Bibliografie spojuje tradiční a moderní služby poskytované knihovnou

Jako v dalších krajských knihovnách, také ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně je bibliografická práce důležitou součástí odborné činnosti a její výsledky patří do škály služeb, které knihovna poskytuje uživatelům. Těmi výsledky není jen samotná bibliografie, tedy „seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek“ (definice převzatá z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy), nýbrž několik různých informačních zdrojů nebo, chcete-li, informační systém s několika subsystémy. Jeho zajímavou vlastností je, že i v době, kdy se při různých příležitostech hovoří o soumraku tradiční bibliografie, se tento systém poměrně dynamicky rozvíjí.

Zužme si jej pouze na informační zdroje, které se týkají Středočeského kraje. Jejich základem je skutečně tradiční článková, analytická bibliografie, zpracovávaná od roku 1967 nejprve formou ročenek Středočeský kraj v tisku, potom jako izolovaná databáze v prostředí CDS/ISIS a od roku 1999 jako databáze integrovaná do knihovního systému Rapid Library, respektive Advanced Rapid Library (ARL). V současné době vznikají záznamy této regionální bibliografie excerpcí více než dvou set titulů časopisů, novin a sborníků, včetně několika desítek celostátních periodik. Zatímco bibliografickou jednotkou je v tomto případě článek tematicky zaměřený na dění ve Středočeském kraji, u další bibliografické databáze integrované do systému je zpracovávaným dokumentem kniha. Jedná se o soubornou databázi či regionální souborný katalog zaznamenávající publikace, jež se obsahem vztahují ke Středočeskému kraji a nacházejí se ve fondech větších středočeských knihoven.

Vznik této databáze spadá také ještě do doby lístkových kartoték a „isisovských“ databází. Následně se rozvíjela ve spolupráci se středočeskými knihovnami už jako součást systému regionálních informací SVK v Kladně. Snahou je udržet ji i nadále v aktuálním stavu, neboť je užitečná jak specialistům zajímajícím se o region, tak knihovníkům. Význam má například při akvizici regionálních dokumentů a povinných výtisků nebo při digitalizaci regionálního fondu. Třetí bibliografií, která vznikla nejprve jako samostatný soupis a následně byla začleněna do knihovního systému, je bibliografie seriálů vydávaných na území Středočeského kraje od konce 19. do poloviny 20. století. Obsahuje záznamy periodických publikací uchovávaných ve fondech veřejných knihoven nebo muzeí a archivů, přičemž jmenný popis zachycuje poměrně podrobně historii příslušného titulu (proměnu názvů, vydavatelů, redaktorů apod.).

Začleněním těchto bibliografií do knihovního systému došlo k jejich přirozenému propojení s katalogem knihovny. Vazbou se staly soubory autorit. Prostřednictvím záznamů autorů, korporací a geografických názvů je možné vyhledávat souběžně dokumenty z fondu Středočeské vědecké knihovny, články z tisku a knihy, případně starší časopisy z fondů dalších knihoven. Tak například ze záznamu hudebního skladatele Antonína Dvořáka můžeme odkazem přejít do katalogu SVK v Kladně, kde se nachází několik desítek záznamů knih věnovaných Dvořákovi, více než 200 záznamů hudebnin a téměř tři stovky záznamů zvukových dokumentů. Jiným odkazem se dostaneme na asi devadesát záznamů článků z regionálního periodického tisku a jiným na pětašedesát záznamů z regionálního souborného katalogu – zde najdeme například údaje o čtyřsvazkové monografii Otakara Šourka Život a dílo Antonína Dvořáka, kterou vydala v letech 1922–1933 Hudební Matice Umělecké besedy a kterou ve Středočeském kraji vlastní v úplnosti pravděpodobně jen Knihovna Jana Drdy v Příbrami.

Vztah mezi soubory autorit a bibliografií je využíván nejen při vyhledávání bibliografických záznamů, ale uplatňuje se i obráceně – při zpracování bibliografie vznikají průběžně záznamy autorit. Je zřejmé, že aktivní přispěvatel do regionálních časopisů je potenciálním autorem knihy, která může svým významem region přesáhnout. A tak tomu opravdu bývá. Proto je účelné již při prvním zachycení jména autora zaznamenat i jeho základní biografické údaje – v regionálním tisku často bývají, v knize vydané nakladatelstvím sledujícím jiné priority tomu tak být nemusí.

Zaznamenáváním biografických a jiných údajů faktografického charakteru došlo k dalšímu rozvoji informačního systému. Do knihovního systému ARL byla z prostředí CDS/ISIS převedena již dříve zpracovávaná databáze regionálních osobností, a to tak, že záznamy z této databáze byly sloučeny se záznamy personálních autorit. Standardní záznam ve formátu MARC 21 byl rozšířen o další pole, do nichž se vyplňují údaje o příslušné osobě, které pak mohou uživateli poskytnout základní informace nebo které slouží pro vyhledávání. Patří mezi ně strukturované údaje o místu a datu narození a úmrtí, o místu působení (ty rozhodují o tom, jestli je daná osoba zařazena mezi regionální), stručná charakteristika a životopis, klíčová slova, citovaná literatura a odkazy do katalogu a bibliografie, tak jak jsme je naznačili u záznamu Antonína Dvořáka.

Záznam Antonína Dvořáka může posloužit k tomu, abychom si na něm ukázali, jak se informační systém rozvíjí o další prvky. V tomto záznamu najdeme kromě výše uvedených údajů a kromě již zmíněných odkazů také odkazy na patnáct záznamů regionálních památek a na šest záznamů regionálního místopisu. Nejedná se o nic jiného, než o záznamy autorit korporací a geografických názvů rozšířené o další pole podobně jako záznamy osobních autorit – v případě, že mají vztah ke Středočeskému kraji, dopisují se do nich podrobnější údaje. Mezi záznamy korporací nalezneme například Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, na jehož kůru hrával mladý Dvořák zpočátku na housle, později na varhany, nebo záznam Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě. Do těchto záznamů jsou postupně doplňovány také fotografie (většinou pořizované pracovníky Středočeské vědecké knihovny, zpravidla v jejich volném čase) nebo odkazy na webové stránky příslušných institucí. Obecně platí, že co lze odkázat, to se nezapisuje, neboť cílem není vytvářet další Wikipedii nebo jiný internetový slovník.

V současné době se informační systém vyvíjí několika směry. V roce 2014 do něj byl v rámci projektu Virtuální Středočeský kraj v databázích SVK v Kladně, podpořeného dotací z programu VISK 3, implementován modul Content Server, který umožňuje vkládat do záznamů nejen větší počet obrázků vybavených popiskami, ale také odkazy na textové, zvukové nebo audiovizuální přílohy. Jako příklad může opět posloužit záznam Antonína Dvořáka nebo Památníku ve Vysoké. Záznamy regionálních osobností a památek lze vyhledávat Googlem, k tomu, aby se o nich více vědělo, slouží také Kalendárium osobností a Památka měsíce, pravidelně každý měsíc vystavované na webu SVK.

Velký význam pro další rozvoj informačního systému může mít jeho propojení s digitální knihovnou. Z katalogu knihovny, ale také z regionálního souborného katalogu a z databáze středočeských seriálů jsou vytvářeny vazby na digitální kopie regionálních dokumentů, které byly zpracovány při realizaci projektu Rozvoj eGovernmentu ve Středočeském kraji a nyní jsou postupně zpřístupňovány v systému Kramerius. Například z bibliografického záznamu časopisu Slánský obzor můžeme přejít do digitální knihovny na kopie jeho čísel z let 1893 až 1947. Pokud by digitální knihovna obsahovala současné ročníky časopisu, lze si představit, že by obdobné vazby mohly být vytvořeny mezi aktuálními články, respektive naskenovanými stranami, a článkovou bibliografií.

Představili jsme informační systém, jehož kostru tvoří bibliografie a tělem jsou regionální informace. Duši mu pak vdechuje nepočetné oddělení regionální bibliografie SVK v Kladně v čele s jeho vedoucí PhDr. Evou Wróblewskou. Všechno, co lze z tohoto informačního systému čerpat, je volně dostupné přes web knihovny.