Knihovna jako (ne)zanikající instituce – závěry projektu BiblioEduca

Projekt BiblioEduca dva roky podporoval jihomoravské knihovny v jejich snaze vymanit se z kategorie „institucí minulosti“. Ze spolupráce desítek odborníků z ČR i Spojených států vzešel program zaměřený na rozvoj vzdělávání dospělých. Klíčovým tématem se přitom ukázalo být především budování obrazu knihovny jako vzdělávací instituce s jasnou vizí, distinktivním cílem a nadčasovou hodnotou. Nikoli vytvoření, ale prosazení této vize a schopnost ji přesvědčivě sdělit veřejnosti i zřizovateli se zdá být kamenem úrazu českých knihoven. A zároveň i klíčem k sebejisté vzdělávající knihovně budoucnosti.

Ačkoli projekt BiblioEduca oficiálně startoval v lednu 2012 v neziskové organizaci KTP v Brně, jeho neformální zrod spadá do doby dřívější. Do momentu, kdy se studenti brněnského Kabinetu informačních studií a knihovnictví začali ptát, jak lze lépe a efektivněji vzdělávat dospělé návštěvníky knihoven. Právě z této poptávky vzniklo propojení KISKu a metodiků vzdělávání z KTP. Cílem bylo vytvořit vzdělávací program pro knihovníky z veřejných knihoven, který by na příkladech konkrétních témat seznámil účastníky s moderními trendy a metodickými nástroji používanými ve vzdělávání dospělých.

Protože šlo o první pokus o systematickou spolupráci mezi vzdělavateli a KISKem, následovala dlouhá analytická fáze. Bylo třeba zodpovědět základní otázky, které se táhly dvouletou spoluprací a které považujeme za zásadní pro to, aby knihovny mohly a dokázaly formulovat a prosadit vlastní hodnotu a cíle. Klíčové otázky, s nimiž projektový tým metodiků vzdělávání obcházel zástupce knihovnické obce, zněly:

• Jaké jsou knihovny?
• Jaké byste knihovny chtěli mít za pět, deset, patnáct let?

Jinými slovy: kdo jsme, kam jdeme a jakou vizi máme do budoucna?

Uvádíme dva z hlavních pěti trendů a potřeb (poznámka redakce), s. 84 – 85:

Knihovna ven z knihovny – ovládněte prostory vaší lokality

• Zapomeňte na besedu.

Jak bylo zmíněno výše, besedami s odporem Čechů ke vzdělávání nic nezmůžeme. Pokud vám u nějaké cílové skupiny extrémně funguje, přinejmenším ji obohaťte o interaktivní prvky. Proč? Přicházející generace seniorů už na klasickou besedu slyšet nebudou a interaktivními prvky si pojistíte zájem i do budoucnosti. Téma moderních metodických nástrojů je pro tým BiblioEducy klíčové a vydalo by na samostatnou publikaci. Obraťte se na nás, pokud máte podezření, že by vám mohla změna formy pomoci „prodat“ vaše aktivity.

• Ovládněte prostory své lokality.

Nebojte se oslovovat instituce a vedení vaší obce a regionu s odvážnými nápady na činnosti, akce, eventy mimo vaši knihovnu. I samoobsluha může být partnerem pro komunikaci s veřejností.

• Popusťte uzdu vaší fantazii v tom, jaké místo se k čemu hodí.

Propojování nepropojitelného zajistí rozruch, o kterém se bude mluvit. Lepší marketingový nástroj než šuškandu pro knihovnu sotva naleznete. Možností jsou spousty – pikniky v parku, vaření na náměstí, sázení stromků spojené s promítáním a čtením, knižní klub v prostorách knihkupectví, workshop zážitkové pedagogiky na dětském hřišti, historické procházky s výkladem po obci i okolí, promítání na všech možných i nemožných promítacích plochách, veřejné čtení tam, kde se vyskytuje samo mnoho lidí a nikdo by to nečekal, flashmoby s tematikou čtení, soutěže pro různé skupiny vaší komunity, označování veřejných prostor kultivačními samolepkami, nápisy, bannery, letáčky…

• Vytvořte podpis knihovny.

Vymyslete si – ideálně ve spolupráci se svou komunitou – sadu identifikačních prvků a pravidel pro sebeprezentaci mimo knihovnu. Cokoliv budete dělat mimo vaše prostory, by mělo být vždy snadno rozpoznatelné. Např. kombinace banner, vlaječky, trička v barvách knihovny, balonky, hudební znělka, která na akci bude zaznívat, maskot, osvětlení, svoje „obrandované“ kelímky na pití, pomalovaný party stan v parku, stezka s knihovnickými zastaveními, schránka s nápisem „chci, aby v knihovně bylo“, označená knihovní lavička na náměstí…

• Nový život mrtvým místům.

V každé obci se najdou šedivé zídky, rozbité hřiště, temné zákoutí v parku. Podívejte se na své okolí očima filmaře a zkuste se zamyslet, zda by některé z těchto míst nemohlo svou atmosférou nebo jen prázdnou plochou k pomalování posloužit vaší propagaci.

Analýza potřeb a leadership

• Naučte se dělat analýzu potřeb.

K dobře provedené analýze vzdělávacích potřeb své komunity nepotřebujete statistické programy a metodology, stačí postupovat rozumně – ptejte se lidí na otázky, které vycházejí z vaší strategie, ptejte se všech na to stejné a vyhodnoťte odpovědi. Ptejte se otevřenými doplňovacími otázkami a ujistěte se, že je jim dobře rozumět a že vedou k odpovědím, které obsahují vše, co potřebujete vědět. Ideálním partnerem pro provádění analýzy jsou katedry knihovnictví, pro které jsou komunitní vzdělávání a potřeby do budoucna perspektivním tématem.

• Najděte si opinion leadery.

Jinými slovy naslouchejte těm lidem kolem vás, kteří mají co říct, a to bez ohledu na věk, pohlaví, náboženství, politickou orientaci nebo instituci, v níž působí. Důležité je, co umí, jak jsou otevření, jak se vyznají ve světě a různých oborech a jaký mají dopad na akčnost vaší komunity.

• V prvé řadě knihovník.

Při návrzích aktivit pro svoji knihovnu upřednostňujte zájmy vaší role jako knihovníka/knihovnice před osobními zájmy jako soukromé osoby. Přece jenom jste veřejná osoba, která by měla mít zájem o rovnoměrné přilákání všech cílových skupin bez ohledu na osobní preference. Zároveň máte velký vliv na lidi kolem sebe a z toho vyplývá i jistá zodpovědnost.

• Knihovník jako spouštěč spolupráce.

Věřte své komunitě, zohledňujte její přání a potřeby, vtahujte ji, dávejte jí možnost opravdu se zapojit. Knihovna je ten, kdo může prolomit začarovaný kruh nečinnosti a nezájmu, protože aktivistů, kteří přijdou a osloví vás sami od sebe s nabídkou spolupráce, je poskrovnu.

Závěrem

Ač návštěvníci z jiného oboru, za téměř dva roky intenzivní práce se třiceti jihomoravskými knihovníky, jsme se knihovnám přiblížili natolik, že je obtížné zůstat nestranní a udržet si svůj pohled zvenčí, který na počátku vzbuzoval v knihovnících nejsilnější skepsi a nakonec byl snad největším přínosem. Na mnoha věcech se s knihovníky neshodneme a některé z našich nápadů mohou ztroskotat na praktické proveditelnosti nebo reálných možnostech knihoven. Přínosem, o který však stálo za to bojovat, je vzájemné naslouchání s odborníky z jiných oborů. A kdyby ochota hovořit o své práci a otevřít se podnětům a nápadům zvenčí – kriticky, nikoli negativisticky – byla tím jediným, čeho BiblioEduca dosáhla, považovali bychom projekt za úspěšný.

Zdroje

1. BiblioEduca. (2. 7. 2014). BiblioEduca. Načteno z http://www.biblioeduca.cz
2. Gross, V. J. (2013). Transforming our image, building our brand: The education advantage. Santa Barbara: Libraries Unlimited.
3. Gross, V. J. (2. 7. 2014). Valerie Gross. Načteno z http://valeriegross.com/
4. Gross, V. J. (Interpret). (30. 5. 2014). Who We Are, What We Do, Why It Matters: Our Distinctive Purpose. Brno, KISK FF MU.

Strnadová, Alžběta, Holá, Beáta, Navrátilová, Michaela. Knihovna jako (ne)zanikající instituce – závěry projektu BiblioEduca.
In: Knihovny současnosti 2014. Sborník z 22. konference, konané ve dnech 9. – 11. záři 2014 v Olomouci. Ostrava :  Sdružení knihoven ČR, 2014, s. 80 - 87.
ISBN 978-80-86249-71-1
ISSN 1805-6952 (tištěná verze)
Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2014/Sbornik2014(1).pdf