Trendy a směry v digitalizaci dokumentového dědictví se probíraly na Mezinárodní konferenci „Digital Library 2014 Conference“ v Nízkých Tatrách

JASNÁ Nízké Tatry 31. 3. – 3. 4. 2014

Hlavním organizátorem konference byla Slovenská chemická knihovna v Bratislavě, Centrum pro vědecké a technické informace na Vratislavské technické univerzitě (Polsko) a Žilinská univerzita v Žilině (Slovensko) ad. Hlavním pořadatelem konferencí je ředitel Slovenské chemické knihovny v Bratislavě ing. Jozef Dzivak, který od roku 2007 organizuje dvakrát ročně konferenci na téma digitalizace. Jubilejní patnáctý ročník měl rekordní účast, do Nízkých Tater se sjelo 146 účastníků ze 13 zemí Evropy. Zeptali jsme se tedy ing. Jozefa Dzivaka (jozef.dzivak@stuba.sk) na okolnosti spojené s organizováním těchto konferencí.

Letošní 15. ročník se vydařil, účast byla vysoká a prostředí Nízkých Tater velmi inspirující. Když se ohlédnete zpět, co bylo důvodem zorganizovat první konferenci v roce 2007 na téma digitalizace a u tématu zůstat?
„Konferenci organizujeme dvakrát v roce s tím, že jarní je mezinárodní a podzimní je lokální slovenská. Téma digitálních knihoven nás zajímá, je aktuální již řadu let a nikde neprobíhala konference v regionu V4 na toto téma. Takže jsme se chopili příležitosti.“

Jak je to s účastí z České republiky? Letos jsme zaznamenali hodně účastníků z Polska, je to tak? Případně, ze kterých států jezdí na konferenci a jak se v čase vyvíjí účast?
„V prvních ročnících představovali účastníci z České republiky více než polovinu všech účastníků. V průběhu let tento podíl výrazně poklesl a v posledních ročnících se jedná o pouhých 5 % návštěvníků z České republiky. Naopak jsme zaznamenali výrazný nárůst účastníků z Polska, Maďarska a Německa. Předpokládáme nárůst účastníků z pobaltských zemí, Ruska a USA. Slovenských účastníků je již tradičně kolem 30 – 40 %.“

Každý rok má konference velmi zajímavý program. Jak je to s tvorbou programu? Na základě jakých kritérií zvete přednášející?
„Program pomáhají tvořit členové programového výboru, kteří oslovují zajímavé přednášející a snaží se, aby jejich příspěvky odpovídaly danému tématu pro ten který rok.“

Existuje sborník z konference?
„Sborník z konference nevydáváme ani to neplánujeme, ale na webu konference jsou přístupné veškeré prezentace z konference i s kontakty na přednášející.“

Prezentace z konference, seznam účastníků ad. informace najdete na této adrese.

Jakou budoucnost má podle Vás konference Digital Library? Není podle Vás téma digitální knihovny již vyčerpané?
„Vzhledem k tomu, že každým rokem stoupá počet účastníků, předpokládáme, že téma je zajímavé a žádané. Problematika digitálních knihoven se bude řešit ještě dlouho, jsme někde na začátku. Kapacitně hotel Družba v Jasné odpovídá maximálnímu počtu účastníků 150, předpokládáme rozšíření zástupců ze všech zemí světa. Cílem je získat v roce 2015 zastoupení minimálně z 20 zemí světa. Věříme, že nám zůstanou věrni i sponzoři, bez kterých by nebylo možné zajistit tak kvalitní zázemí pro konání konference. Sledujeme zpětnou vazbu od účastníků a firem, můžeme říci, že je většinou velmi pozitivní. Snažíme se na podněty účastníků a firem reagovat a neustále konferenci zkvalitňovat.“

Velmi děkujeme za Váš čas a za rozhovor. Věříme, že se počet účastníků z České republiky bude zase zvyšovat.

Ohlédnutí za Digital Library 2014 Conference

Během konference vystoupili přední manažeři institucí věnujících se knihovnictví, archivnictví, informačním technologiím, kulturním a sbírkovým aktivitám. Klíčovými tématy konference byly například praxe v digitalizaci, prezentace digitálního obsahu a digitálních služeb, mobilní digitální knihovna anebo repozitáře a otevřený přístup Open Access. Konference Digitální knihovna se stala místem, které využívají zejména inovativní společnosti k prezentaci řešení zabezpečujících digitalizaci, uchovávání a zpřístupňování digitálního obsahu. Digitalizaci se věnuje celý svět a evropské iniciativy nejsou zanedbatelné. Celá řada grantů nabízí financování nejrůznějších aktivit spojených s digitalizací písemného kulturního dědictví. Takovým nejvýznamnějším počinem je vznik Europeany – Evropské digitální knihovny. Na toto téma hovořil Scholz, Henning v příspěvku: „EUROPEANA“, filmovou ukázku najdete zde.  Europeana je představována jako „evropská digitální knihovna, muzeum a archiv“, která v sobě programově propojuje přístup k dokumentům uchovávaným ve sbírkách evropských muzeí, knihoven, archivů a audiovizuálních sbírek. Obsahem, který tento nový portál zpřístupňuje, jsou výtvarná díla, mapy, fotografie, muzejní objekty, knihy, periodika, dopisy a deníky, archivní materiály, hudební nahrávky a mluvené slovo z fonografických válečků, magnetofonových pásek, rozhlasové a televizní přenosy, filmy. Při prvním spuštění portálu bylo uvedeno, že Europeana umožní přístup ke dvěma milionům digitálních objektů. V roce 2010 už to bylo 6 milionů položek a v roce 2013 nabízela 30 milionů objektů.

Existují dva hlavní důvody, proč digitalizovat písemné kulturní dědictví. Jedná se o jeho ochranu (mnohdy záchranu) a jeho zpřístupňování široké veřejnosti napříč Evropou. Tématem konference během všech ročníků je dokumentové dědictví (Documentary Heritage), termín pochází z projektu Paměť světa (Memory of the World Programme). V našich podmínkách se opíráme o strategii digitalizace schválenou vládou ČR (usnesení ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013-2020). Vláda při jejím posuzování vycházela z podkladové studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu z roku 2009. Z České republiky na konferenci bohužel nezazněl žádný příspěvek. Hodně se hovořilo o trendech a směrech digitalizace dokumentového dědictví na Slovensku. Současný stav a perspektivy Centrální databáze slovenských informačních zdrojů pro výzkum a vývoj SciDAP představila Kasáková, J. Další příspěvky byly věnovány např. digitalizaci šedé literatury, Žitňanská, M. hovořila o Národním referenčním bodu Open Access politiky na Slovensku ad. Žilinskou univerzitu zastupovala Majerová, J., která hovořila o bibliografických údajích pro akademické digitální knihovny.

Tratter, S. z firmy Treventus představil masovou digitalizaci na Slovensku, kterou v rámci projektu spustila Slovenská národná knižnica v Martině, digitalizační pracoviště pro masovou digitalizaci mají ve Vrútkách. Spuštění digitalizační linky předcházela funkční zkouška. Digitalizační linka zahájila svůj provoz 28. 9. 2012 na dvou plošných skenerech firmy Treventus. Mimo toho má linka dva dokumentové skenery pro archivní dokumenty. Dále je zde sedm poloautomatických a ručních skenerů rovněž od firmy Treventus. V současné době tady SNK přesunuje knihy určené k masové digitalizaci. Vzniklo 30 nových pracovních míst pro operátory skenerů, zaměstnance, kteří připravují dokumenty a kteří vytvářejí metadata (tzv. OCR operátoři – post processing). Prezentační film firmy Treventus se nachází na této adrese. Z Polské republiky vystoupil Tomasz Parkoła, který představil poznaňské centrum pro digitalizaci a nabídl spolupráci. Za vydavatele vystoupili Luprich, J., který představil EBSCO a Vavříková, L., která prezentovala ELSEVIER. Zaměřili se na chytré nástroje pro výzkumníky a manažery výzkumu a jejich přínos vědě.

Gillitzer, Berthold (redaktor webu) – BSB - Enhanced retrieval using semantic technologies: Ontology based retrieval as a new search paradigm? Considerations based on new projects at the Bavarian State Library prezentoval rozšířené vyhledávání pomocí sémantické technologie: získávání ontologií založených jako nové vyhledávací paradigma. Úvahy založené na nových projektech BSB. Bavorská státní knihovna je jednou z největších evropských univerzálních knihoven. Má unikátní profil knihovního fondu, který se skládá z různých druhů dokumentů. Nabízí ve více než dvěstětisících svazcích tisíc let německého kulturního dědictví. Své služby nabízí studentům z celého světa. Proto je hlavním cílem knihovny vybudovat digitální knihovnu, která by byla přístupná (24/7) nepřetržitě a zdarma prostřednictvím internetu. Za tímto účelem zřídili Mnichovské digitalizační centrum - Mnichov Digitalizace Center (MDZ) přímo v BSB, kde je obrovská digitalizační linka, v níž probíhá masivní digitalizace rukopisů, knih a speciálních kolekcí z 8. až 16. století. Mají k dispozici 24 nejrůznějších skenerů firmy Treventus. Představili výzkum firmy Treventus, která řízenými rozhovory zjišťovala jak v Mnichově, ale i v jiných národních knihovnách zpětnou vazbu. Do jaké míry technologie vyhovuje a co by bylo potřeba změnit. Více informací na webu Bavorské státní knihovny v Mnichově. 

O projektu digitalizace vatikánské knihovny hovořil Paola Manoni, Vatican Library – The Digitization Project of the Vatican Library within the complex relationships between sets of metadata. Podrobnosti na webu vatikánské knihovny. George Malageris, Sasa Mutic, Geneza – Connecting your digital repository with the public, re-establishing of library as the center of community, představili knihovnu jako centrum obce, pokud se jí podaří propojit digitální úložiště s veřejností. Na konferenci zaznělo hodně příspěvků k technické stránce digitalizace, k její kvalitě a mezinárodním standardům. Hovořili např. Sean Martin, British Library – The Interactive and Engaging Display of Images, nebo Harm Jan Wijngaarden, Oracle – Managing data across the archive či Thorsten Rink/Imageaccess, Greg Dzięcioł/DDP – Case Studies of Advanced Book Scanning Solutions. O analýze digitálního obsahu pohovořil Petrek, M., IBM – Getting insight info digital content analytics. Digitalizaci historických map z Habsburské říše se věnoval ve svém příspěvků Biszak, E., Arcanum Adatbázis – Historical Maps of Hasburg Empire. Worldwide unique archival content in modern GIS systems, jedná se o celosvětově unikátní archivní obsah v moderních systémech GIS. Na konferenci zaznělo celkem 31 fundovaných referátů.

Závěrem konference byla již tradičně tombola, šťastní výherci si odvezli velmi zajímavé ceny, např. kamery atd. Prostředí Nízkých Tater je velmi malebné, na horu Chopok bylo vidět z oken hotelu Družba, ve volném čase si mohli zájemci z řad účastníků konference dokonce i zalyžovat. Organizačně neměla konference chybu. Zajímavé prostředí hor, luxusní ubytování a možnost diskuse v kuloárech s odborníky na téma digitalizace dokumentového dědictví povýšilo konferenci na nadstandardní a není tedy divu, že zájem o ni rok od roku stoupá.