Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2014-11-20 (All day)
Autoři citace:
ZADRAŽILOVÁ, Iva; ZIKUŠKA, Jan
Úvod
Národní seminář informačního vzdělávání je dnes již pravidelnou akcí, která probíhá každoročně a která si za předchozí čtyři ročníky vydobyla první příčku mezi ostatními semináři a konferencemi, které se týkají oblasti informačního vzdělávání a informační gramotnosti. Za jejím zrodem stáli pracovníci projektu NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání), který byl v rámci evropských fondů realizován v rámci Kabinetu informačních studií a knihovnictví na FF MU v letech 2009-2012. Tento projekt byl zaměřen na vzdělávání knihovníků v oblasti informační gramotnosti, zejména pak na to, aby knihovníci byli schopni lépe připravit a odučit lekce pro uživatele ve vlastních knihovnách. Knihovníci se během roku setkávali na jednodenních seminářích a nápad na uspořádání vícedenního semináře (konference) byl tedy logickým vyústěním těchto aktivit. První Národní seminář se konal na v květnu 2011 a od té doby již proběhly další tři ročníky, poslední v červnu tohoto roku. První dva ročníky se odehrály pod taktovkou již zmíněného projektu NAKLIV, po ukončení tohoto projektu převzal organizaci celé akce projekt CEINVE (Centrum informačního vzdělávání na MU), který je pokračovatelem projektu NAKLIV. Projekt CEINVE je podobně jako projekt NAKLIV zaměřen na informační gramotnost, liší se ale zejména cílovou skupinou, kterou již primárně netvoří knihovníci, ale vysokoškolští studenti.
Účastníci
Cílová skupina této akce byla tedy jasná - jedná se o osoby věnující se problematice informačního vzdělávání. Smyslem a cílem celé akce byla od začátku snaha zvyšovat nejen odborné znalosti a dovednosti potřebné pro rozvoj kompetencí v oblasti informačního vzdělávání, ale také snaha o podporu spolupráce a síťování mezi jednotlivými účastníky. Díky tomu, že se mezi účastníky pravidelně objevují knihovníci všech typů knihoven, zejména pak ti, kteří mají na starost vzdělávání svých uživatelů nebo řízení knihovny, jsou získané kontakty a možnost předání zkušeností velmi cenným artiklem. Na prvních dvou ročnících převládali zejména knihovníci z vysokoškolských knihoven, postupně se ale začali přidávat lidé z městských a krajských knihoven. Knihovníci ovšem nejsou jedinou skupinou, která se akce účastní. Další významnou část tvoří lidé z akademického prostředí, zejména pak vyučující, a pravidelně také přijíždí studenti oboru Informační studia a knihovnictví.
Program a forma akce
Průměrný počet účastníků každého Národního semináře se pohybuje kolem čísla osmdesát. Místem konání semináře vždy byl hotel Luna v Koutech u Ledče nad Sázavou, který svou polohou uprostřed lesů poskytuje zázemí pro ničím nerušené prožití semináře. Vzhledem k tomu, že akce trvá tři dny, je vždy poměrně náročné připravit program tak, aby pokryl jak odbornou, tak komunitní a síťovací potřebu. Je nutné také zdůraznit, že program, a to jak po odborné, tak po formální stránce, se s každým dalším ročníkem trochu měnil a přizpůsoboval požadavkům účastníků. Jako příklad je možné uvést první ročník Národního semináře, který byl vesměs tvořen klasickými přednáškami. Přednášející byli cíleně pozváni na základě svých profesních zkušeností, objevil se mezi nimi třeba Josef Šlerka, Adam Zbiejczuk nebo Vít Šisler. S velkým zájmem se setkala zejména přednáška dvou knihovnic z USA, konkrétně z knihovny v Linfield College. I přesto byl formát akce přizpůsoben tak, aby byl co nejvíce různorodý. Kromě klasických přednášek a diskuzí byl součástí programu sociální blok, věnovaný využití sociálních médií, který zajišťovali rovnou tři přednášející. Součástí programu bylo také několik praktických workshopů, například možnost vyzkoušet si nové technologie. S velkým zájmem účastníků se setkalo WIKIfórum, během kterého mohli sami vystoupit a předat ostatním svou inspiraci. V návaznosti na přednášky, které na tomto ročníku zazněly, byl vydán sborník Trendy v informační gramotnosti (k dispozici na http://eknihy.knihovna.cz/kniha/trendy-v-informacnim-vzdelavani).
Po ukončení prvního ročníku byl všem účastníkům rozeslán evaluační dotazník, ve kterém jsme zkoumali jejich spokojenost s průběhem akce. Z odpovědí vyplynulo, že by účastníci místo klasických přednášek uvítali spíše praktické workshopy, během kterých se více naučí a budou moc získané poznatky rovnou zařadit do své praxe. Druhý ročník Národního semináře byl tedy připraven tak, aby reflektoval toto přání. Program byl sestaven z praktických workshopů, určených vždy pro cca 10-12 osob. Workshopy probíhaly paralelně s tím, že se opakovaly, takže každý měl možnost poskládat si program tak, aby vyhovoval jeho zájmům. Po ukončení každého bloku workshopů byl vyhrazený čas na sdílení, během kterého si ti, kteří se účastnili různých workshopů, mohli předat vzájemné zkušenosti.
Třetí roční přinesl poměrně zásadní změnu ve formátu akce a to opět mimo jiné díky informacím získaným od účastníků během závěrečné reflexe. Základ v podobě workshopů zůstal zachován, ale program byl doplněn o přednášky dvou zvaných “keynote” řečníků a neformální síťovací aktivitou s názvem “Informační šampion”. Síťovací aktivita probíhala venku formou soutěže, účastníci obcházeli různá stanoviště a plnili tematické úkoly - například na stanovištích, kde se řešil výzkum nebo nové technologie. Výběr hlavních hostů byl určen jejich působením v oblasti vzdělávání, a proto si účastníci mohli vyslechnout přednášku ředitele agentury Scio Ondřeje Štefla a předsedkyně akreditační komise Vladimíry Dvořákové. Záměrem bylo doplnit praktickou stránku workshopů o diskuzi s lidmi, kteří primárně nepůsobí v oblasti knihovnictví, ale přitom mohou svými zkušenostmi ukázat knihovníkům jiný pohled na vzdělávání obecně. Tento ročník hodnotili účastníci velmi pozitivně, kombinace přednášky zvaného odborníka s praktickými workshopy a síťovací aktivitou byla z jejich pohledu velmi přínosná. Proto jsme tento formát zachovali i během zatím posledního ročníku a to jen s mírnými úpravami. Síťovací aktivita proběhla hned první den odpoledne, a protože se soutěžilo ve skupinách, mohli se účastníci seznámit již během ní jak mezi sebou, tak s organizátory, lektory i s hlavním řečníkem, kterým byl Ondřej Neumajer, jeden z předních odborníků na oblast vzdělávání. Praktické workshopy, které byly na programu druhý den, byly s ohledem na téma přichystány ve dvou verzích - krátké hodinové a delší dvouhodinové. Sdílení zkušeností probíhalo vždy volnou formou po každém bloku workshopů. Součástí programu byla závěrečná reflexe a jako každým rokem i oblíbené WIKI fórum, během kterého účastníci shrnuli obsah jednotlivých workshopů.
Témata
Pokud se podíváme na obsah jednotlivých přednášek a workshopů průřezově za všechny čtyři akce, je poměrně snadné vysledovat témata, které se objevila nejčastěji:
- kreativní techniky a kreativní myšlení
- výzkumy v knihovnách
- sdílení zkušeností se vzdělávacími lekcemi v jednotlivých institucích
- mobilní aplikace a nové technologie
- mediální gramotnost
- nové formy vzdělávání - webináře, e-learning
- metody kritického myšlení ve vzdělávání
- sociální média
- etika a informační bezpečnost
- prezentační a komunikační dovednosti
Workshopy jsou vždy praktické, což znamená, že účastníci mají možnost osvojit si během nich určitou dovednost, vyzkoušet si navrhnout například vlastní dotazník, vytvořit si myšlenkovou mapu, na vlastní kůži zažít některé metody kritického myšlení apod.
Poslední ročník akce opět ukázal, že ze strany knihovníků stále trvá velká poptávka po tématech, k nimž se v rámci běžných školení nedostanou a že díky Národními semináři získávají nové inspirace. Jejich spokojenost s akcí ukazují i odpovědi z evaluačního dotazníku:
„2014 - Jednoznačně nejlepší ročník!”
„Nejlepší odborná akce, na jaké jsem kdy byla! Jen tak dál!”
„Jako vždy příjemné osvěžení v každodenní rutině, vždy mne setkání s ostatními profesionály nakopne a nabije novými podněty a nápady.”
„Spíše než za konkrétními workshopy jezdím právě za tímto ´komunitním feelingem´."
Oblíbenost akce ukazuje mimo jiné i to, že se pro ni vžil neformální název NáSer, který i přes své mírně pejorativní vyznění je dnes zažitou značkou.
Co dál?
A jaká je budoucnost akce? Nedokážeme nyní říct, kolik dalších ročníků se ještě uskuteční, protože akce je financována z prostředků EU a operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který v příštím roce končí. Jistě ale víme, že pátý ročník Národního semináře se uskuteční. Kdy a kde? Opět v Koutech u Ledče nad Sázavou v druhém červnovém týdnu. Pokud se tedy chcete účastnit, rezervujte si ve svých diářích termín 8. - 11. června 2015. Budeme se na vás těšit!
Fotografie:
Váha článku:
316