Německý spisovatel Peter Becher v Brně

V lednu se v Německém kulturním sdružení Brno (Kulturverband Region Brünn) konalo autorské čtení a prezentace nové knihy německého autora Petera Bechera Noční let (Nachtflug), kterou vydalo nakladatelství Verlag Karl Stutz v r. 2009.

Hlavní hrdina knihy Paul Bergmann, docent Goethe institutu v New Yorku se vrací z pohřbu svého otce v Německu. Před další důležitou konferencí, které se má zúčastnit, se rozhodne, že stráví týden v Chicagu. Ovšem ani v Chicagu ani na konferenci se mu nepodaří rozuzlit klubíčko vlastních vzpomínek a iritací. Teprve v průběhu zpátečního nočního letu z chicagské konference se mu v polospánku vybavují epizody vlastního života, které jsou stejně pravdivé jak vymyšlené, bezvýznamně lehké, ale také neohybně těžké.

Německý spisovatel a literární historik Peter Becher se narodil 3. 11. 1952 v Mnichově.

Vystudoval germanistiku a historii, po studiích pracoval v Bavorském rozhlase a v Goethe institutu, od roku 1986 je jednatelem Spolku Adalberta Stiftera v Mnichově, který pečuje o českou a německou kulturu. Napsal řadu publikací o literárních a kulturních dějinách českých zemí.

Je členem Českého PEN klubu a Rady českoněmeckého diskusního fóra.

V roce 2008 získal cenu Gratias Agit, která je udělována krajanům a významným osobnostem za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Zájem o češtinu, českou kulturu a dějiny provází celou rodinu Petera Bechera. A tak není žádným překvapením, že se dcera Magdalena vydala v otcových šlépějích a v současné době studuje na Masarykově univerzitě v Brně bohemistiku. A jak sama říká: „Proč jsem se rozhodla studovat češtinu? Pocházím ze sudetoněmecké rodiny, otec pracuje ve spolku, který se stará o česko-německé vztahy. O své práci doma často mluvil, a tak jsem už od dětství měla možnost seznámit se s Čechy, jejich kulturou a dějinami. A protože mě to zajímalo stále více a více, tak jsem se rozhodla, že tuto zemi a její národ poznám nejlépe tak, že porozumím jejímu jazyku. Proto jsem si vybrala studium bohemistiky. Na češtině se mi líbí zdrobněliny, které němčina nemá, a mnoho krásných možností oslovení. Potíže mi ale dělají koncovky a spousta výjimek. Ale dá se to zvládnout, protože přece jen má všechno svoji logiku. Chce to jen trpělivost! Často a ráda také u Vás navštěvuji knihovny, jak knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, tak i Moravskou zemskou knihovnu, kde je velký výběr literatury, která mi pomáhá při studiu. MZK na mě zapůsobila svojí architekturou a prostornými studovnami, které poskytují klid ke studiu. Přehledně je zde řazena i literatura, takže najít si „svůj regál“ v humanitní studovně, kde jsou systematicky uspořádány knihy o češtině a české literatuře, mi nedělalo potíže. Nejvíce využívám příručku Česko-německá srovnávací gramatika od Františka Štíchy. A samozřejmě jsem navštívila i kavárnu, kde jsem ochutnala Vaši specialitu – medovník.“