Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2015-09-10 (All day)
Autoři citace:
DAVID, Jiří
Knihovna Muzea Brněnska (KMB) vznikla jako samostatné pracoviště v roce 2005 v souvislosti se založením Památníku písemnictví na Moravě jakožto nové pobočky Muzea Brněnska, který se zároveň stal odborným správcem historické knihovny Benediktinského opatství v Rajhradě. Od samého počátku má tak pracoviště knihovny ve vínku dvojí úkol: správu historického fondu a péči o odborný a sbírkový fond Muzea Brněnska, jenž se pokusíme v následujícím textu alespoň v krátkosti přiblížit.
Muzejní knihovna disponuje přibližně 30 000 svazky – může se tedy zdát, že jde o relativně malý fond, jeho složité strukturování z něj však dělá poměrně pestrý a zajímavý soubor. Ve složitosti tohoto fondu se odráží rozčlenění Muzea Brněnska do šesti samostatných poboček, značně osobitých v náplni svého poslání. Vedle knižních fondů dislokovaných na jednotlivých pobočkách existuje ještě samostatný Centrální fond, který je pro všechny pobočky společný a tvoří jádro KMB. Za zmínku rovněž stojí, že muzejní knihy se evidují ve dvou režimech – knihovnickém (KMB má statut veřejné knihovny, knihy jsou tedy zpracovávány a zpřístupňovány podle běžných knihovnických standardů) a sbírkovém (vybrané svazky jsou zařazeny do muzejních sbírek a podléhají tedy přísnějšímu režimu ochrany). Veškeré fondy KMB jsou zpřístupněny pomocí elektronického katalogu, dostupného z webových stránek Muzea, část titulů prošla v nedávné minulosti digitalizací a prohlédnout si je můžete ve virtuální sbírce digitální knihovny MZK (Kramerius).
Nyní již k samotné charakteristice fondu – tři z poboček Muzea Brněnska představují instituce regionálního vlastivědného charakteru: Muzeum ve Šlapanicích, Podhorácké muzeum v Předklášteří a Muzeum v Ivančicích. Vzhledem k jejich zaměření tvoří knižní fondy zejména regionální odborné tituly, krajová literární produkce či knihy od významných rodáků přesahujících hranice regionu a dále knižní doklady k historii místa, včetně místních periodik. Z tohoto různorodého a mnohdy cenného materiálu připomeňme alespoň fondy Muzea v Ivančicích, jedné z nejstarších institucí svého druhu na Moravě. Vedle obsáhlé a dnes již uzavřené knižní sbírky, zahrnující na 5 000 svazků, je třeba zmínit původní příruční knihovnu ivančického muzejního spolku, jež obsahuje velké množství germanik 19. století (zejm. lékařská literatura) a také tzv. nacistickou knihovnu, převzatou z ivančické buňky NSDAP.
Ostatní pobočky Muzea Brněnska jsou definovány nejen místem, ale též tematicky. Platí to také o Památníku Mohyla míru – knižní akvizice této pobočky se zaměřují na napoleonika, a to jak na současnou, tak historickou produkci. Mezi nejcennější svazky zde patří německé a francouzské tituly z 1. poloviny 19. století, zejména Napoleonovy životopisy a paměti přímých účastníků jeho tažení.
Nejmladší pobočkou Muzea se stala brněnská Vila Löw-Beer, jež byla v letošním roce otevřena veřejnosti. Základ zdejšího knihovního fondu představuje dlouhodobá zápůjčka z Muzea města Brna, tvořená knižní pozůstalostí brněnského architekta Františka Kalivody. Na tento soubor pak navazují nové akvizice, především odborná literatura o architektuře.
Nejaktivnější pobočkou co do knižních akvizic je však bezesporu Památník písemnictví na Moravě. Jakožto muzeum zaměřené na literaturu se věnuje sbírání cenných knih (i výtvarně), raritních tisků, bibliofilií a knih s autorským podpisem, vždy s relevancí k moravskému teritoriu. Vzhledem k personálnímu provázání Památníku s KMB se díky této akviziční činnosti v posledních letech mimořádně rozrůstá i Centrální fond muzejní knihovny. Mezi tematické akcenty patří sbírání produkce moravských nakladatelských a tiskařských domů (namátkou: staroříšské Dobré dílo, olomoucký Promberger, vyškovský Obzina, brněnské Moravské kolo nebo A. Píša, novojičínský Kryl a Scotti apod.); z poválečné produkce je to zejména nakladatelství Blok a z poslední doby zvláště velkorysý dar – veškerá produkce nakladatelství Doplněk. Mezi mimořádně zastoupené moravské autory v KMB patří J. Mahen, P. Bezruč, F. Halas. Zvláštní skupinu mezi sbírkami tvoří exilová literatura a na Moravě vznikající samizdat (monografie i periodika); mimořádný akviziční zájem se pak obrací i směrem k zaniklým moravským literárním a společenským periodikům (různé fáze časopisecké značky Host, dále Index, Salon, Červený květ aj.). Více informací získáte na www.muzeumbrnenska.cz
Fotografie:
Váha článku:
260