Netradiční pohled na komunitní knihovnictví nabídl zajímavý seminář KOMUNITNÍ KNIHOVNA IX.

Ve dnech 16. – 17. června 2015 proběhl v Krajské knihovně v Žilině a v Rajeckých Teplicích celoslovenský seminář Komunitní knihovna IX. Po slavnostním zahájení pronesl úvodní příspěvek Quo vadis knižnica profesor Milan Konvit. Odpoledne zahájila přednáškový blok doktorka Libuše Foberová, rovněž ze Slezské univerzity v Opavě. Představila prostřednictvím pojmové mapy komunitní prostředí veřejných knihoven. Následovaly příspěvky z praxe knihoven na Slovensku, například o biblioterapii v knihovnách hovořila magistra Lívia Koleková z Knižnice Juraja Fándlyho v Trnave.

V odpoledních hodinách se všichni účastníci semináře přesunuli do lázní Rajecké Teplice, kde ve Vile Milica pokračoval seminář v srdečné atmosféře, kterou podpořila spisovatelka Katka Mikolášová křtem nové knihy Bojnickí búbeli. Paní ředitelka magistra Emília Antolíková se převtělila do role Vilhelminy de Travertini, hrdinky z křtěné knihy, a dokonalý převlek a herecké umění paní ředitelky přítomné doslova okouzlily. Kolega Ing. Jozef Hanus, CSc. hrál na harmoniku a klavír dlouho do noci a všichni tak zažili, jak se z obyčejného setkání stane neobyčejné, nezapomenutelné. Nejen technický, ale i hudební talent pana kolegy je zcela mimořádný. Atmosféra byla skvělá a ze všech přítomných, mnozí se viděli poprvé v životě, vznikla úžasná knihovnická komunita. Tak srdečnou atmosféru jsem zatím na žádné konferenci nezažila. Komunitní knihovnictví je na Slovensku v dobrých rukou paní magistry Emílie Antolíkové a dalších podobně zapálených knihovnic.

Druhý den pokračovala konference v konferenčním sále Městského úřadu Rajecké Teplice. Zástupce města Marián Veselický nám představil minulost i současnost Rajecké doliny. O environmentálním provozu v maďarských knihovnách hovořil knihovník Janos Nasz z Župné a městské knihovny Józsefa Atitilu v Tatabáňi. O neomezených kreativitách v knihovnách referovala magistra Gabriela Futová z Knihovny P. O. Hviezdoslava v Prešově. Ing. Jozef Hanus, CSc. měl zajímavý referát o ochraně písemného kulturního dědictví pod názvem Aktuální trendy technických aspektů ochrany kulturního dědictví. Dříve působil v sekci veřejné správy na odboru archivu na Ministerstvu vnitra SR a dnes vyučuje na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě Fakulta chemické a potravinářské technologie.

O knihovnách a stakeholders zazněl zajímavý referát doktorky Marie Šedé z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Závěrečný referát měla paní ředitelka Mgr. Emilía Antolíková o komiksiádě v knihovnách. Jde o zajímavou metodu, jak komiksem přivést děti ke čtení. Na semináři zazněla celá řada dalších zajímavých referátů týkajících se komunitního knihovnictví. Naše magisterské studium v Opavě zaměřujeme právě na komunitní knihovnictví, tudíž jsou takováto setkání pro nás vyhledávaná a zajímavá. Už nyní se těším na další ročník semináře. Chystáme 11. ročník knihovnické konference Kniha ve 21. století, který proběhne tradičně na půdě Slezské univerzity v Opavě ve dnech 16. – 18. února 2016 tentokrát na téma Redefinování role knihoven ve 21. století. Jednu sekci chceme zaměřit na komunitní knihovnictví u nás, protože věříme, že je budoucností knihoven. Pozveme i kolegy ze Slovenska, aby nám předali jejich zkušenosti, které jsou velmi bohaté a hodné následování.

Referát Komunitní prostředí veřejných knihoven – pojmová mapa představil dílčí výsledky získané kvalitativním šetřením v rámci ankety „Knihovny a jejich komunitní role“. Úvodem byla představena metodologie šetření. Hlavní přínos referátu je v analýze dat získaných z odpovědí respondentů (uživatelé knihoven, potenciální uživatelé knihoven a knihovníci) na položenou anketní otázku Co si představujete pod pojmem komunitní knihovna. Cílem je vytvořit možné definice komunitní knihovny, jak si ji představují knihovníci a uživatelé, jak vůbec vnímají pojem komunitní knihovna. Na základě všech zjištění jsme zformulovali definice komunitní knihovny a vytvořili pojmovou mapu komunitního prostředí pro knihovny.

Knihovníci o komunitní knihovně přemýšlejí ve směru, co by měla dělat, a zápasí se samotným pojmem komunitní knihovna, kdežto uživatelé mají pod pojmem komunitní knihovna zcela jasnou představu. Na rozdíl od knihovníků ví přesně, co tento pojem znamená. Komunitní knihovna v nich evokuje pocit domácké knihovny, knihovny přesně pro ně, ideální knihovny, zejména potom dostupné knihovny atd. V některých bodech se představy knihovníků a uživatelů potkávají a je tedy na čem položit základy komunitní knihovny. Cílem by mělo být splnit představy uživatelů o komunitní knihovně a vybudovat tak pevné základy komunitního knihovnictví u nás.

Fotografie: 

Obrazok1.jpg

Obr_6.jpg

Krest_knihy.jpg

Obr_3_Ilustrace.jpg

Obr_5.jpg