Dlouhodobé uchování digitálních informací, Archivematica a projekt LTP-pilot

V dnešní moderní společnosti existuje stále více publikací a dalších informací v digitální podobě – a často pouze již jenom v digitální podobě. Paměťové instituce celého světa včetně knihoven se zabývají otázkou, co vlastně znamená tento přechod ze světa tištěného do světa digitálního z pohledu zajištění dlouhodobého uchování a dostupnosti informací. Budeme schopni přečíst si danou digitální knihu, poslechnout MP3 zvukovou nahrávku nebo podívat se na film na DVD také za padesát či dvě stě let? Zachovají se pro budoucí pokolení dnešní významné digitální výtvory podobně, jako se nám dochovaly svitky od Mrtvého moře, obraz Mona Lisa či zápisky výzkumů Newtona a Galilea? Anebo budou jednou potomci nahlížet na naše období jako na dobu digitálního temna?

Digitální technologie přispěly k obrovskému růstu a dostupnosti informací. Současně ale učinily tyto informace z určitého pohledu také mnohem „křehčími“. Rukopis zapsaný na pergamenu či kniha vytištěná na papíře vydrží dlouho a k jejímu přečtení nám postačí dobrý zrak a znalost jazyka. Média pro záznam digitální informace mají obvykle životnost jen v řádu několika málo let a k jejich přečtení potřebujeme složité technické zařízení a odpovídající počítačový program. Bez těchto technologických pomůcek je nám digitální informace k ničemu. Přitom všichni z vlastní zkušenosti víme, jak nezadržitelně postupuje technologický vývoj vpřed a jak rychle se včerejší skvělé technologie stávají dnes již zastaralými a nedostupnými. Dokážete například přečíst vaše data pečlivě uchovaná před dvaceti lety na pět-a-čtvrt palcové disketě nebo magnetické pásce – pokud tedy vůbec víte, co to je? Máte ještě program, který umí dešifrovat tehdy používaný formát dat, a dokážete tento program spustit na vašem dnešním počítači?

Problematikou dlouhodobého uchování digitálních dat (LTP – Long-Term Preservation nebo DP – Digital Preservation) se v posledním desetiletí zabývá velká spousta institucí a projektů. Až donedávna byla ale tato oblast výhradní doménou velkých institucí typu národních knihoven či národních archivů ve vyspělých zemích, které disponovaly potřebnými mandáty, značnými financemi, osvíceným vedením a týmy expertů. Avšak pokroky v oblasti teorie a praxe spolu s rostoucím povědomím o nezbytnosti řešení dlouhodobého uchování digitálních informací na všech úrovních vedou k novým přístupům: k poznání a přesvědčení, že není nutné jenom pasivně čekat, až co vymyslí a nabídnou „velcí hráči“, ale že i v menších institucích a s omezenými zdroji je možné a nezbytné začít vytvářet vlastní řešení.

Příkladem takového přístupu je projekt LTP-pilot (plným názvem „Pilotní projekt pro low-barrier přístup k ochraně digitálního obsahu“), který řeší Masarykova univerzita spolu s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a přizvanými experty, s finanční podporou Fondu rozvoje CESNET. Projekt probíhá v období září 2014 – říjen 2015 a jeho cílem je prozkoumat možnosti open-source nástroje Archivematica  a jeho použitelnosti pro praktickou realizaci dlouhodobé digitální ochrany v našich paměťových institucích s omezenými finančními a expertními zdroji.

Systém Archivematica je vyvíjen kanadskou společností Artefactual Systems Inc. ve spolupráci s Archivem města Vancouver, mezinárodní komunitou uživatelů a pod patronací UNESCO, a to od roku 2008. První produkční verze jsou dostupné bezplatně komukoliv od roku 2013. Základní myšlenkou je propojit již dnes existující a trvale se rozšiřující bohatou nabídku volně dostupných LTP-nástrojů do uceleného řešení podporujícího archivační procesy podle referenčního modelu OAIS (Open Archival Information Systém), který představuje základní standard v oblasti dlouhodobé digitální archivace. Archivematica také přepokládá propojení s dalšími dnes již v knihovnách využívanými systémy pro správu a ukládání digitálních objektů.

Výsledky projektu LTP-pilot budou po jeho dokončení volně zpřístupněny na webu a odborníkům v dané oblasti budou prezentovány na workshopu, který je připravován ve spolupráci s Národním archivem ČR jako satelitní akce konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě počátkem prosince 2015.

RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. pracuje na Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity jako vedoucí Knihovnicko-informačního centra MU. Má na starosti koordinaci sítě knihoven MU a zabezpečení jejich technologické infrastruktury. Je hlavním řešitelem projektu LTP-pilot.