Kniha ve 21 . století – sedmý ročník knihovnické konference se již tradičně konal na půdě Slezské univerzity v Opavě

Únor (3. - 4.) patřil již tradičně knihovníkům a přátelům knihoven, kdy již posedmé zorganizoval Regionální výbor Moravskoslezského a Olomouckého kraje SKIP 10 a Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě knihovnickou konferenci tentokrát na téma Knihovna jako instituce a vztahová síť budoucnosti.

Předneseno bylo celkem dvaadvacet příspěvků. Předskokanem (jak se sám nazval) byl šéfredaktor časopisu Grand Biblio Jaroslav Císař. Jeho příspěvek byl velmi zajímavý a provokující; zamýšlel se nad možnými scénáři budoucnosti knihoven. Jeho odkaz knihovnám zněl: otevřete oči a reagujte na okolní svět strategiemi, mějte jasné vize, kterým směrem se ubírat, aby tady knihovny byly další stovky let. Předpověděl, že styl práce knihovny se za deset až dvacet let jistě změní. Knihovny jako instituce se o svoji existenci v budoucnosti obávat nemusejí. Jen se podle jeho názoru zvýrazní jejich role informačního centra, „rozcestníku“ a „směrníku“, kde hledat potřebnou literaturu a typy informačních zdrojů. Z přednesených příspěvků vybíráme: v příspěvku Mluvené slovo – dědictví minulosti, médium budoucnosti: možnosti pro knihovny představila Barbora Buchtová (KISK FF MU v Brně) studentský projekt, který má za cíl propagovat audioknihy. Vytvářejí webový portál Audioknihy. net obsahující rozcestník všech českých vydavatelství a anotovaný seznam všech audioknih vydaných na území ČR. Zároveň se snaží o popularizaci knih i dalšími způsoby – pořádáním různých propagačních a kulturních akcí a nahráváním vlastních audioknih.

V příspěvku Druhý život knihovny Halina Molinová (Regionální knihovna Karviná) prezentovala virtuální knihovny v prostředí Second Life, kde si knihovna dala za cíl oslovit co největší počet návštěvníků, seznámit je s produkty a službami, které nabízí a poskytuje, formou hry a zábavy dovést návštěvníky knihovny k jiným cenným zdrojům informací a poznání, a tím zvýšit návštěvnost skutečné knihovny.

¨Rostislav Krušinský (Vědecká knihovna v Olomouc) přednesl příspěvek EOD – starý tisk jako elektronická kniha na objednávku. Evropské knihovny vlastní miliony knih vydaných mezi lety 1500 a 1900. Vzhledem k jejich stáří a hodnotě jsou často dostupné jen uživatelům fyzicky přítomným v dané knihovně. Se službou EOD budou tyto skryté poklady zpřístupněny komukoli a kdekoli. Uživatelé budou moci knihy objednávat prostřednictvím katalogů knihoven; knihovny pak požadovanou knihu digitalizují, pošlou ji uživateli pomocí služby EOD. Takto digitalizované knihy budou zároveň včleněny do digitálních knihoven zúčastněných institucí a tak zpřístupňovány na internetu.

Ingrid Tornáryová (Žilinská univerzita v Žiline) se svým příspěvkem Knižnice jako uzol sociálnych sietí zamýšlela nad úlohou knihoven v sociálních sítích v podmínkách slovenského internetu. Virtuální sociální sítě posouvají princip komunit do nové roviny. Vzniká potřeba adaptace knihoven na nové podmínky v zájmu uspokojení informačních požadavků vybraných skupin – teenagerů.

Peter Steranka (Žilinská univerzita v Žiline) přednesl příspěvek Počítačom podporovaná kolaborácia knižníc. Zamýšlel se nad problematikou spolupráce knihoven s pomocí počítačově podporované kolaborace. Nastolil otázku přístupnosti a unifikace elektronických systémů pro uživatele a zkoumal potenciál elektronického kolaborování a maximalizace výhod pro knihovny a její pracovníky.

Lucie Smékalová (Univerzita Palackého v Olomouci) hovořila v příspěvku Komunitní knihovna: přání a vizeo veřejné knihovně jako o sociální instituci. Ukázala na andragogický rozměr komunitní knihovny. ěřila se na její význam a možnosti, které lze uskutečnit prostřednictvím tzv. komunitního vzdělávání jako vize komunitní knihovny.

Lea Prchalová (MSVK Ostrava) představila v příspěvku Vliv proměn Moravskoslezskéhokraje na služby krajské knihovny ochrany regionálního dědictví, který znamená především digitalizaci vybraných dokumentů. Při výběru publikací pro Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje, který probíhá ve spolupráci paměťových institucí (např. Archivu města Ostravy, Ostravského muzea, Slezského zemského muzea v Opavě a Muzea Těšínska), je kladen důraz kromě obsahového hlediska a fyzického stavu dokumentů také na četnost jejich výpůjček.

Jiří Stodola (Masarykova univerzita v Brně) vystoupil s příspěvkem Symbióza knihoven prozrakově postižené s internetem. Hovořil o vztahu internetu a knihoven určených zrakově postiženým čtenářům.

Lubomír Novotný a Radka Vítková z Vědecké knihovny v Olomouci hovořili v příspěvku Digimon–Digitalizace a mikrofilmování moravských novino rozpadu dřevitého papíru a jiných degradačních faktorech, které nutí knihovny s konzervačním fondem využívat nejrůznější projekty digitalizace. Jádrem vybraného projektu je konverze vybraných novinových titulů na mikrofilm, případně do digitální podoby. Do mikrofilmové podoby bude převedeno cca 600 tisíc stran, digitalizováno by mělo být 50 tisíc stran. K reformátování byla určena periodika nejen dle hlediska jejich poškozenosti, nýbrž i z důvodů zohledňujících ranou obrozovací fázi na Moravě, případně moravské národnostní rozpory během 60. -70. let 19. století. Celý projekt Digimon by měl finišovat v dubnu 2011 a reformátovací pracoviště by mělo dále pokračovat v ochranném mikrofilmování a výběrové digitalizaci tak, aby byl zachráněn celý ohrožený novinový fond Vědecké knihovny v Olomouci a aby se zvýšil badatelský komfort pro čtenáře.

Závěr konference patřil knihovnímu marketingu. V příspěvku Knihovny jsou marketingovým snem jsem se zamýšlela nad jeho možnostmi. Pro řadu knihoven je marketing důvěrně známý, ale existují i knihovny, kterým se o něm zatím jen zdá. To je jeden úhel pohledu, název je provokující i v tom smyslu, že knihovny jsou pro marketing „pole neorané“ a jeho možnosti jsou v případě knihoven nekonečné. V České republice je cca pět a půl tisíce veřejných knihoven, kde je registrováno 14 % uživatelů. Je to hodně nebo málo? Knihovny léta vystačily bez marketingu, proč by to měly měnit? Domnívám se, že knihovny volají tišeji než tiše. Není je slyšet. Knihovny jsou tak trochu utajené intelektuální podniky, které slouží úzkému okruhu lidí, podivných lidí, kteří čtou. Kdo ještě dnes čte? Tak nějak se dívá zbylých 86 % veřejnosti na knihovny. Komunikace s registrovanými čtenáři nedělá knihovnám problém, co se ukazuje problémem, je skutečnost, že pro zbytek (tedy většinu) lidí nejsou knihovny dostatečně čitelné. Schází heslo, motto, jasně definované poslání, co je jejich pravou a skutečnou hodnotou, proč je důležité, aby tady byly. Jednotlivým knihovnám nejvíce schází strategie a marketingová filozofie, aby přesvědčily veřejnost o tom, čím jsou dnes a jak se změnily.

Dovolte mi, abych závěrem citovala Miroslava Horníčka:

„Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čekám! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrou, abych ji otevřel i já…“

Jak výstižný odkaz pro knihovny a čtenáře. Knihovna je domem, kde mrtví promlouvají k živým. Knihovna je mostem mezi minulostí a budoucností. Knihovna je především odborníkem na krásnou literaturu, kterou léta shromažďuje a propaguje. Knihovník má roli zprostředkovatele komunikace mezi autory a čtenáři, roli hledače literárních pokladů ad. Neznám více dobrodružné místo, než jsou knihovny. Knihovny jsou ideálním místem pro setkávání lidí, proto tady budou, dokud budou žít lidé.

Plné texty příspěvků najdete na webových stránkách Ústavu bohemistiky a knihovnictví (www.fpf.slu.cz). Příští rok se chceme tematicky vrátit opět ke knize, jak ji máme v názvu samotné konference. Těšíme se, že nám zachováte svou přízeň a přijedete do univerzitní Opavy diskutovat o literatuře, jejích tvůrcích a především o knihovnách, které je propagují. Dovolte mi závěrem pozvánku. V rámci Letní knihovnické školy jsme připravili akreditovaný kurz Lektorské dovednosti, zveme knihovníky v týdnu od 21. do 25. června do školních lavic.