Knihovník jako mentor uživatele: možnosti doporučování dokumentů z fondů knihoven

Jednou z povinných služeb nabízených knihovnami je dle knihovního zákona „zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny“. (Česko, 2001) Knihovny dnes poskytují množství služeb a hledají stále nové cesty, jak získat nové čtenáře. Dle mého názoru je jejich největší konkurenční výhodou kvalitně a systematicky budovaný fond tištěných a elektronických dokumentů, ale také schopnost knihovníků poskytovat relevantní informace a uspokojovat potřeby uživatelů. Knihovník by se měl stát pro uživatele mentorem, který mu poskytne relevantní informace na požádání, ale zároveň jej může proaktivně zásobovat informacemi, jež odpovídají jeho zájmům nebo profesnímu zaměření. To v praxi znamená, že by měl dokonale znát svůj fond a orientovat se v novinkách na trhu, stejně jako ovládat práci v různých databázích a informačních systémech (např. v systémech právních informací, normách, patentech apod.). Zejména v oblasti akademických knihoven by se knihovník měl stát důležitou oporou akademických pracovníků, vědců a studentů, nicméně obdobně to může fungovat i v jiných typech knihoven. Vždy je důležité definovat si potřeby uživatelů a podle toho nastavit služby své instituce.

Představme si třeba malou obecní knihovnu. Asi zde nečekáme, že k nám každý den budou chodit lidé požadující právní informace, normy apod., i když i to se může stát a měli bychom být schopni alespoň odkázat na příslušné zdroje. Uživatelé si zde spíše přijdou půjčit beletrii nebo naučnou literaturu pro oddech nebo ke studiu. V Knihovně Na Křižovatce jsem byl jednou svědkem toho, jak si přišla dívka ve věku asi deseti let půjčit konkrétní titul a byla velmi zklamaná, že není k dispozici. Její babička, jež jí dělala doprovod, se snažila vybrat jí jinou, nicméně její znalost dívčích románů nebyla dostatečná, aby jí dobře poradila. Zde by měl nastoupit knihovník, který doporučí podobný titul nebo se pokusí jinak uspokojit informační potřebu uživatele. To se v tomto případě nestalo a dívka odcházela bez knihy a je otázka, jestli se znovu vrátí. Pokud by s ní studenti-knihovníci navázali kontakt, zjistili, co potřebuje, pokusili se jí poradit a doporučili by jinou knihu, která by se dotyčné dívce líbila, lze asi očekávat, že si k nim postupně vybuduje vztah a třeba se příště přijde ochotně poradit, co si vypůjčit. Komunikace se čtenáři je v tomto ohledu velmi důležitá.

Jak to ale udělat ve větší knihovně, kde je nepoměrně mnoho čtenářů a počet jejích zaměstnanců neumožňuje se individuálně věnovat všem? Možností doporučování literatury je celá řada. Zvykli jsme si na police s novinkami, děláme výstavky knih, vrácené knihy se hned nezařazují, ale nechávají se na speciálním regálu, protože jde vlastně o doporučení od jiných čtenářů, co zajímavého četli. Zajímavý přístup jsem zaznamenal v Městské knihovně v Poličce, kde mi Martina Huječková a Jan Jukl prezentovali jejich speciální řazení fondu, v němž si upravili MDT dle svých potřeb. Na příkladu kuchařek mi ukázali, jak je možné zvýšit využívanost některých dokumentů. Zatímco v klasickém MDT je jen jedna kategorie pro kuchařky (641.5), v Poličce je rozdělili do dvou kategorií na klasické (např. Rettigová), kuchařky 20. století obsahující např. kuchařky z dob předlistopadových a následně moderní kuchařky, kde najdeme recepty aktuálních kuchařských celebrit typu Zdeněk Pohlreich nebo Láďa Hruška. A právě vyčleněním posledně zmiňované skupiny došlo k většímu půjčování tohoto druhu literatury. Obdobně se mi líbila jejich filozofie stavění fondu, kdy nebyly police úplně plné, ale vždy byly naplněny do poloviny a na volném místě byl vystaven alespoň jeden titul z dané oblasti nebo žánru. Opět logicky roste půjčovanost takových knih. Obdobný model se používá třeba v knihkupectvích.

Kromě osobního doporučování a vystavování knih máme ještě k dispozici katalog a online služby. V rámci svého příspěvku na konferenci Knihovny současnosti 2015 jsem představil možnost zpřístupňování dodatečných informací prostřednictvím QR kódů nalepených na knihách. (Krčál, 2015) Uživatelé si prostřednictvím mobilního telefonu mohou daný kód načíst a zobrazit anotaci, hodnocení čtenářů, ukázky z knihy, odkazy na video trailer nebo audio ukázky apod. Kromě QR kódů lze využít také čárové kódy přímo na knihách. V Knihovně Na Křižovatce podobný systém testujeme. Navrhli jsme si speciální aplikaci pro přiřazování obsahu ke knihám a budeme zkoumat, zda je o podobnou službu mezi uživateli zájem. Dle našich stávajících zkušeností to však nebude služba globálně využívaná, protože uživatelé obvykle nevědí, jak kódy do mobilu načítat. Využití QR kódů není příliš velké, což dokazují i některé zahraniční výzkumy. Společnost Pitney Bowes provedla v roce 2012 výzkum využívanosti QR kódů v USA a ve vybraných zemích Evropy (Francie, Německo a Velká Británie), z něhož vyplývá, že oslovení uživatelé skenují QR kódy spíše z tištěných dokumentů a v průměru 27 % respondentů načetlo QR kód z nějakého časopisu. Větší využívanost je v USA, kde jde přes 30 %. Výzkum byl realizován mezi respondenty ve věku 18-34 let. (US Ahead of Western Europe, 2013) Pro lepší uplatnění QR kódů nebo jiných podobně zaměřených služeb v knihovnách bude tedy nutná určitá osvěta v oblasti využívání mobilních technologií. Větší ohlas lze čekat zejména u mladší generace, což je důvod, proč Na Křižovatce primárně cílíme na tuto cílovou skupinu.

Další možností, jak uživatelům nabízet informace o fondu, jsou katalogy knihoven. U jednotlivých záznamů v současnosti najdeme jen obsahy, obálky a někdy i krátké anotace. Bohužel obvykle chybí dostatečné množství hodnocení od uživatelů, odkazy na textové či audio ukázky, book trailery apod. Zde se nabízí možnost propojení se službami jako Databazeknih.cz, Youtube, s prodejci a vydavateli audioknih apod. Na konferenci Knihovny současnosti 2015 prezentoval Jiří Nechvátal novinky v projektu Obalkyknih.cz a v příspěvku zaznělo, že kromě obálek knih a jejich obsahů disponují 248 462 anotacemi, 4 322 hodnoceními uživatelů a 13 214 komentáři. (Nechvátal, 2015) Bohužel prozatím všechny tyto možnosti využívá ve svých katalozích jen minimum knihoven.

Ve svém článku jsem se pokusil nastínit některé možnosti, jak může knihovník propagovat svůj fond a pomáhat uživatelům uspokojovat jejich informační potřeby. Je třeba si uvědomit, že jde o primární funkci knihoven, která nám pomáhá obstát v silné konkurenci internetu. Na Google lze nalézt téměř vše, v tom mu konkurovat nemůžeme, ale naše síla je ve schopnosti vyhledat to kvalitní a důležité. Pokud to budeme dělat dobře, uživatel to ocení a bude brát svého knihovníka jako rovnocenného partnera. Je to tedy i cesta ke zvýšení prestiže knihovnické profese.

Použitá literatura

ČESKO. 2001. Zákon č. 257/2001 Sb. Ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Praha: Ministerstvo vnitra, částka 98, s. 5673 -5688. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3676

KRČÁL, Martin. 2015. Obohacený obsah (nejen) do katalogu knihoven Krčál. In: Knihovny současnosti 2015. Olomouc: SDRUK, 9. 9. 2015. Příspěvek bude zveřejněn ve sborníku z konference. Prezentace dostupná z URL: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2015/KKS/Infobox/Databaze%20pridaneho%20obsahu.pdf.

NECHVÁTAL, Jiří. 2015. Novinky v projektu Obalkyknih.cz. In: Knihovny současnosti 2015. Olomouc: SDRUK, 9. 9. 2015. Příspěvek bude zveřejněn ve sborníku z konference. Prezentace dostupná z URL: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2015/KKS/Infobox/obalkyknih.cz-prezentace_KKS2015.pdf.

US Ahead of Western Europe in QR Code Usage: Consumers most familiar with QR codes on magazines, printed materials. 2013. eMarketer [online]. New York: eMarketer, January 28, 2013 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article/US-Ahead-of-Western-Europe-QR-Code-Usage/1009631