Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Od roku 2015 byla Moravská zemská knihovna v Brně pověřena Ministerstvem kultury zajištěním reprezentace české knižní kultury na zahraničních knižních veletrzích v Lipsku, Boloni, Londýně a Frankfurtu nad Mohanem. Na základě výběrového řízení se realizátorem stánku České republiky a technickým zabezpečovatelem jeho provozu stala firma BENT, s. r. o., z Českých Budějovic.
Podoba stánků na jednotlivých veletrzích se postupně proměňovala, a to v závislosti na velikosti plochy a na tradičním zaměření veletrhů. Vyvrcholení expozičního roku představoval veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem, který je vnímán jako nejvýznamnější světový knižní veletrh.
Český národní stánek byl rozdělen na dvě prezentační části. V první části byly představeny komerční subjekty. Jednalo se nakladatelské domy, univerzitní vydavatelství či tiskárny. Většina z nich se veletrhů v rámci české národní expozice zúčastňuje již tradičně. V nekomerční části stánku byly vystaveny vybrané knižní ceny. Tyto kolekce představily aktuální podobu českého knižního trhu domácí i překladové produkce. Zájemci o českou kulturu měli k dispozici informační a propagační materiály jednotlivých vystavovatelů, expoziční katalog či publikace o České republice. Potřebné informace mohli návštěvníci získat nejen od odborných asistentek, ale rovněž z informačního videa.
Nejvýraznějším architektonickým prvkem stánku byla 5 metrů vysoká imitace rozevřené knihy s podobiznou Jana Amose Komenského. Nešlo jen o to zpřítomnit v aktuální společenské situaci téma exulantů, které tvoří součást evropské historie, ale pozornost byla současně soustředěna na spisek Komenského – knihu O Andělích (1615), která by v roce 2015 oslavila své 400. výročí své existence. Tedy za předpokladu, že by se neztratila v chaotických dobách třicetileté války. Komenský se o spise zmiňuje v knize O horlivosti bez umění lásky z roku 1669. Expozice současné české knižní kultury tak v záplavě knižní produkce tematizovala osudy knih, které se čtenářům z různých důvodů nezachovaly a stávají se tímto způsobem mlčenlivým svědectvím o negativních procesech v dějinách společnosti.
Trojici jarních veletrhů odstartoval v polovině března knižní veletrh v Lipsku. V posledních letech je těžištěm tohoto veletrhu nejen prezentace nejnovější knižní produkce, ale zejména kulturní a literární program Leipzig liest. V jeho rámci jsou představováni autoři a diskutována současná témata nejen knižního světa, a to vedle výstaviště i po celém městě. V rámci programu Leipzig liest vystoupila řada českých osobností. Na scéně Café Europa se se svými nejnovějšími knihami představili Roman Ráž, Tereza Riedlbauchová, Marek Toman a Jan Němec, za účasti velvyslance ČR v Německu Tomáše Podivínského byl představen poslední vydaný svazek ze sebraného díla Jiřího Gruši.
Druhý jarní veletrh, který se konal na přelomu března a dubna v italské Bologni, byl již tradičně žánrově zaměřen na dětskou literaturu. V jeho průběhu se v rámci národních i mezinárodních prezentací dojednávají nakladatelské kontrakty, vyjednávají se překlady, multimediální smlouvy a jsou zde pořádány semináře a odborné debaty. I proto se stěžejními tématy letošního veletrhu staly podoby a možnosti digitální knihy, mobilních aplikací podporujících rozvoj čtenářství, interaktivní knihy a vůbec nástup moderních komunikačních technologii do dětského světa.
Mezi vystavovateli na českém stánku se představilo i dětské nakladatelství Baobab, jehož kniha 12 hodin s Oskarem od Evy Macekové byla na veletrhu oceněna v rámci soutěže Silent Book: Destintion: Lampedusa. Jde o soutěž, v rámci níž je vybráno z roční produkce dětských knih deset titulů, které reprezentují podoby evropské kultury pro ty, kteří přicházejí z jiných kultur. Tyto knihy se tak stávají pro nově příchozí možností prvního kontaktu s rozdílným prostředím a jsou v jistém smyslu tlumočníky či velvyslanci evropanství. Podmínkou je, že knihy pracují pouze s ilustracemi, tedy nikoliv s textem.
Sérii jarních veletrhů uzavřel v polovině dubna knižní festival v Londýně, jehož univerzální charakter poskytuje prostor pro obchodní jednání, diskuze o literatuře, médiích či autorských právech.
Česká republika měla své tradiční zastoupení i na nejvýznamnějším knižním veletrhu světa: ve Frankfurtu nad Mohanem. Lákadlem byl pro diváky především pavilon hlavní země veletrhu, kterou byla v roce 2015 Indonésie. Ta byla tematizována i v kulturních programech na řadě fór.
Na českém národním stánku se představilo celkem osmnáct komerčních subjektů, jejichž produkce byla již tradičně doplněna výběrem ze současné literatury a překladů. Vedle obchodních jednání vystavovatelů a literárních agentů tak v jeho prostorách nově probíhal také kulturní program. Ten byl zahájen slavnostním otevřením národního stánku, na němž pronesla úvodní slovo první náměstkyně ministra kultury, JUDr. Kateřina Kalistová. První den veletrhu svou návštěvou poctil český stánek i ředitel Frankfurtského veletrhu a znalec české kultury Juergen Boos. Kulturní program dále pokračoval autorskými pořady Radky Denemarkové a Radka Malého. Ve spolupráci s organizátorem slovenského stánku, Literárným informačným centrem, byla připravena na Forum Dialogue diskuze obou českých autorů se slovenským spisovatelem Pavolem Rankovem o stavu současné české a slovenské literatury, ale i o tématu uprchlictví a uprchlíků. V návaznosti na knižní veletrh v Lipsku uzavřela kulturní program prezentace nově vydané knihy ze sebraných spisů Jiřího Gruši. O její prezentaci se zasloužila paní Sabine Gruša a profesor Hans Dieter Zimmermann.
Paralelně s autorskými pořady byl pro propagaci české knižní kultury připraven katalog Czech Books in the World, který je zaměřen na české literární ceny a jejich nositele. V tomto duchu se budou odvíjet i jarní veletrhy roku 2016, na nichž se bude České republika představovat v prostředí nově architektonicky a designově řešeného národního stánku.