Seminář Vzdělávání dětí

Vzdělávání dětí patří odnepaměti k základním pilířům vývoje společnosti a je na ně kladen velký důraz. Myšlenkami a nápady, jak vzdělávat děti i trochu jinými způsoby či prostředky, se zabýval seminář Vzdělávání dětí, jenž proběhl ve dnech 13. – 14. května 2015 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Setkání proběhlo pod záštitou SKIP ČR – Region Velká Morava a bylo finančně podpořeno Ministerstvem kultury ČR z grantového programu Knihovna 21. století.

Smyslem semináře bylo poskytnout pracovníkům v knihovnách užitečné informace o tom, jaké jsou principy alternativních vzdělávacích systémů či jaké trendy jsou v současných vzdělávacích snahách, aby se jim lépe pracovalo jak s dětskými čtenáři, tak s pedagogy, s nimiž jsou v úvodních fázích domlouvány vzdělávací programy pro jejich žáky, a mohli pro ně uzpůsobit podmínky či vzdělávací programy tak, aby vyhovovaly aktuálním požadavkům vzdělávací praxe. Ve středu 13. května 2015 měli přítomní možnost diskutovat nad tématy jako je inkluze a integrace ve vzdělávání, jaké pomůcky v duchu Montessori pedagogiky mohou rodiče, učitelé, ale i knihovníci pro své děti vytvářet, měli také možnost dozvědět se, jak je uchopeno vzdělávání na školách s daltonskými prvky ve výuce či v čem spočívá muzejní pedagogika, dále jim byl představen velký projekt Knihovny Jiřího Mahena v Brně – Lekotéka, za nějž knihovna získala ocenění Knihovna roku 2014.

V prvním středečním příspěvku se paní Vladislava Kršková z o.p.s. Rytmus věnovala současným trendům českého školství ve vztahu k dětem se specifickými potřebami a seznamovala s výhodami a nevýhodami integrace a inkluze dětí s postižením do běžných tříd. Účastníci se zajímali zejména o informace o pozici pedagogického asistenta, jeho funkci ve třídě a možnosti práce se skupinou ve třídách s integrovaným dítětem. Pro nás v knihovnách je důležité se tomuto tématu věnovat, neboť kolektivy mateřských, základních i středních škol s integrovanými dětmi přicházejí k nám do knihoven a integrované děti se zapojují spolu se svými spolužáky do aktivit vzdělávacích programů a je nutné předem pamatovat na možnost, že některé z dětí bude potřebovat upravení některé aktivity, úplnou změnu aktivity za jinou, přizpůsobenou jeho aktuálním možnostem.

Na tuto přednášku navázaly pracovnice Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Mgr. Eva Vojtíšková, projektová manažerka knihovny, Martina Bartáková, knihovnice z brněnské pobočky KJM v Králově Poli, a Mgr. Soňa Štoudková, Ph.D., knihovnice z Hudební knihovny, které představovaly Lekotéku a didaktické hračky. Hračky z tohoto projektu byly původně určeny pro děti s postižením a bylo možné je zapůjčit pouze na několika málo vybraných provozech, postupem času se ale natolik osvědčilo jejich půjčování, že byl jejich počet navýšen a rozšířeno počet poboček, ve kterých je možné hračky zapůjčit. Zajímavou součástí příspěvku bylo také představení dílčího projektu knihovny vztahujícího se k muzikoterapii, který od podzimu roku 2014 v knihovně probíhá. Muzikoterapie patří mezi tzv. expresivní terapie, což znamená, že využívá při léčebném procesu jako léčebný prostředek hudbu. V Knihovně Jiřího Mahena v Brně využívají metodu Celostní muzikoterapie podle PeadDr. Lubomíra Holzera. Lekotéky, půjčování hraček, didaktických pomůcek a hudebních nástrojů, jsou velmi zajímavou službou, která je ze strany veřejnosti velmi oceňována a žádána a určitě je podnětnou inspirací i pro ty knihovny, které o něčem podobném zatím pouze uvažují, nebo přemýšlejí, jakou další službu by svým čtenářům mohly nabídnout.

Další místo, kde se mohou nejen děti, ale rovněž dospělí vzdělávat, jsou muzea, výstavní síně, galerie. Vzdělávání zde probíhá v lektorských programech, jež jsou vedeny muzejními pedagogy. O tom, jak vznikají výstavy, jaké problémy řeší zaměstnanci muzeí a dalších míst, s jakými nároky ze strany publika se potýkají a jak vypadá takový lektorovaný program s muzejním pedagogem, přednášela Mgr. Klára Smolíková, místopředsedkyně Komise pro muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií, kterou můžete znát také jako autorku či spoluautorku úspěšných knih s tematikou historických událostí, reálií či s pohádkovými náměty (Řemesla, Husité, H.U.S. – Hus úplně světovej, Na hradě Bradě a dalších). V knihovnách velmi často také pořádáme výstavy, paní Mgr. Smolíková jako zkušený muzejní pedagog nám poskytla vhled do možností, jak vystavované předměty více přiblížit publiku, jak zpřístupnit výstavu každému bez rozdílu věku či znalostí a jak udělat prohlídku ještě více atraktivní.

Děti však nejsou vzdělávány jen ve školách či dalších institucích, ale v prvních letech také doma a někdy s domácí výchovou rodiče pokračují i v pozdějším věku. Další lektorka, Mgr. Heda Lišková, připravila pro účastníky semináře přednášku o doma vyráběných hračkách a didaktických pomůckách z materiálů „co dům dal“ v duchu Montessori pedagogiky, na základě jejíchž principů jsou pak vytvářeny pomůcky pro rozvoj dítěte, jeho fantazie, zručnosti, logického myšlení apod. Mgr. Lišková během své přednášky poskytla účastníkům možnost si mnoho pomůcek vyzkoušet, prohlédnout. Posluchače na semináři zaujaly ale i další aktivity pro děti, jimiž byly tzv. busy bags neboli pytlíkové aktivity, či tzv. lapbooky, což jsou doma vyráběné interaktivní encyklopedie, něco mezi pracovním sešitem a knihou. Využívání jednoduchých, ale efektních pomůcek může poskytnout další rozměr vzdělávacím programům, neboť děti mají rády úkoly, kdy mohou něco objevovat, zkoumat, zkoušet, nebo když mohou být samy aktivní a přemýšlet. Zároveň tím využíváme přirozenou energii, kterou v sobě děti mají.

Další možný přístup ke vzdělávání dětí představil Mgr. Lukáš Bajer ze ZŠ a MŠ Brno, Husova 17, kde využívají ve výuce principy daltonské pedagogiky. Tento alternativní vzdělávací proud je postaven na třech pilířích, jimiž jsou zodpovědná svoboda, spolupráce a samostatnost, které žáka aktivně zapojují do vyučování.[1] Výuka probíhá v daltonských blocích, kdy mají žáci k dispozici dostatek času, aby pracovali na svých zadaných úkolech. Využívání samostatného hodnocení práce je pro žáky taktéž důležité, neboť je učí přistupovat zodpovědně ke své práci a s nadhledem hodnotit své vlastní výkony. Mgr. Bajer vyslovil myšlenku, že možností, jak pracovat s větší skupinou, je mnoho, vždy je však důležité pamatovat na to, že žáci nechtějí dělat to, co si pro ně jako skupinu připraví dospělí/učitel, proto si nelze chystat práci pro větší skupiny, ale spíše pro jednotlivce, aby odpovídala individuálním zvláštnostem. Pokud však chceme pracovat zároveň se všemi, poskytují moderní technologie mnoho variant, jak svou práci ozvláštnit. Moderní technologie pronikají postupně také do knihoven ve stále větší míře, proto i my bychom mohli do některých aktivit pořádaných pro děti a mladé lidi tyto technologie zapojit. Většina lidí již má možnost připojení k internetu, nebo si mohou nějakou pomůcku (např. tablet) v knihovnách mnohdy zapůjčit, proto stojí za zvážení, zda nevyzkoušet i práci s těmito možnostmi a prostředky.

Další den, 14. května 2015, byly pro účastníky připraveny dvě dopolední přednášky seznamující posluchače s prací a výukou v lesních školkách a následně s metodou, již využívá ZŠ a MŠ Basic v Brně, jež se snaží o to, aby se děti učily tak, aby tomu rozuměly. V odpolední části semináře pak měli účastníci možnost zvolit si jeden ze dvou připravených workshopů dle vlastního výběru – jednalo se o workshopy arteterapie a muzikoterapie. V prvním z příspěvků Mgr. Klára Krchňavá hovořila s účastníky o výhodách a nevýhodách lesních školek, seznamovala je s denním režimem v tomto zařízení, s nastavenými pravidly. Den v lesní školce se zčásti podobá běžnému dni v klasické mateřské škole, v mnohé se však odlišuje, zejména v tom, že děti většinu volného času tráví se svými aktivitami ve venkovním prostředí, v zázemí tráví svůj čas jen při extrémním počasí. Školní vzdělávací plán (ŠVP) vychází ze stejného materiálu jako ŠVP v klasické školce, jen je upravený tak, aby vyhovoval neustálému pobytu venku. Cílem je naučit děti co největší samostatnosti, zodpovědnosti a rozvíjet jejich přirozené zájmy. Vzdělávání v lesních školkách je svým pojetím netypické, ale pokud se nad tím zamyslíme, tak pravděpodobně dojdeme k závěru, že skutečně vychází z přirozenosti dětí a staví na tom, co je pro děti podstatné. Pokud bychom spolupracovali s lesní školkou, je pro nás nesmírně důležité proniknout do jejich filosofie a naladit se na jejich pojetí, abychom dokázali přispět svými možnostmi ke vzdělávání dětí.

Druhou přednášku tohoto dne bylo seznámení se ZŠ a MŠ BASIC, Brno, jež byly představeny Mgr. Svatavou Kovářovou, ředitelkou této školy, a Evou Pokornou, vedoucí Studijního centra při této škole. Obě mluvily o tom, že děti jsou přemírou informací rozladěné a opustila je postupně radost pro vzdělávání. V ZŠ a MŠ BASIC využívají speciální metodu, kterou vymyslel americký humanista a spisovatel L. Ron Hubbard. Mottem a účelem školy je vést a vzdělávat děti tak, aby byly ve svém životě úspěšné a šťastné. Chtějí děti pro vzdělávání nadchnout, chtějí, aby děti cítily smysl učení a vnímaly využitelnost získaných znalostí v praxi. V rámci školy funguje také Studijní centrum, kam přicházejí děti s poruchami učení, soustředění, děti, které neví, jak se mají učit, jež neumí komunikovat apod. Zajímavá byla také informace, že knihy, které se tváří, že jsou určeny malým dětem, mnohdy nemusejí odpovídat jejich zásobě slov a vyjadřování, které běžně užívají. Motivovat děti k učení je pro učitele, ale i rodiče stěžejní záležitostí, jen hledání cesty je někdy nesnadné. Pro nás v knihovnách je zase důležité mít přehled o kvalitní literatuře, která odpovídá schopnostem a jazykovým znalostem dětí v různých věkových kategoriích, abychom dokázali doporučit titul, který bude dostatečně odpovídat čtenářským dovednostem a zkušenostem dítěte.

Po skončení dopoledního přednáškového bloku byla možnost zvolit si jeden z nabízených workshopů – arteterapeutický nebo muzikoterapeutický, v nichž jsme měli možnost sami na sobě vyzkoušet, jaké jsou další možnosti práce se skupinou našich klientů/čtenářů. Muzikoterapeutický workshop vedla Mgr. Soňa Štoudková, Ph.D., absolventka tříletého muzikoterapeutického výcviku Celostní muzikoterapie. Během workshopu Muzikoterapeutická pohádka byly kombinovány jak pasivní, tak aktivní techniky muzikoterapeutické praxe a účastníci mohli rozvíjet svou empatii, naslouchání, koncentraci, sebevnímání a také mohli relaxovat. Společný prožitek, jenž přináší pozitivní emoce a následné klidné naladění člověka, je důležitým prvkem a zároveň můžeme říct i cílem muzikoterapeutického sezení.

Druhou možnou cestou, jak přilákat různorodé skupiny do knihovny, jsou arteterapeutické dílny. „Arteterapie je obor využívající výtvarný projev jako hlavní prostředek poznávání a ovlivňování lidské psychiky ve směru redukce psychických či psychosomatických obtíží a redukce konfliktů v mezilidských vztazích.“[2] V praxi si pod tím můžeme představit možnost oprostit se od starostí, dát průchod potlačovaným emocím prostřednictvím výtvarného tvoření a očistit tak svou psychiku od dlouhodobé zátěže. Mgr. Hana Sakmarová, knihovnice v Hudební knihovně Knihovny Jiřího Mahena v Brně, absolventka arteterapeutického kurzu. V rámci workshopu si mohli účastníci vyzkoušet mnoho tzv. ledolamek, dále her s výtvarným a hravým nádechem, získali povědomí o technikách z arteterapie a artefiletiky. Pozitivním přínosem byla také skutečnost, že si mohli vyzkoušet různé metody a techniky, které by mohli aplikovat i při práci s dětským kolektivem.

Pokud bych měla zhodnotit míru přínosnosti všech přednášek a také workshopů, rozhodně bych nešetřila superlativy. Všichni přednášející lektoři přinesli účastníkům mnoho zajímavých podnětů nejen k zamyšlení, ale také k uvedení do praxe, nemálo z nás uvažovalo nad tím, co vše by se dalo pro čtenáře v knihovnách uskutečnit a čím by bylo možné obohatit naši praxi. Věřím, že nadšené pocity z proběhlého školení budou v nás všech ještě dlouho doznívat.

[1] O daltonu: Zodpovědnost – samostatnost – spolupráce. CzechDalton [online]. 2015 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: <http://www.czechdalton.cz/o-daltonu/>.

[2] Definice a cíle arteterapie: Definice. ČAA - Česká arteterapeutická asociace [online]. 2012 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: <http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie>.

Fotografie: 

IMG_9117.JPG

IMG_9061.JPG

DSC_9080.JPG