ztratila. Je potřeba si uvědomit, že pro stabilitu a rozvoj knihovnictví je důležité, aby odborné činnosti v knihovnách vykonávali kvalifikovaní knihovníci. Např. v Německu je knihovníkem jen vystudovaný odborník, ostatní zaměstnanci jsou asistenti. U nás přetrvává názor, že každý kdo pracuje v knihovně, je knihovník. Je nutné, aby v knihovnách pracovali absolventi knihovnických VŠ, případně odborných středních knihovnických škol – podle profesního katalogu. Zejména zdůraznil, že řídit knihovny by měli odborníci, kteří vystudovali knihovnickou vysokou školu. V praxi se někdy stává, že knihovny řídí nejen neknihovníci, ale i nemanažeři. To vede ke zjednodušenému pohledu na knihovnickou profesi jako takovou. Pro koho vzděláváme studenty? V praxi je nutné upravit platové tabulky, zavést atestace knihovníků, přesně specifikovat profesi a obsah knihovnické činnosti. Kdo jsou naši absolventi – knihovníci, informační pracovníci, informační specialisté,mediamatici aj.? American Library Association (ALA) v USA specifikuje požadavky kladené na knihovníky a určuje, v jakých oblastech by se měli vzdělávat, např. archivní studia, knižní kultura, služby pro děti a mládež, digitální knihovny, management dokumentu ad.

Závěr konference, na kterou se sjeli knihovníci, vedoucí knihovníci z celé republiky a pedagogové z různých českých i zahraničních univerzit (175 účastníků), patřil paní ředitelce Hornozemplínské knihovny ve Vranově nad Teplou Mgr. Emílii Antolíkové, která se pokusila srovnat slovenské a české knihovny a odpovědět na otázku, zda jsou slovenské knihovny TOP. Všichni řečníci zmínili obrovský potenciál knihoven ve znalostní společnosti 21. století.

Spolupořadatelé: Svaz knihovníků a informačních pracovníků 10; Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Moravská zemská knihovna v Brně
Sponzoři: Ceiba spol. s r. o.; KP-SYS spol. s r. o.; Cosmotron Bohemia s. r. o.
Mediální partneři: Národní knihovna ČR – Knihovna plus, Knihovna knihovnická revue, Bulletin SKIP
Partneři: město Opava, Moravskoslezský kraj
Více informací (prezentace, sborníky ad.) na http://K21.fpf.slu.cz

Další dotazy vám ráda zodpoví vedoucí oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě Slezské univerzity v Opavě PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., tel.: 00420 607 755 899, email: libuse.foberova@fpf.slu.cz.

FOBEROVÁ, Libuše. Vysokoškolské vzdělávání knihovníků musí reflektovat zejména práci s dokumenty, informacemi a znalostmi. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2016, 30(1) [cit. 2024-11-21]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/vysokoskolske-vzdelavani-knihovniku-musi-reflektovat-zejmena-praci-s-dokumenty-informacemi-zn

Verze pro tisk