Naučte [se] citovat

KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. 1. vyd. Blansko: Citace.com, 2014, 156, [46] s. ISBN 978-80-260-6074-1.

Problematika plagiátorství, citování a tvorby citací patří v současnosti mezi často diskutovaná témata v prostředí vědy a výzkumu, zejména však na vysokých školách. Pronikla rovněž prostřednictvím médií na veřejnost v souvislosti s hodnocením kvality vysokoškolských kvalifikačních prací některých významných osobností našeho politického života.

Daná tematika se postupně prosazuje do výuky na vysokých školách, velkou měrou se o to zasloužili pracovníci vysokoškolských knihoven. Knihovníci z různých typů knihoven pořádají rozmanité vzdělávací akce a nabízejí v oblasti citací poradenské služby jak studentům, tak i vědecko-pedagogickým pracovníkům. Způsoby citování a tvorba citací vyžaduje určité znalosti. Nejedná se ani v současnosti, kdy existuje celá řada citačních manažerů, o jednoduchou činnost. Je proto velmi záslužné, že se Mgr. Zuzana Teplíková a PhDr. Martin Krčál, DiS. pustili do vydání užitečné příručky Naučte [se] citovat. Jak už název díla napovídá, je publikace určena jak těm, kteří přednášejí či učí danou problematiku na různých typech škol a v knihovnách, tak rovněž oněm zájemcům, kteří potřebují citovat a tvořit citace.

Oba autoři mají s problematikou citací své zkušenosti. Mgr. et Mgr. Zuzana Teplíková studovala na Pedagogické fakultě a Kabinet informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Během studia se podílela na projektu e:Citace a ve své diplomové práci se zabývala výukou citací, a to zejména tím, jak citace učit zajímavě a zábavně. V současnosti učí angličtinu. Je jistě dobře, že se spojila s PhDr. Martinem Krčálem, DiS. a podělila se o své zkušenosti a nápady prostřednictvím společné publikace s veřejností. PhDr. Martin Krčál, DiS. působí v současné době jako asistent Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také studoval. Provozuje od r. 2004 portál Citace.com a stál u zrodu citačního manažeru Citace PRO. Problematiku plagiátorství, citací a citačních manažerů přednáší pedagogům a studentům na středních a vysokých školách.

Obsah publikace vychází z praktických zkušeností obou autorů. Text je logicky členěn do několika částí. První z nich je věnována plagiátorství. Mě zaujaly především pasáže popisující různé druhy plagiátorství. Další podkapitola příručky pojednává o citačních stylech. Druhá část publikace obsahuje výklad k citování dle normy ČSN ISO 690. Kvalitu knihy umocňuje fakt, že v ní získáme informace jdoucí nad rámec uvedené normy. Tyto rady a návody vycházejí ze zkušeností z praxe. Např. příručka na s. 44 radí u děl vytvořených korporací vynechat tuto korporaci z primární odpovědnosti, pokud je korporace shodná s vydavatelem. Na s. 45 je uvedeno, že první vydání lze vynechat, byť norma nic takového neříká. V publikaci lze najít odpovědi na některé otázky, které byste v normě hledali marně, např. na s. 45 se dozvídáme, jak zapsat primární odpovědnost v případě, kdy autor publikuje pod přezdívkou.

Příručka uvádí obecné struktury záznamů jednotlivých druhů dokumentů a poskytuje praktické rady k vytvoření záznamů. Na níže uvedeném webu je uvedeno, že kniha ,,obsahuje 71 příkladů citací 24 druhů dokumentů, podle kterých je možné citace vytvářet“. Tyto návody a příklady určitě pomohou všem zájemcům, jež potřebují vytvořit citaci konkrétního informačního zdroje. Norma ČSN ISO 690 přináší obecná pravidla, nemůže však pokrýt veškeré problémy při tvorbě citací, na které narážíme při práci s literaturou. Není často ani jednoduché najít v normě odpovídající pravidlo a implementovat je adekvátně při zpracování konkrétní citace, předložená publikace v tomto určitě většinou pomůže. Zádrhel někdy vězí už přímo v rozpoznání druhu informačního zdroje, ze kterého citujeme. Líbí se mi např., jak je v publikaci charakterizována webovská stránka a příspěvek na webu, z této charakteristiky si každý odvodí rozdíl mezi těmito druhy elektronických zdrojů.

Ve třetí části knihy najdeme stručné informace o generátorech citací a citačních manažerech. Tato problematika by sama o sobě vydala látku na samostatnou publikaci. Tuto kapitolu jakožto i celou příručku doplňuje značné množství odkazů na internetovské zdroje, které mohou být pro čtenáře publikace velmi užitečné. Čtvrtá část knihy se zabývá didaktikou výuky citací. Předložená publikace představuje jedinečný zdroj informací z oblasti metodiky výuky citací, k danému tématu nebyla dosud publikována žádná příručka. Lektor bez pedagogického vzdělání bezpochyby ocení informace o aplikaci pedagogických principů do výuky citací. Problematika citací není rozhodně pro posluchače atraktivní, proto stojí za to dozvědět se něco víc o tom, jak tuto tematiku při lekci informační gramotnosti či ve vyučovací hodině zpříjemnit a vyvolat pozornost účastníků.

Pátá část knihy se zabývá vzdělávacími aktivitami s citační tematikou. Najdete zde celou řadu podnětů, jak oživit výuku citací, aby se účastníci nenudili. Nikdo jistě nebude namítat nic proti tvrzení, že problematika citací je sama o sobě suchopárná a nepřitažlivá, je proto nutné hledat cesty, jak lekce k citacím učinit alespoň trochu zajímavými a přitažlivými. Čtrnáct uvedených aktivit lze při výuce citací v praxi skutečně uplatnit. PhDr. Martin Krčál, DiS. většinu z nich vyzkoušel při výuce. Každá takováto aktivita samozřejmě vyžaduje od lektora čas na přípravu. Kniha značně usnadňuje školitelům a vyučujícím práci, neboť přílohy poskytují řadu materiálů pro využití při vzdělávacích akcích. Podklady k zábavným aktivitám lze také stáhnout na http://kniha.citace.com/. Jako příklad uveďme aktivitu s názvem Aktuální kauzy plagiátorství, ze které by asi někteří čeští politikové radost neměli. Opět se zde potvrzuje staré rčení, že vše zlé je k něčemu dobré, negativní příklady z praxe slouží alespoň jako pomůcka k procvičování a varování pro studenty.

Text publikace doplňují v přílohách zkušenosti a postřehy lektorů, kteří realizují v knihovnách vzdělávání v oblasti citací. Informace o tom, jak probíhá výuka či školení v dané oblasti v ostatních institucích, mohou být inspirativní pro všechny, jež se výukou citací zabývají. Dle mého názoru kniha Naučte [se] citovat splňuje očekávání. Považuji ji za užitečnou pomůcku jak pro ty, kteří citují a vytvářejí citace, tak pro vyučující a lektory z oblasti informačního vzdělávání. Zejména oceňuji jasné a jednoduché instrukce a praktické rady spojené s citováním, které rozvádějí stručné informace z normy a nabízejí řešení pro situace, jež ČSN ISO 690 nezachycuje. Za přínosné považuji rovněž kapitoly o plagiátorství a citačních manažerech. Kniha obsahuje řadu podnětů a pomůcek pro výuku citací v praxi. Vydání dané příručky považuji za užitečný počin. S ohledem na rostoucí zájem o tematiku plagiátorství a citací především ze strany odborné veřejnosti v současnosti kniha nebude dlouho čekat na kupce.