Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Historie břeclavské knihovny se počíná datovat od roku 1899, kdy čtenářský spolek Břetislav otevřel pro veřejnost knihovnu s 1 020 svazky. Roku 1914 už měla také díky četným darům příznivců 2 296 svazků a 212 čtenářů. Za zmínku stojí, že souběžně s touto veřejnou knihovnou fungovala v tehdy ještě samostatné Staré Břeclavi obecní knihovna, založená již roku 1882.
Po vydání Zákona o veřejných knihovnách obecních roku 1919 byla 1. prosince 1920 otevřena Veřejná knihovna města Břeclavě. Jejím základem se stala pravděpodobně právě výše zmíněná knihovna spolku Břetislav. Díky vzornému vedení profesionálního knihovníka Karla Sýkory se břeclavská knihovna stala centrem společenského a kulturního života a během deseti let se stala jednou ze sedmi největších knihoven na Moravě (roku 1930 měla přes 12 250 knih, 948 čtenářů a 45 388 výpůjček). Knihovna sídlila v přízemí městské radnice na náměstí TGM a díky rozšiřování fondu a rostoucí návštěvnosti se neustále potýkala s nedostatkem místa.
Po Mnichovském diktátu, v říjnu 1938, kdy se Břeclav stala součástí odtrženého pohraničí, byl knižní fond zapůjčen knihovnám v Hodoníně a Otrokovicích, aby nedošlo k jeho zničení nacisty. Protože budova radnice byla za války zasažena bombou a vyhořela, musela knihovna hledat nové prostory. Po provizorním umístění v suterénu kostela Českobratrské církve evangelické se roku 1949 přestěhovala do budovy bývalé Občanské záložny na ulici Národních hrdinů, kde sídlí dodnes. V roce 1949 udělil Okresní národní výbor Břeclav knihovně statut okresní knihovny. Počínaje 1. lednem 1993 se transformovala na Městskou knihovnu Břeclav, jejímž zřizovatelem je Město Břeclav. Roku 2004 byly v rámci první etapy plánované přestavby rekonstruovány půdní prostory historické budovy a proměněny na polyfunkční sál, umožňující pořádat výstavy a větší kulturní akce.
Fond knihovny tvoří kromě cca 150 000 svazků knih beletrie i naučné literatury také přes 13 000 zvukových dokumentů – jak CD, tak i zvukových knih na magnetofonových kazetách a ve formátu MP3. Návštěvníci knihovny mají k dispozici kolem 190 titulů časopisů. Knihovna ročně připravuje řadu kulturně vzdělávacích akcí pro školy i veřejnost, spolupracuje přitom s dalšími institucemi v rámci města, zejména však se základními a středními školami.
Fond regionální literatury Městské knihovny Břeclav shromažďuje knihy s regionální tematikou a knihy regionálních autorů primárně z území bývalého břeclavského okresu, obsahuje ale i materiály týkající se širší oblasti celého moravského Slovácka. V poslední době bývají do regionálního fondu zařazovány knihy z přilehlých příhraničních regionů – slovenského Záhorí či rakouských regionů Waldviertel a Weinviertel.
Regionální fond je průběžně doplňován jak nově vydanými knihami, tak nákupem starších publikací v antikvariátech i od soukromých osob. Nejstarší svazky pocházejí z přelomu 19. a 20. století, součástí fondu jsou i knihy bývalé Veřejné knihovny města Břeclavě, zachráněné po Mnichovu 1938 před zničením zásluhou tehdejšího knihovníka Karla Sýkory. Fond obsahuje prozatím více než 2 600 svazků, za zmínku stojí třeba budování sbírky bibliofilských tisků z dvacátých a třicátých let 20. století, která tiskla tehdy slavná břeclavská tiskárna Vladimíra Chlandy.
Dlouhodobým projektem knihovny je cyklus Osobnosti města a regionu, v jehož rámci knihovna pořádá besedy s regionálními osobnostmi a vydává publikace s regionální tematikou. Pracovníci knihovny se regionální fond snaží propagovat nejrůznějšími způsoby, připravují např. výstavky, informační panely, články v regionálním tisku či výběrové bibliografie, vydávané jak k výročí jednotlivých regionálních osobností, tak i bibliografie propagující přímo samotný fond.