Faksimile knižních skvostů

DRAHOŠ, Zdeněk. Tři tisíce let knižního umění. Skvosty pěti kultur. Brno: Moravské zemské muzeum, 2015. 52 s. ISBN 978-80-7028-444-5.

Faksimile je podle Ottova slovníku naučného věrná napodobenina starých rukopisů (dle latinského fac simile=učiň podobné). Takové napodobování vzácných knih se rozšířilo od druhé poloviny 19. století zejména zásluhou německých antikvářů, kteří se touto formou snažili uspokojit poptávku po hledaných knihách. V současnosti má prioritní postavení mezi zhotoviteli faksimile tradiční rakouské vydavatelství ADEVA (Akademische Druck- und Verlagsanstalt ADEVA Graz) ve Štýrském Hradci, které vedle vydávání filozofických a jiných vědeckých spisů zhotovilo také desítky věrných napodobenin egyptských svitků, středověkých kodexů i novějších ilustrovaných knih, které jsou uchovávány v národních, klášterních a dalších knihovnách na celém světě.

Moravské zemské muzeum v Brně z ediční činnosti vydavatelství ADEVA připravilo v sále Biskupského dvora od března do června 2015 výstavu 43 iluminovaných titulů. V chronologické řadě ji zahajuje z egyptských Knih mrtvých Papyrus Ani, pocházející přibližně z poloviny 13. století před n. l. Poté již převažují středověké duchovní kodexy, jak je představují evangeliáře, sakramentáře, žaltáře, bible nebo hodinky. Celou čtvrtinu výstavy tvoří rukopisy z Mexika a střední Ameriky z doby předkolumbovské, označené za kodexy, byť jde o formu leporela.

Ze světské literatury zaujme Portolanský atlas Battisty Agnese z roku 1546 ze sbírek Ruské národní knihovny v Petrohradu, což je mapová sbírka postihující také námořní objevy od 14. století. Pro historiky správních dějin mají význam právní knihy. K takovým na výstavě patří Saské zrcadlo z první třetiny 13. století dochované v Saské knihovně v Drážďanech a další dvě Saská zrcadla ze 14. století z knihoven v Heidelbergu a ve Wolfenbüttelu. K pozoruhodnostem patří také Lovecká kniha krále Moduse z poloviny 15. století, dochovaná v Královské knihovně v Bruselu a popisující textem i obrazem všechny druhy lovu. Mezi rukopisy je také miniaturami vyzdobená Učebnice císaře Maxmiliána, pozoruhodná svým skromným rozsahem 54 stran, které dostačovaly pro základní vzdělání panovníka.

Českého návštěvníka jistě zajímá, jak jsou zastoupena bohemika. Nejrozsáhlejším souborem na výstavě je Bible Václava IV., která vznikla v posledním desetiletí 14. století v Praze a je ve sbírkách Rakouské národní knihovny. Bible patří k nejkrásnějším rukopisům krále Václava IV. a jde vlastně o torzo německého překladu bible a jen první dva díly jsou plně iluminované. V Österreichische Nationalbibliothek je originál kodexu uložen v šesti dílech, faksimile má však osm dílů a jeden svazek dokumentů. Ze stejných sbírek byla také pořízena faksimile pramenu k českým dějinám 10. století, První staroslověnské legendy o svatém Václavu, jde ovšem o opis z roku 1585 pořízený v pražské dílně v rozsahu jen 66 stran. Rukopis iluminoval pražský malíř Matyáš Hutský a pro kresby mu byly inspirací nástěnné malby ve Svatováclavské kapli ve Svatovítské katedrále. Jde o poslední 121. svazek edice Codices selecti, který má na brněnské výstavě svou premiéru.

K výstavě vydalo Moravské zemské muzeum výpravný katalog sestavený Zdeňkem Drahošem, ve kterém po stručném úvodu představuje zobrazením a krátkým textem každý ze 43 exponátů výstavy.

Faksimile jsou určeny zejména k výstavním účelům a jsou to právě muzea, které je ke svým výstavám využívají, i když jistě dávají přednost originálům. Největší kreativní výstavou je současná prezentace nejcennějších českých exponátů tří muzeí – Kamenné hlavy Kelta z Národního muzea, Věstonické Venuše z Moravského zemského muzea a pravěkých meteoritů ze Slezského zemského muzea. Vědecké knihovny vystavují také originály, a nemusí to být jen legendární Ďáblova bible, kterou se podařilo Národní knihovně ČR dovézt v roce 2007 z Královské knihovny ve Stockolmu na výstavu do Prahy. Mnohé naše středověké rukopisy jsou již digitalizované a přístupné internetem v programu Manuscriptorium, ovšem jejich příležitostné výstavy originálů stále vábí zájem návštěvníků. Vybraná kolekce faksimile prezentovaná Moravským zemským muzeem dává nahlédnout na vývoj knižní kultury a je pro nás i otázkou, jaký je o ni zájem veřejnosti. Faksimile totiž dosud nejsou předmětem sběratelského zájmu knihoven ani jednotlivců.