2B, or not 2B aneb Regionální kampaň?

Na loňské konferenci Knihovny současnosti v Olomouci jsem prezentovala kampaň, kterou Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové vyhlásila pro rok 2014 v rámci tehdy nové krajské koncepce. Její název byl Bohatství regionálních fondů a informací v našich knihovnách. Studijní a vědecká knihovna spolu s knihovnami Královéhradeckého kraje se tedy zaměřila na propagaci v této oblasti knihovnické činnosti s cílem informovat v rámci kraje co nejširší veřejnost o možnostech knihoven.

Jedním z mnoha úkolů knihoven přece je uchovávat regionální zdroje a rozšiřovat je. Jak ale zviditelnit něco, co se neobjeví v celoplošných médiích? A jsou vůbec knihovny regionu schopny komunikovat mezi sebou tak, aby výsledný efekt byl co nejvýraznější? Jak vytvořit a úspěšně implementovat metody do praxe tak, aby byly využitelné i v knihovnách menších a „pidinejmenších“? Nezapomínáme tak trochu na ně?

Zdá se, že v tomto ohledu jsem byla na konferenci celkem osamělá, a dá se říci, že mi chyběla jen Rosinanta a věrný Sancho Panza. Vedle úžasných projektů, o kterých referovaly příspěvky jiných knihoven, jsem si připadala poněkud pošetile a zkameněle. Nápady mých kolegů byly opravdu neotřelé, originální a novátorské a měly přilákat nové, a zvláště mladé čtenáře do knihoven. Naše kampaň se zabývala pouze knihovnami v kraji a myslela i na ty nejmenší knihovny. Ale uznejte sami – region je region a doma je doma.

Určitě mi dáte za pravdu, že zviditelnit služby knihoven pro širokou veřejnost není malý úkol. Problém je už ten, že ne každý čte, ne každý je na knihovnu zvědavý, ne každý ji považuje za nepostradatelnou, spíše naopak. Mnoho mladých navštíví knihovnu pouze v době, kdy studují, a pak už nikdy. Služba není výrobek, a proto je mnohem těžší přesvědčit o jejích kvalitách. Přilákat nové čtenáře je bod číslo jedna a není to vůbec lehké. Přesto se zcela kacířsky domnívám, že by se knihovny neměly podbízet. Že je bude navštěvovat většina lidí z celého města či obce, je holý nesmysl a vždy byl. Knihovna zkrátka není pro všechny. Ale měla by být pro ty, kteří ji chtějí. A pro ně vytvořit příjemné prostředí, prvotřídní služby a v neposlední řadě i prezentaci toho, co jim nabízí jejich region.

Protože Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové je krajskou knihovnou, snažila se pomocí přednášek a prezentací obeznámit knihovny kraje se svou vizí. Kampaň byla tedy zaměřena dvojím směrem. Nejprve ke knihovnám a pak k veřejnosti. Byl uskutečněn seminář o regionálních fondech SVK HK. Proběhl 29. dubna 2014 a byl zaměřen na potřeby profesionálních knihoven a na praktický nácvik práce s informačními zdroji. Na programu byly prezentace na téma Praktické zkušenosti z akvizice regionálních dokumentů a Regionální dokumenty krajské knihovny a jejich zpřístupnění veřejnosti i knihovnám, doplněné praktickými ukázkami vyhledávání v databázích. Všichni se pak, poučeni, mohli vrhnout na své uživatele a zavalit je informacemi týkajícími se regionu. Pro kampaň bylo vytvořeno logo a výstižné motto: „Víme, kde jsme doma?“ Měli jsme za to, že společná „značka“ je pro veřejnost lépe čitelná i snáze zapamatovatelná. Kampaní pak byla míněna celoroční systematická činnost věnovaná tomuto tématu.

Knihovny Královéhradeckého kraje opravdu mají co nabídnout. Jenom Studijní a vědecká knihovna získává regionální literaturu od doby svého vzniku v roce 1949. Od roku 1986 je regionální fond ukládán zvlášť. V roce 2002 byla ve studovně otevřena regionální badatelna. Ucelená sbírka se nyní nachází ve studovně v 5. podlaží knihovny, ve studovně periodik ve čtvrtém podlaží a ve volném výběru ve 3. podlaží. Fond regionální literatury ve studovně je rozdělen do tří základních oddílů – vlastivěda, osobnosti, skripta – a obsahuje naučnou literaturu, mapy, drobné tisky, letáky a divadelní programy, to vše s možností prezenční výpůjčky, kopírování a skenování. Vše je dostupné všem. K dispozici jsou rovněž databáze Kramerius, TamTam a Výročí regionálních osobností. K regionálním osobnostem jsou také pravidelně připravovány prezentační panely k aktuálním výročím, které jsou umístěny v 5. podlaží. Co se týká územního rozsahu regionu, jedná se v současnosti o pět okresů (Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Trutnov, Jičín) a tři krajinné oblasti.

Ne každá knihovna však má stejné možnosti, ne každá má stejně bohatý fond. Určitě v něm ale i nejmenší knihovna skrývá něco, o co by se chtěla a měla podělit se svými uživateli. Určitě je v něm monografie, periodikum či jiný dokument, který nikdo jiný nemá. A docela určitě je v nich skryto množství informací o osobnosti, události či přírodní zajímavosti, které stojí za sdílení nejen s návštěvníky knihovny. Lze přitom využít i celostátních knihovnických aktivit. Celostátních akcí je poměrně dost. Nelze stihnout všechny, ale stačí jedna, kterou lze „naroubovat“ na téma z vašeho regionu. Na dané téma lze uspořádat přednášku, výstavu, prezentaci či besedu, která osloví čtenáře či návštěvníky.

Propagace směrem k veřejnosti, kterou v SVK HK zajišťuje oddělení vnějších vztahů a marketingu služeb, začala prezentací kampaně na webu knihovny a pak hned vytvořením prvních dvou panelů v přízemí knihovny. Leden a únor patřily tématu s názvem Kultura, březen a duben tématu Příroda, květen a červen Místopisu. Prázdniny byly věnovány Hospodářství. Září a říjen Dějinám a listopad a prosinec Regionálním osobnostem. Panely byly opatřeny logem kampaně a návštěvník knihovny se mohl seznámit s vybranými regionálními tipy, které byly vystaveny i s odkazem na panelu. Dominantní část panelu patřila „návodu“, jak vyhledat články, monografie či mapy co nejrychleji a nejefektivněji. Metoda snadná i pro ty nejmenší knihovny. Zde se mohou knihovníci často věnovat návštěvníkům osobně, ale pokud ne, lze vyrobit tabulky, které krok za krokem názorně předvedou, jak vyhledat modelový článek v online katalogu či žádanou monografii ve volném výběru. Logem kampaně pak byla ve volném výběru označena místa, kde se regionální literatura nachází – opět jednoduché pro všechny. 

Článků a návodů „know-how“ bylo v knihovnicko-informačním čtvrtletníku Královéhradeckého kraje „U nás“ a občasníku „X“, který vydává Studijní a vědecká knihovna samostatným nákladem pro své uživatele, hojně. Navíc každý knihovník mohl a může do těchto periodik přispívat a podělit se tak o své zkušenosti, nápady a praxi. Bylo na každém, nakolik tuto možnost využil. Ve  Studijní a vědecké knihovně přispěl k propagaci regionu i program Klubu seniorů, který knihovna provozuje ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové, nebo turistická vizitka, kterou knihovna vydala začátkem prázdnin. Rovněž veškeré pozvánky na akce týkající se regionu byly označeny logem kampaně.

Nejdůležitější však je, že se knihovny kraje do kampaně opravdu aktivně zapojily. Svými soutěžemi, přednáškami a výstavami nemalým dílem přispěly ke zviditelnění svého města a okolí. Velmi často se zapojilo dětské oddělení, a tak akce přinesla užitek dvojí. Kromě propagace regionálních zdrojů přinesla i poučení těm nejmenším. Stejně tak vznikly projekty, kterých se účastnilo více generací, což je v současnosti aktuální téma.

Byla kampaň úspěšná, či nikoliv? Jak se to pozná? Pracovali jsme na ní usilovně nejen my, ale knihovníci celého Královéhradeckého kraje. Byla velmi „knihovnická“. Nekřičeli jsme, netancovali ani se nesnažili omráčit publikum. Pracovali jsme jako obvykle. Pečlivě, profesionálně a s ohledem na uživatele. Ano, pořád si myslím, že knihovna není cirkus. Je to paměť národa, centrum vzdělání a zábavy. A patří do oblasti luxusu, který si může dopřát každý. Vlastně ne úplně každý. Je třeba mít technické a emoční zázemí. V hlavě.