Standard Handicap Friendly

Rovný přístup – Standard Handicap Friendly. 1. vyd. Praha :  Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2014, 92 s. ISBN 978-80-7050-641-1 neprodejné

Metodická příručka Rovný přístup – Standard Handicap Friendly je určena pro práci knihoven s uživateli s postižením a není proto divu, že ji napsali knihovníci, konkrétně ze Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP ČR. O kvalitě její odborné stránky tak není pochyb.

Certifikát Handicap Friendly a univerzální metodika pro jeho získání. Každá knihovna, která je schopna zajistit přístup lidem se specifickými potřebami, může získat certifikát Handicap Friendly. Požadavky pro získání se dělí do osmi základních bodů (obecné požadavky, fond a služby, technické a materiální podmínky, webové stránky knihovny, spolupráce a propagace, akce a integrační aktivity), které jsou podrobně popsány v první třetině knihy věnované právě univerzální metodice pro práci s osobami se specifickými potřebami.

Čtyři základní druhy postižení. Další část knihy pokračuje v rozpracování jednotlivých typů postižení. Ve čtyřech kapitolách je popsána metodika práce s osobami se zrakovým postižením, sluchovým postižením, tělesným postižením a mentálním postižením. Kapitoly vycházejí z výše zmíněných osmi bodů a specifikují požadavky pro každý typ postižení. Standard Handicap Friendly nepočítá s tím, že všechny knihovny budou schopny plně zajistit veškerá doporučení pro každou kategorii, ale vychází z lokálních potřeb jejich uživatelů. Příkladem může být např. Knihovna pro nevidomé a slabozraké v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, kde se knihovníci soustředí především na metodiku pro práci s osobami se zrakovým postižením. To samozřejmě neznamená, že pomíjejí potřeby osob s jiným typem postižení. Knihovník navíc musí počítat s tím, že řada uživatelů může kombinovaný typ postižení (např. sluchové a tělesné postižení apod.).

Závěrečná kapitola přináší výsledky průzkumu dostupnosti služeb knihoven uživatelům se specifickými potřebami, který proběhl v květnu 2014.  Svou pozornost hodnotitelé zaměřili na změny, které proběhly od roku 2007, kdy podobný průzkum realizovala Národní knihovna. Dle výsledků průzkumu je však situace v knihovnách i po dalších sedmi letech téměř totožná, což může právě příručka pomoci změnit. Průzkum poukazuje například na to, že knihovny neřeší svoji bezbariérovost, protože u nich v malé obci nejsou uživatelé, kteří potřebují bezbariérový přístup do knihovny apod. Nezapomínejme však, že některá doporučení popisované příručky ocení třeba i rodiče s dětmi či senioři (a ti jsou téměř v každé obci).

Dočtěte až do samého konce. Při studiu knihy pomohou knihovníkům praktické odstavce „Jak na to“ vyvedené v šedé barvě, které doplňují jednotlivé texty. Příručka díky tomu není jen suchou teorií, ale i užitečnou pomůckou pro řešení v praxi.  Zájemcům o hlubší studium pomůže seznam doporučených zdrojů na konci kapitoly. Knihu o necelých sto stránkách by si měli přečíst (nejen) všichni knihovníci, kteří pracují s uživateli. Možná někdy zjistí, že není ve finančních a personálních silách knihovny, aby realizovala část doporučení, splňovala zmíněné standardy a získala certifikát Handicap Friendly pro všechny čtyři vymezené oblasti či jen několik z nich. To však není důvod k tomu, aby se každý knihovník sám za sebe nesnažil handicapovaným uživatelům vyjít vstříc. Poslední bod standardu Handicap Friendly v univerzální metodice totiž závisí nejen na knihovně, ale zejména na každém z nás: „Knihovna přátelská k uživatelům svými aktivitami podporuje integraci osob se specifickými potřebami do majoritní společnosti a zlepšování jejich vzájemné komunikace a soužití.“