Představujeme odborné knihovny: Lékařská knihovna Fakultní nemocnice Brno

Vznik a vývoj Lékařské knihovny Fakultní nemocnice Brno je úzce spjatý se vznikem, vývojem a růstem Fakultní nemocnice Brno, který nebyl nijak jednoduchý. Historie Fakultní nemocnice Brno se začíná psát v roce 1928, kdy byl usnesením městského zastupitelstva v Brně zřízen „fond pro výstavbu sociálních ústavů“. Samotná výstavba byla započata v roce 1934, proběhla ve dvou etapách, a v říjnu roku 1935 byla slavnostně dokončena. Vzniklo tak šest nových pavilonů funkcionalistického typu. Slibně se rozvíjející zařízení bylo paralyzováno v období druhé světové války, kdy byl ústav postupně přeměněn na vojenský záložní lazaret a pacienti převezeni do jiných zařízení. Z období okupace nejsou o vývoji zařízení dostupné žádné informace. Po osvobození se chorobinec vrátil ke svému původnímu poslání v podobě Státní léčebny pro choroby stáří a o tři roky později byl ustanoven Infekční nemocnicí.

Již v této době, s ohledem na vzrůstající potřeby lékařské péče, začaly vznikat plány na výstavbu nové brněnské klinické nemocnice, tak jak ji známe dnes. Tou dobou měla nemocnice 480 lůžek, 26 lékařů a 147 středních zdravotnických pracovníků. Po několika desetiletích dohadů a různých politických bojů byl 11. března 1969 položen základní kámen nové Fakultní nemocnice s poliklinikou a o 20 let později byla slavnostně otevřena bílá výšková budova lůžkového traktu s 1000 lůžky a následně i operační sály a vyšetřovací složky. Zbývalo ještě dostavět budovu polikliniky, ve které byla plánována také nová lékařská knihovna. K tomu ale nikdy nedošlo vlivem politických změn v tehdejším Československu a následném zpomalení výstavby nemocnice.

Tak jak se rozrůstala nemocnice, zvyšoval se také zájem o studium a rozšiřovala se uživatelská základna lékařské knihovny. V 80. letech v nemocnici pracovalo asi 160 lékařů a okolo 500 středních zdravotnických pracovníků a těm všem bylo potřeba zajistit rychlý přísun informací z oboru. Tehdejší knihovna sídlila v budově Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy a její vznik snad můžeme datovat někdy kolem roku 1965, jak uvádí nejstarší zápis v přírůstkovém seznamu knih. Jednalo se o malou místnost asi 15 m², naprosto nesplňující podmínky pro uložení knih a práci s nimi.

Když jsem poprvé v roce 1992 do knihovny nastoupila, nechtělo se mi věřit, že se sem může vejít několik stovek knih, časopisů, lístkové katalogy, kopírka, 3 křesla pro čtenáře a pracovní stoly pro 3 knihovnice. Knihovní fond byl z velké části ukládán na dílčích knihovnách, kde byl prakticky pro ostatní uživatele knihovny nedostupný a případné půjčování publikací z klinik bylo dosti nepružné. K rychlejší cirkulaci dokumentů také nepřispívala poloha knihovny mimo lůžkový trakt na opačném konci areálu nemocnice. Proto jsme často v době oběda nosili štosy časopisů do jídelny a úřadovali i tam. Jen díky našemu nadšení pro věc a víře, že se jednou dočkáme důstojnějších prostor, jsme to nevzdali.  Za přispění sponzorů a díky nemalému úsilí tehdejšího vedení se nám podařilo v květnu 1997 otevřít novou lékařskou knihovnu. Prostory pro knihovnu se nakonec našly v místě se zvýšeným pohybem zaměstnanců, v hlavní budově lůžkového traktu naproti vstupu do jídelny. K dispozici jsme najednou měli velkou světlou kancelář a studovnu s výpůjčním pultem a 15 studijními místy, vše účelně zařízené knihovnickým nábytkem.

V této době jsme již měli evidováno asi 840 uživatelů a kolem 12 tisíc svazků knih a 150 titulů časopisů převážně deponovaných na klinikách. Naším hlavním úkolem se tedy stalo vytvoření centralizovaného, volně a hlavně všem přístupného fondu odborné literatury. Nastalo období stahování publikací z dílčích knihoven, provázené neustálým přesvědčováním o výhodách tohoto kroku. Studovna se postupně zaplnila knihami, aktuálními čísly periodik a díky strategicky výhodné poloze u jídelny, nakonec i čtenáři. Ke zdárnému chodu knihovny přispěla v roce 1997 i automatizace knihovny, kdy byla z dotace ministerstva zdravotnictví zakoupena počítačová síť a také knihovnický software Kp-Sys. Postupně byla automatizována agenda akvizice, katalogizace a výpůjční protokol. Průběžně probíhala retrokonverze knihovního a časopiseckého fondu a velkým přínosem pro čtenáře bylo také o rok později zavedení internetu a následné zpřístupnění katalogu na webu nemocnice.

V roce 1998 fungování knihovny výrazně ovlivnilo sloučení nemocnic zapříčiněné neudržitelnou ekonomickou a organizační situací. Spojením bohunické nemocnice, Fakultní dětské nemocnice J. G. Mendela a Fakultní porodnice Brno vznikla dnešní Fakultní nemocnice Brno a tím došlo také automaticky ke sloučení knihoven a vytvoření Lékařské knihovny FN Brno. Ústředním pracovištěm se stala knihovna v Bohunicích, která kromě vedení převzala centrální nákup a zpracování literatury a na pracovišti v dětské nemocnici zajistila automatizaci a retrokatalogizaci fondu. V době sloučení nemocnic pracovalo v lékařské knihovně 7 knihovnic, ale toto číslo se vlivem nepříznivé finanční situace postupně snižovalo na 4. Z tohoto důvodu jsme byli nuceni omezit výpůjční dobu na pracovištích v porodnici a dětské nemocnici a začali jsme na tato pracoviště pouze dojíždět.

V roce 2007 byl do organizační struktury Fakultní nemocnice Brno začleněn nový útvar – Útvar náměstka pro vědu, výzkum a školství a Lékařská knihovna jako zdroj odborných informací se logicky stala jeho součástí. Současná Lékařská knihovna Fakultní nemocnice Brno je knihovnou poskytující veřejné knihovnické a informační služby specializované pro oblast lékařství a zdravotnictví. Je umístěna ve výškové budově lůžkového traktu vedle Konferenčního centra. Knihovna má k dispozici 4 zkušené knihovnice, které se snaží zajistit bezproblémový chod na všech třech pracovištích. Naši uživatelskou základnu tvoří především zaměstnanci nemocnice, studenti lékařské fakulty, studenti vyšších a středních zdravotnických škol a ostatní zdravotnická veřejnost.

Výpůjčky studentům a čtenářům, kteří nejsou našimi zaměstnanci, poskytujeme za poplatek. Ke konci roku 2015 evidujeme 3425 čtenářů a ročně zprostředkujeme asi 30 tisíc výpůjček. Knihovní fond tvoří asi 21 tisíc odborných monografií a odebíráme 130 titulů tištěných periodik. Knihovna zajišťuje centrální nákup odborných publikací v celé nemocnici a k evidenci využívá od roku 2014 automatizovaný knihovnický systém Verbis. Nákupem se snažíme pokrýt většinu tuzemské nabídky knih vycházejících z oboru lékařství, zdravotnictví a příbuzných oborů. Významnou součást tvoří také publikace zahraniční, ale tady jsme bohužel limitováni vyšší pořizovací cenou. Většina publikací je volně přístupná ve studovně s možností dohledání v elektronickém katalogu. Knihy půjčujeme zpravidla na 1 měsíc a periodika na 1 týden. Výpůjčky mezi našimi sloučenými pracovišti se snažíme pomocí vnitřní pošty řešit do 24 hodin. Meziknihovní výpůjční služby vykonáváme s ohledem na knihovní zákon bezplatně. Nová čísla časopisů jsou 1 měsíc půjčována pouze prezenčně do studovny, s možností pořízení reprografických kopií článků.

Studovna je zařízena ve světlém jednotném tónu, vybavená typizovanými regály a výpůjčním pultem. Světlý tón knihovny dotváří velká okna vyplňující celou jednu stěnu a také bohatá květinová výzdoba. Čtenářům je k dispozici 13 studijních míst a 2 počítače s přístupem k internetu, Wi-Fi a také 2 multifunkční kopírky se scannerem. Naši zaměstnanci mají přístup k licencovaným elektronickým zdrojům, které se těší velké oblibě. Jen jejich skladba není vzhledem k vysoké pořizovací ceně tak bohatá, jako například v knihovnách fakultních. V roce 2015 máme předplaceno celkem 6 e-zdrojů. Zaměstnance FN Brno v práci s nimi také školíme.

Další nedílnou součástí naší práce se stalo zpracování a evidence publikační činnosti našich zaměstnanců a od roku 2010, kdy byla Fakultní nemocnice Brno zařazena mezi výzkumné organizace, se knihovna podílí na správném vykazování výsledků vědy a výzkumu do RIV (Rejstřík informací o výsledcích). Tato činnost je časově velmi náročná, ale i přesto se snažíme, aby nijak nezkomplikovala a nezpomalila vyřizování požadavků našich čtenářů, protože s ohledem na zaměření naší knihovny zůstává rychlost dodání informací společně s vysokou odborností nadále prioritou.

Ale abych nepsala jen o tom, co se daří. Sama za sebe bych přivítala zlepšení situace v oblasti ochrany (např. elektromagnetické zabezpečení) a uložení fondu (není vyřešena stálá teplota bez slunce). Stále v řešení je objednání výkonnějších počítačů a také další knihovník, nejlépe informatik, by se hodil. Přesto, když se ohlédnu zpět, myslím si, že jsme udělali od té malé místnosti na „plicním“ obrovský skok a za největší úspěch považuji centralizaci a zpřístupnění fondu všem.

Zbývá jen poděkovat těm, kteří přispěli a nadále přispívají k rozvoji a plynulému chodu Lékařské knihovny FN Brno, ať už se jedná o vedení nemocnice, knihovnice a další spolupracující knihovny. A také mi dovolte vzpomenout naši bývalou vedoucí paní Jelenu Dzúrovou, která byla hlavním hybatelem většiny těchto změn a která si od loňského roku užívá jistě zaslouženého důchodu. Na shledanou v knihovně.

Historické informace byly čerpány z:

Bulletin k 70. výročí založení bohunického pracoviště Fakultní nemocnice Brno. Brno: Fakultní nemocnice Brno, 2005. 23 s.

Dvě století ve službách zdraví 1786-1986. Brno: Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně, na Pekařské, 1986. 383 s.

Fotografie: 

DSC04414.JPG

DSC04421.JPG

DSC04422.JPG

DSC04426.JPG