Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2014-11-20 (All day)
Autoři citace:
LIDMILA, Jan; ŠKOP, Michal
Skandinávské knihovnictví se v posledních letech stalo zdrojem inspirace pro řadu našich knihoven. Když se objevila možnost absolvovat odbornou zahraniční stáž, rozhodli jsme se také zamířit na sever, konkrétně do východního Finska. V provincii Severní Karélie jsme během jednoho týdne navštívili dvě veřejné a dvě univerzitní knihovny. V každé z těchto institucí nám byl poskytnut podrobný výklad o nabízených službách, fondech i organizaci jednotlivých činností.
Odborná stáž se uskutečnila v rámci projektu ERNIE a zavedla nás do Joensuu, hlavního města provincie Severní Karélie, které se nachází přibližně 440 km od Helsinek nedaleko ruských hranic. Kromě kampusu Východofinské univerzity a Evropského lesnického institutu v něm sídlí i Joensuu Regional Library. Tato instituce patří mezi 19 veřejných regionálních knihoven garantujících ve Finsku poskytování kvalitních informačních služeb pro danou oblast. Knihovna sídlí nedaleko centra Joensuu, v účelově postavené budově z roku 1992. V souladu s finským knihovnickým zákonem poskytuje své služby všem bez rozdílu a bezplatně.
Po vstupu do Joensuu Regional Library se návštěvník ocitne ve foyer, kde jsou pořádány výstavy. Během naší stáže si v knihovně připomínali výročí finské spisovatelky Tove Janssonové, autorky světoznámých knih o skřítcích Mumíncích. Další kroky mohou vést na zajímavou akci do konferenčního sálu, za občerstvením do kavárny, případně do čítárny periodik, počítačové studovny nebo do oddělení regionální literatury. Zde se nachází volný výběr knih, novin, časopisů, map, audio a video záznamů i výročních zpráv souvisejících s provincií Severní Karélie. Místní pracovníci také vytváří databázi regionální literatury (beletristická díla regionálních autorů s jejich životopisy) a bibliografickou článkovou databázi Käkönen. Veškeré dokumenty v přízemí budovy jsou určeny pouze k prezenčnímu studiu.
Za absenčními výpůjčkami je nutné vystoupat do prvního patra knihovny, kde je umístěno oddělení pro dospělé a dětské oddělení. Přímo u vchodu do oddělení pro dospělé návštěvníky zaujmou samoobslužné automaty pro půjčování a vracení publikací. Velké oblibě se těší nejen u knihovníků, ale stále více i u čtenářů. Těm, kteří informační technologie nepreferují, je určen tradiční výpůjční pult, jehož výška je dokonce elektronicky nastavitelná. Dvě třetiny fondu jsou uloženy ve volném výběru (beletrie, odborná literatura), méně využívané dokumenty ve skladech s kompaktními regály. Knihy ze skladu jsou uživatelům vyhledány okamžitě po zadání požadavku na výpůjčku. Kromě knih je uživatelům k dispozici také kolekce filmů na DVD. Z českých titulů jsme na regále objevili pouze oscarového Kolju. Dispozice oddělení pro dospělé má představovat pomyslné město. Regály tvoří bloky „domů“ a uprostřed zástavby je malé náměstí – prostor pro pořádání menších akcí, čtenářských besed nebo pohodlné individuální čtení. Rozmístění fondu na regálech mají uživatelé graficky znázorněno a barevně rozlišeno tak, aby se v něm pohodlně vyznali.
Dětské oddělení má obdobné dispoziční řešení. Regály zde představují domečky pro knihy a publikace jsou v nich rozděleny podle věku a obsahu. Svůj vlastní regál tak mají například obrázkové knížky, první čtení, fantazy literatura, knihy o zvířatech, detektivky, komiksy i naučná literatura. Mezi nejpopulárnější tituly patří samozřejmě pohádky (Andersen, bratři Grimmové), z naučných knih pak publikace věnované dinosaurům či pavoukům. Své místo mají také DVD, CD, CD-ROMy, časopisy a stolní hry. K našemu překvapení jsme na polici objevili také několik dětských knih v češtině, které knihovna obdržela darem. Z naší provenience je pak mezi finskými dětmi velmi oblíbený krteček, ale znají zde i loupežníka Rumcajse. Součástí dětského oddělení je malý divadelní sál, kam přicházejí třídy z mateřských i základních škol, aby zhlédly loutkové představení nebo vyráběly umělecké výtvory v rámci tvořivých dílen. Děti a mládež překvapivě tvoří největší skupinu uživatelů Joensuu Regional Library.
V druhém a současně nejvyšším patře budovy sídlí hudební oddělení. Svým uživatelům nabízí bohatý fond hudebnin, hudebních časopisů a samozřejmě i zvukových nosičů nejrůznějších žánrů (klasická hudba, rock, pop, folk, gospel, soundtrack, mluvené slovo). K jejich přehrávání mohou využít malé poslechové místnosti vybavené televizí, Hi-Fi věží, gramofonem i pianem. Pro chvíle oddechu jsou určeny poslechové koutky, kde se nachází pohodlná křesla a lampičky. Hudební oddělení se potýká s klesajícím zájmem ze strany uživatelů. Během posledních let se počet výpůjček snížil více jak o polovinu. Proto kromě poskytování tradičních informačních služeb oddělení organizuje i pravidelné koncerty či výstavky zajímavých dokumentů.
Během letošního roku došlo v Joensuu Regional Library k zásadní změně. Po dvou letech intenzivních příprav zde začali používat open source knihovní systém Koha. Změna systému vedla nejen k úpravám v rámci knihovny, ale především k bližšímu propojení katalogů všech 17 veřejných knihoven celého regionu. Uživatelé si teď mohou vybrat kromě žádaného dokumentu i knihovnu, ve které si ho vypůjčí. Vrátit publikaci pak mohou v kterékoli knihovně bez ohledu na místo, kde si ji původně půjčili. Veškeré služby se řídí jednotným a jednoduchým knihovním řádem a informace jsou všem uživatelům k dispozici na novém společném webu Vaara kirjastot. Mezi knihovny zapojené do tohoto konsorcia patří také Enon Library sídlící ve stejnojmenném městečku vzdáleném přibližně 30 km od Joensuu. Při její návštěvě nás zaujalo především dispoziční řešení prostoru ve tvaru půlkruhu a interiér obložený dřevem.
Do oblastí, kde se žádná veřejná knihovna nenachází, se vypravuje bibliobus – speciálně upravený autobus v podobě pojízdné knihovny. Jeho obsluhu má na starosti knihovník, kterého doprovází řidič. Bibliobus vyjíždí každý den podle stanoveného jízdního řádu. V něm jsou uvedeny časy a jednotlivé zastávky. Vždy se jedná o půlhodinová až hodinová zastavení, nejčastěji u školek, škol a domovů důchodců. Většinu fondu proto tvoří knihy pro děti i rodiče, časopisy, CD a DVD. Pojízdná knihovna je plně automatizovaná a o její služby je velký zájem.
V Joensuu se lze díky kampusu Východofinské univerzity setkat i s vysokoškolskými knihovnami. Naši pozornost jsme zaměřili na dvě z nich – Karelia University of Applied Sciences Library a University of Eastern Finland Library. Obě univerzitní knihovny jsou otevřené i široké veřejnosti. Profil jejich fondů odpovídá studijním programům univerzity. Vedle obvyklých služeb je zde kladen velký důraz na informační vzdělávání uživatelů. Probíhá formou individuálních konzultací ve speciálně vyčleněné kanceláři i prostřednictvím skupinových školení v počítačové učebně. Samozřejmostí je využití samoobslužných výpůjčních automatů, které studenti jednoznačně preferují. Knihovny nás zaujaly především svým designem. Část regálů ve volném výběru je mobilní, takže prostor se může dle potřeby upravovat. Zvláštností v University of Eastern Finland Library pak byla speciální místnost určená ke skládání zkoušek z vybraných předmětů na vzdálených fakultách nebo pořadníkový systém využívaný u informačního pultu na začátku semestru, kdy se studenti hromadně registrují. V této knihovně jsme si také prohlédli největší sbírku finského národního eposu Kalevala, jejíž součástí byla také dvě česká vydání.
Příležitost nahlédnout do všech čtyř knihoven vnímáme jako velmi přínosnou. V oblasti informačních služeb jsme se setkali s obdobným portfoliem jako v našich končinách. Výraznější rozdíl mezi našimi a finskými knihovnami spočívá především v pojetí prostoru, kde se tyto služby nabízejí, a v nasazení informačních technologií do jednotlivých procesů. Zde se pro nás může stát skandinávské knihovnictví vítaným zdrojem inspirace.
Fotografie:
Váha článku:
332