Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Celkový dojem z konference: výborná, inspirující, motivující konference, dobře zorganizovana a na skvělém místě!
Hodnocení: 10/10 (deset bodů z deseti)
Vyslechla jsem si mnoho zajímavých přednášek - dost se mluvilo o budoucnosti knihovnictví - stojíme totiž na přelomu - pokud nyní nebudeme schopní posunout fukci knihovny, může se lehce stát, že knihovnictví zanikne - tradiční náplň povolání knihovníka se posouvá a pokud nebudeme schopní se přizpůsobit... Aktuální téma je open-acces k vědeckým článkům a dalším datům vznikajícím z vědecké činnosti a samozřejmě digitalizace, ochrana digitálních dat a další související.
Na webových stránkách: http://www.statsbiblioteket.dk/liber2010/ naleznete videa klíčových přednášek a další informace jako kompletní program atd.
Workshop YEP - Young European Professionals
Skupina vznikla za účelem síťování - navazování konaktů - setkávání mladých lidí, kteří pracují v oblasti knihovnictví na mezinárodní úrovni.
Po krátkém představení všech členů následovalo "speed-dating" - 3 lidé x10 minut - našli jsme si někoho do dvojice a deset minut mluvili o naší práci, našich zájmech, co nás zajímá o knihovnictví v zemi našeho komunikačího partnera apod. Mluvila jsem s jednou dámou, od které jsem zjistila, že v Německu také peníze na knihovny ubývají, project managerkou, která má na starosti digitalizační projekt v Nizozemské národní knihovně (http://www.geheugenvannederland.nl/) a jedním mladým mužem, který má na starosti web-services též v nizozemské Koniklijke Bibliotheek.
Další aktivitou bylo skupinkové vymýšlení, jak si inovativně a zábavně vyměňovat znalosti a zkušenosti v rámci YEP. Naše skupinka se shodla, že pokud "setkávací místo" nebude atraktivní a takové, kam člověk "chodí" normálně (Facebook, Twitter, Linkedin) - potom nebude živé. Na druhou stranu většina lidí nehodlá míchat Facebook, kde se prezentuje pouze přátelům, s pracovními zájmy. Proto (i u ostatních skupin) převažovala kombinace Linkedin a Twitter. Každý člen YEP by o sobě a své instituci napsal krátký abstrakt, kde by prezentoval, čím se zabývá a co ho zajímá. Tyto aktivity by byly řetězové, pokud něco o sobě napíšu, zároveň veřejně vyzvu jiného člena k tomu, aby udělal totéž. Musí zde být možnost sdílet dokumenty stylem "Byla jsem na zajímavé konfereci/přednášce/workshopu tam a tam a mám pro Vás krásné slajdy o tom a tom" + link. Zábavnou sekcí by mohly být fotografie prostředí knihoven, uživatelů, našich pracovních stolů, kolegů, atd. :) Web by sloužil také k domlouvání vzájemného osobního setkávání a jako pracovní prostředí a místo, kde si můžeme sdělovat, na jakých projektech právě pracujeme. Nejdůležitějším na dopoledním bloku bylo seznámit se osobně, s mnoha lidmi jsem potom mluvila i na dalších akcích, protože jsme se znali z prvního dopoledne.
Clifford Lynch: The Future Arrives: Scholarly practice, scholarly communication and the roles of libraries – Příchod budoucnosti – vědecká praxe, komunikace a role knihoven – budoucnost se po kouscích vyskytuje kolem nás...
Clifford Lynch je od roku 1997 ředitelem „Coalition for Networked Information“, která sdružuje kolem 200 organizací využívajících nové informační a síťové technologie ke zvýšení vědecké a intelektuální produktivity. Ve svém příspěvku mluvil o enormních změnách, které nyní probíhají ve vědecké praxi a to ve všech vědních disciplínách. V této oblasti vidí budoucí roli vědeckých knihoven, které musí pružně reagovat a zapojit se do průběhu změn, nabízet nové možnosti atd. Týká se to např. open-acces přístupu ke článkům.
Marcel Ras: Digitální ochrana dokumentů
Nizozemská národní knihovna využívá od roku 2003 archivní systém pro digitální dokumenty e-Depot. Od první verze e-Depot se udála spousta změn a v oblasti dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů se přišlo na spoustu nových poznatků. Začala se tedy chystat nová verze e-Depot, která by měla být hotová v roce 2012, knihovna spolupracuje s firmou IBM, takže se bohužel obávám, že zadarmo to potom nebude.
Tamara Pianos: EconBiz – střet uživatelských potřeb s novými technologiemi
Přednáška byla věnována výzkumu chování uživatelů na stránkách databáze EconBiz za účelem vychytání a napravení chyb, následuje pár zajímavých postřehů:
spousta databází začína na písmeno „e“ (ebrary, emerald, …) - není to dobrý nápad, lidé si pamatují - „e-něco“
google je vstupní stránka pro více než 80% studentů i vědců (to je překvapení! :)
vyhledávání využívá technolofie Lucene/ redakční systém Typo3/ metadatový frame pro záznamy
vychytávka – okénko pro chat s knihovníkem vždy v pravém horním rohu – během vyhledávání i procházení záznamů se můžete kdykoliv na něco zeptat, jen co Vás to napadne
lupa u vyhledávání se neosvědčila – součástí klikací oblasti by mělo být i okénko s nápisem „search“
Clemens Neudecker, Asaf Tzadok: Projekt IMPACT – Kolaborace uživatelů pro zlepšování přístupu k historickým textům
Příspěvek pojednával o tom, jak zapojit uživatele do budování digitální knihovny historických textů a představil nástroje vyvinuté k tomuto účelu v projektu v projektu IMPACT. Jedním z takových nástrojů je software, který umožňuje vylepšovat OCR historických textů tím, že uživatelé opravují špatně rozpoznaná slova. Opravené texty jsou použity k automatické validaci dalších podobných textů – software se tedy učí na základě uživatelských oprav vylepšovat OCR.
Jon Orwant (Google, USA): Deriving the library from first principles
Co znamená pro fyzické budovy knihoven rozšiřování digitálního přístupu k dokumentům? Přednáška byla pojata z pohledu neknihovníka – programátora a manažera pro Google Books, Magazines and Patents.
Ithaka study, may 2010:
Negroponte switch: telefon byl dratovy, televize bezdratova, nyní je televize dratova a telefon bezdratovy :) Co s knihovnami?
jiné uspořádání book shelfs – na urovni mé, na urovni komunity
důležitá je budova
odřezané hřbety knih jako token pro vypujceni knihy
Analytika: dávat komunitě ne co chtějí, ale něco trošičku jiného - proaktivni přístup
subject, tone, reading level, recency – regresní analýza
12 mil. Knih 4 miliardy stran.
Optimální copyright x(x)=14(n+1) .... tj. 14 let.
http://www.rufuspollock.org/economics/papers/optimal_copyright.pdf
Jedna věc je rozeznat kurzívu, jiná věc je rozeznat, PROČ byla kurzíva použita
Trigramy z různých dob (resp. poznat z jaké doby je jaký text podle trigramu – spojení tři slov)
At man theory – hedání frází z dané doby aby se ověřilo, jestli někdo (Einstein) publikoval geniálni myslenku, nebo o podobných věcech psali i jiní)
Adam Farquhar: British Library Dataset programme: Podpora vědy v 21. století
Vědci objevují nové možnosti kolaborativního, experimentálního a pozorovacího výzkumu, který je následkem rozvoje informačních technologií v posledních letech. Digitální data a datasety jsou hnací silou těchto trendů. Datasety jsou myšleny strukturované kolekce dat – v podstatě jsou datasety rozprostřeny přes několik vědních oborů – což dnešní vědci zaměření často velice úzce oceňují...
http://www.bl.uk/aboutus/stratpolprog/digi/datasets/index.html
Raymond Berard: Free library data?
Přednáška byla zaměřena na data, která generují knihovny – tedy ponejvíce katalogizační záznamy. Knihovny začínají svá data poskytovat pod licencí Public Domain Data Licence (Open Library, Biblios.net, CERN library...) Hlavním záměrem je možnost sdílet a znovuvyužívat již jednou vytvořená data a snižovat tak náklady knihoven.
__________________________________________________________________________________
V pracovních skupinách se řešilo několik otázek, které se týkaly budoucnosti knihoven a knihovnického povolání, níže jsou uvedeny nejzajímavější postřehy.
Otázka: Jaká je pozice knihoven k open access budoucnosti? Kam se posouvat?
požadavek na svobodu uživatele – možnost dělat v knihovně cokoliv, sedět kdekoliv, vědci totiž netvoří většinu zákazníků knihovny!
univerzity libraries + univerzity publishers - > open access
poskytovat couching pro vědce
zvláštní rozpočet pro open access
3P: people, pasion, projects!
Otázka: Jaká má být nová generace knihovníků?
budoucí knihovník nemusí být vzděláním nutně knihovník (opakovalo se nejčastěji)
musí být hlavně partnerem pro vědce
management
komunikační dovednosti
zaměření na více různých oborů – s tím bude souviset změna terminologie v knihovnictví
schopnost přijmout a přizpůsobit se novým technologiím
technické znalosti
schopnost kolaborativního jednání
projekt management
data management
fundraising
pedagogika
Otázka: Jaké procesy v klasické knihovně by se měly opustit v rámci šetření a omezování rozpočtů?
lokální katalogizace
lokální katalog
klasifikační systémy
klasická fyzická MVS
Otázka: Jaké jsou priority pro příštích 5 let ve vědeckých knihovnách?
sdílená katalogizace
stát co nejblíže vědcům
metadata
předělat knihovny
koordinace na vyšší úrovni
najít nové cesty kooperace mezi knihovnami a dalšími institucemi
nové dovednosti knihovníků – posunuje je to dále k vědcům
přestat myslet na knihovníky, začít myslet na UŽIVATELE!
podporovat digitální čtení
loby pro změnu zákonů
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| CIMG0055.JPG | 4.51 MB |
| CIMG0059.JPG | 6.21 MB |
| CIMG0164.JPG | 5.12 MB |
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.