Budoucnost je v kvalifikovaných odbornících

Úvodem

Kvalifikovanými odborníky se můžete stát, aniž byste museli zasednout do školních lavic. Veřejně přístupný registr (NSK2) popisuje kvalifikace z hlediska požadavků na výkon práce a stanovuje postupy a kritéria, kterými se prověřuje, zda zájemce o osvědčení dané požadavky splňuje. Zájemci tak mohou získat celostátně uznávané osvědčení o jejich profesní kvalifikaci a tím zlepšit svou situaci na trhu práce. Zaměstnavatelům se nabízí větší šance získat potřebné kvalifikované síly, které zejména v průmyslu scházejí. V současnosti registr využívá více než 1100 zaměstnavatelů. Na trh práce díky NSK přibylo přes 110 tisíc držitelů osvědčení o profesní kvalifikaci, tedy přes 110 tisíc nových kvalifikovaných pracovníků v oborech, které jsou aktuální a po kterých je poptávka u zaměstnavatelů.

Pod názvem Budoucnost je v kvalifikovaných odbornících se konala v Praze 17. února 2015 závěrečná konference Veřejné zakázky NSK2. Co se skrývá pod značkou NSK2? Jedná se o Národní soustavu kvalifikací – veřejně přístupný registr všech celostátně uznávaných a uplatnitelných kvalifikací na aktuálním trhu práce v ČR, který spravuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV). Obsahuje podrobný popis požadavků na jednotlivé kvalifikace umožňující jejich uznávání podle zákona č.179/2006. Veřejnou zakázku, jejímž hlavním úkolem bylo zajištění reprezentativního zapojení zaměstnavatelů do tvorby profesních kvalifikací, začalo realizovat konsorcium Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy ČR a společnosti TREXIMA, spol. s r.o. v únoru 2010 a aktivity skončily v březnu tohoto roku.

Do tvorby profesních kvalifikací se zapojilo více než 3 500 expertů z praxe, jejichž jádro tvořili členové sítě 29 sektorových rad, pokrývajících všechny oblasti národního hospodářství České republiky. Všichni tito odborníci se podíleli na zpracování, revizích, posuzování a oponentuře kvalifikačních a hodnoticích standardů. I když veřejná zakázka končí, celý systém NSK je již nastartován a bude žít dál. Více informací o NSK naleznete na webových stránkách www.narodnikvalifikace.cz, www.nsk2.cz a www.vzdelavaniaprace.cz.

Program

Po úvodu se slova ujala generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Dagmar Kuchtová, která hovořila o nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce, což ohrožuje konkurenceschopnost českého průmyslu. Hovořila o smyslu celoživotního učení a o významu projektu NSK2.

Po ní vystoupil Mgr. Ivo Jupa, který představil knihu: The Black Swan (Taleb, Nassim. Černá labuť: následky vysoce nepravděpodobných událostí. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2011. 478 s. ISBN 978-80-7432-128-3.). Nassim Taleb, americký akademik a investiční poradce libanonského původu, přirovnává nepředvídatelné jevy a události s významným dopadem na život jednotlivce nebo celé společnosti (útok z 11. září 2001, globální finanční a ekonomická krize ad.) s fenoménem „černých labutí“. Na podobné zlomové události nejsme připraveni, za což může setrvačnost našeho myšlení. Věříme statistikám, prognostikám a nechceme přemýšlet jinak. Měli bychom přehodnotit náš ustálený pohled na svět a snažit se vidět věci v souvislostech.

Sepsal patero pro projekt NSK: „PARETO PATERO NSK“ – projekt není štábní cvičení; je to systém, který jsme si vytvořili; je právě takový, jaký jsme ho vytvořili; bude takový, jak jej budeme spravovat a upravovat a bude nám sloužit tak, jak se k němu budeme chovat a jako jej budeme využívat.

Za MŠMT vystoupil PhDr. Martin Sycha, Ph.D., který představil hlavní cíl: Vytvořit otevřený prostor pro celoživotní učení. Rozvíjení systému uznávání výsledků neformálního vzdělávání i informálního učení. Definoval tři roviny, ve kterých je cíl rozvíjen – právní (zákon č. 179/2006 Sb.); - systémový (NSK); - procesní (vytvoření uceleného a funkčního systému NSK).

Představil Strategii vzdělávací politiky ČR 2020. Definoval cíle v oblasti dalšího vzdělávání:

• vytvářet podmínky pro rozvoj dostatečně pestré nabídky dalšího vzdělávání;
• vytvářet informované prostředí stimulující poptávku po dalším vzdělávání především s ohledem na nízko kvalifikované a sociálně znevýhodněné občany;
• podporovat a rozvíjet práci škol, školských zařízení a knihoven jako center celoživotního učení, která poskytují nejen počáteční vzdělávání pro žáky a studenty, ale i širokou nabídku dalšího vzdělávání (profesního, zájmového, občanského, rekvalifikací) zaměřeného na dospělou populaci, včetně seniorů, a podílejí se na systému uznávání založeném na Národní soustavě kvalifikací pro nejrůznější skupiny dospělých;
• prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací usměrňovat rozvoj nabídky dalšího vzdělávání úzce provázaného s potřebami trhu práce a umožňovat její propojování s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti (např. rekvalifikace).

Za TREXIMU, spol. s r.o. vystoupil Ing. Jaromír Janoš, který upozornil na demografický vývoj (viz graf č. 1). Propad je zjevný, i když to vypadá na postupné zlepšování situace, očekává se po krátkém stoupání křivky opětovný propad. Důsledkem je nedostatek odborníků v průmyslu. V kombinaci s vysokou poptávkou po vysokoškolském vzdělávání je to problém. V průmyslu scházejí kvalifikované síly, je nutné změnit dosavadní systém vzdělávání. Závěrem shrnul postup, jak situaci řešit. Rozvíjejme spolupráci zaměstnavatelů, vzdělavatelů, výzkumu a státu/krajů. Pracujme s talenty na přírodní vědy, učme lépe matematiku a podněcujme zájem o techniku. Počáteční vzdělávání by mělo vybavovat širokým základem pro celoživotní učení, specifické dovednosti se nejlépe získají ve firmách. Aktualizujme průběžně NSK, využívejme profesních kvalifikací k získávání nových specializací lidí v rekvalifikacích i ve firemním vzdělávání.

Sektorovou radu pro kulturu představila Mgr. Zlata Houšková. Sektorová rada pro kulturu byla ustanovena 23. listopadu 2011 a má celkem 13 členů. Jejím předsedou je Ing. Jiří Flígl z Ministerstva kultury ČR. Koordinátorem sektorové rady je Mgr. Milan Žerníček. Členkou SR pro kulturu je Mgr. Zlata Houšková za organizaci (nominující subjekt) Svaz knihovníků a informačních pracovníků. SR pro kulturu byla ustanovena jako jedna z posledních. Zastřešuje oblasti podle CZ NACE: - činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti; - tvorba programů a vysílání; - tvůrčí, umělecké a zábavné činnosti; - činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení; - sportovní, zábavní a rekreační činnosti; - vydávání softwaru. V současnosti je uveřejněno 6 profesních kvalifikací z oblasti knihovnictví a celkově je ve schvalovacím procesu 32 profesních kvalifikací.

Zlata Houšková (Knihovna plus, 2012) upřesňuje profesní kvalifikace pro knihovny. Strukturu knihovnických povolání tvoří typové pozice, které by v té či oné míře měly být opravdu identifikovatelné v (téměř) každé knihovně menším či větším pracovním úvazkem. Jde o těchto 23 typových pozic: knihovník akvizitér, knihovník katalogizátor, knihovník pracovník správy fondů, knihovník v přímých službách, referenční knihovník, knihovník v knihovně pro děti, knihovník správce digitální knihovny; samostatný knihovník akvizitér, samostatný knihovník katalogizátor, samostatný knihovník pracovník správy fondů, samostatný referenční knihovník, samostatný knihovník v knihovně pro děti, samostatný knihovník správce digitální knihovny, samostatný knihovník metodik, samostatný systémový knihovník; knihovník specialista akvizitér, knihovník specialista katalogizátor, knihovník specialista pracovník správy fondů, referenční knihovník specialista, knihovník specialista v knihovně pro děti, knihovník specialista správce digitální knihovny, knihovník specialista metodik, systémový knihovník specialista. V menších knihovnách je možné, že jeden pracovník bude vykonávat práci např. ve dvou typových pozicích (akvizitér a katalogizátor).

Prezidentka České komory fitness o. s. Mgr. Jana Havrdová hovořila o českém registru fitness profesionálů a o problémech s profesními kvalifikacemi v této oblasti. Závěrem vystoupil Tomáš Hájek, který představil činnost občanského sdružení Most ke vzdělání, které se stará o reintegraci maminek a o snadný návrat z mateřské dovolené do zaměstnání ad.

Závěrem

O úspěchu tohoto zajímavého projektu rozhodne aktivita zúčastněných i po jeho skončení. Čas ukáže, zda šlo o štábní cvičení, či začátek řešení neuspokojivé situace na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost získat právě takové zaměstnance, které potřebují. Řešitelé projektu vyzývají zaměstnavatele, aby se zapojili. Pro knihovníky projekt znamená podle Zlaty Houškové zpřehlednění, propagaci a posílení prestiže knihovnických profesí. Práce na projektu koresponduje s vizemi a prioritami vytyčenými v Koncepci rozvoje knihoven na léta 2011 – 2015 v oblasti lidských zdrojů. A je dalším krokem k vytvoření tolik potřebného koncepčně propracovaného systému celoživotního učení v našem oboru.

Informační zdroje:

Houšková, Zlata. Knihovnické profese v Národní soustavě povolání a v Národní soustavě kvalifikací. Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 [cit. 2015-03-01]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/housko.htm>. ISSN 1801-5948.

Zdroj: http://www.sektoroverady.cz/novinky/konference, zde najdete i prezentace ke stažení

Zdroj: http://mostkevzdelani.eu/nabidka-sluzeb/vzdelavani/