Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Dne středu 11. prosince 2013 se v Moravské zemské knihovně konal historicky první český Koha workshop, který pořádal portál OpenSource.Knihovna.cz ve spolupráci s MZK a Kabinetem informačních studií a knihovnictví MU (Projekt ERNIE). Dvacítka účastníků, která byla směsicí zástupců managementu knihoven, knihovníků, katalogizátorů a systémových knihovníků, přijela do Brna z celé České republiky.
Dopolední část byla určena především ředitelům knihoven a systémovým knihovníkům. Sekce začala neplánovaně prezentací řešení Obecní knihovna, které využívá otevřených řešení (upravený knihovní systém SLiMS) a je jedním z prvních českých pokusů nabídnout čistě otevřený knihovní systém jako komerční produkt. Filozofie cenového modelu je taková, že zákazník neplatí za software samotný. Jednorázový poplatek se platí za instalaci a prvotní nastavení systému a konverzi dat ze stávajícího systému. Dále se platí již jen měsíční poplatek za provoz systému. Cena se liší podle velikosti knihovního fondu. Protože systém běží v cloudu, odpadá knihovně nutnost investovat do vlastního serveru a spotřeby energie nutné k jeho provozu. Systém je tedy dodávaný jako služba (SaaS). Tento model nabízejí i někteří další výrobci knihovních systémů. Firma Anterix, která za projektem Obecní knihovna stojí, tvrdí, že díky využití virtuálních serverů v kombinaci s otevřeným software je schopna nabízet jejich produkt za zlomek ceny oproti konkurenčním řešením. Názor si můžete vytvořit sami, stačí si prohlédnout jejich ceník. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se tomuto produktu podaří prosadit v poměrně konzervativním prostředí menších a středních knihoven, protože především těm je systém určen.
Poté workshop pokračoval již podle programu příspěvkem Michala Denára, který nejprve krátce seznámil přítomné s projektem OpenSource.knihovna.cz a s tím, jakým způsobem probíhal překlad knihovního systému Koha. Poté hovořil o open-source, jeho historii i jeho využívání v knihovnickém prostředí. Mezi důvody, proč knihovny v zahraničí nasazují otevřená řešení, uvedl například nutnost vyrovnat se s nedostatkem financí, nespokojenost s kvalitou stávajícího řešení. Na tomto místě zdůraznil, že některé komerční systémy přistupují svérázným způsobem ke standardům a tím ztěžují možnost integrace a kooperace s dalšími systémy. Věnoval se také krokům, které je nutné učinit v případě, že knihovna uvažuje o tom, že by přešla na některý z otevřených systémů. Takovému rozhodnutí by měla předcházet hloubková analýza kompatibility procesů knihovny s možnostmi nového systému. Dále by měla být věnována pozornost problematice přenositelnosti dat. Může se totiž stát, že data vyexportovaná například ve formátu MARC21 nebude možné do nového systému importovat, protože nejsou validní. To v mnoha případech není vina samotných systémů, ale částečně jsou to důsledky počátků sdílené katalogizace, nedokonalostí při konverzi mezi UNIMARC a MARC a již zmíněného nedodržování standardů. Blok byl zakončen krátkou diskuzí.
Odpolední blok byl zaměřený prakticky a byl věnován především systémovým knihovníkům a IT pracovníkům. Josef Moravec v průběhu své prezentace nejprve hovořil o instalaci systému Koha v operačních systémech Debian a Ubuntu a jeho prvotnímu nastavení. Později podrobně představil účastníkům administrátorské rozhraní a hovořil také o tom, co mohou uživatelé od systému Koha očekávat. Jmenoval například podporu základních komunikačních protokolů, jako jsou například Z39.50 a OAI-PMH, bez kterých si nelze moderní knihovní systém představit. Osvětlil také, proč je Koha integrovaným knihovním systémem a předvedl konkrétní příklady. Uživatel může plynule například přecházet mezi moduly výpůjčního protokolu ke správě čtenářského konta nebo opravám bibliografických záznamů. Taková činnost je omezena pouze právy uživatele, ale jinak probíhá v jednotném prostředí a proto nejsou hranice mezi jednotlivými moduly mnohdy vůbec postřehnutelné. Tento koncept výrazně urychluje procesní úkony v každodenním provozu. Josef také pohotově a ochotně odpovídal na dotazy přítomných.
Poté se Michal Denár věnoval praktickým příkladům využití open-source nástroje MarcEdit, který umožňuje pracovat s bibliografickými záznamy ve formátu MARC21. U nich lze provádět validaci, editaci a úpravy. A to jak na úrovni jednotlivých záznamů, tak dávkově. Tento nástroj je nepostradatelným pomocníkem právě při přenosu dat mezi systémy. Hovořil o konkrétních případech z vlastní praxe, kdy se pokoušel dávkově opravovat záznamy ve fondu jeho mateřské knihovny. Při prvním validačním pokusu zjistil, že tisíce záznamů nesplňují požadavky a budou muset být opraveny. Na konkrétních příkladech poté ukazoval nejčastější problémy a možné způsoby jejich řešení.
Posledním přednášejícím byl Bohdan Šmilauer, který se věnoval přenosu dat ze systémů KP-SYS a TinLib do Koha. Celý proces popsal velmi názorně a srozumitelně. Upozornil i na místa v postupu, která rozhodují o použitelnosti získaných dat. Jeho doporučení vzešla z vlastních zkušenosti a opakovaných pokusů, kdy musel vyzkoušet různá nastavení a kombinaci parametrů než získal bibliografické údaje v požadované kvalitě. Velmi zajímavý byl popis postupu přenosu dat z TinLib do MARC21, ke kterému naprogramoval jednoduchý, ale funkční konverzní nástroj.
Hojná účast, v hektickém prosincovém čase, nás jako organizátory příjemně překvapila a lze ji snad považovat za důkaz, že zájem o open-source řešení v českých knihovnách roste. Věříme, že se vznikající česká Koha komunita brzy opět setká na některé z dalších akci. Pokud vás téma zaujalo, tak věřte, že další možnost dozvědět se o Koha budete mít nejpozději 13. května 2014 v Národní knihovně Praha, kde se uskuteční další workshop. Opět se budeme snažit věnovat se praktickým ukázkám a postřehům z postupu implementace i reálného provozu v produkčním prostředí. Sledujte opensource.knihovna.cz, kde zveřejníme včas podrobnosti.