Seminář knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje

Od lidmila

Vytvořeno 2016-05-23 13:12

Autor:

Monika Kratochvílová

Rubrika:

Z činnosti MZK

Číslo časopisu:

2/2016

Vydáno:

2016-06-10 (All day)

Autoři citace:

KRATOCHVÍLOVÁ, Monika

Moravská zemská knihovna v Brně připravila ve spolupráci s Muzeem Brněnska Seminář knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje, který se konal v pondělí 20. dubna 2016 v reprezentativních prostorách Löw-Beerovy vily. Záštitu nad konáním semináře převzal ing. Jiří Němec, radní za oblast kultury Jihomoravského kraje. Semináře se zúčastnila také vedoucí oddělení kultury Odboru regionálního rozvoje Mgr. Petra Kovářová. Mezi účastníky byli kromě knihovníků také ředitelé paměťových institucí.

S úvodním slovem vystoupil ředitel Moravské zemské knihovny v Brně prof. Tomáš Kubíček a ředitel Muzea Brněnska Mgr. Antonín Reček. Seminář navázal na tradici seminářů, které Moravská zemská knihovna organizovala v letech 2005 až 2010. Cílem letošního setkání bylo obnovit platformu vzájemného sdílení a možné spolupráce. Změny, kterými procházejí veřejné knihovny (zejména zpřístupňování dokumentů on-line, digitalizace sbírek, snaha o modernizaci interiérů, služeb a zvyšování uživatelského komfortu), jsou v mnoha ohledech podobné těm, které zažívají také knihovny odborné. Stále více se ukazuje, že spolupráce a koordinace činnosti veřejných, odborných a specializovaných knihoven, tedy i knihoven paměťových institucí, je v digitálním a informačním prostředí nezbytná.

První příspěvek Digitalizace periodik v MZK přednesl MgA. Michal Indrák, Ph.D., vedoucí odboru digitalizace a vedoucí oddělení digitalizace zvukových dokumentů Moravské zemské knihovny. Digitalizace Archivu města Brna bylo téma, se kterým vystoupil PhDr. Libor Blažek, vedoucí AMB. Informoval o historii projektu, který má svoje počátky v letech 2008-2009. Jako archivní soubor, splňující hlavní požadavky digitalizace, byly vybrány dokumenty Sčítání lidu pro město Brno a připojené obce z let 1850-1921. Soubor tvoří nenahraditelnou databázi z hlediska demografického i sociologického. Vlastní projekt digitalizace proběhl v letech 2011-2014 a týkal se ročníků sčítání 1850-1900. V rámci udržitelnosti projektu nyní pokračuje digitalizace sčítacích ročníků 1910 a 1921. Webové stránky projektu zde.

Projekt CES on-line a další projekty CITeM představil vedoucí Centra informačních a komunikačních technologií pro muzejnictví, které působí v rámci Moravského zemského muzea, ing. Ivo Rožnovský. Projekt CES (Centrální Evidence Sbírek muzejní povahy Ministerstva kultury) modernizuje a zefektivňuje centrální správu kulturního dědictví paměťových institucí (muzeí a galerií) a jejich fungování při poskytování veřejných služeb a naplňování poslání těchto institucí. Projekt byl pracovně pojmenován jako CES on-line, neboť přináší do systému CES možnosti přímé editace dat a on-line přístupu k datům. Webové stránky projektu zde.

Za knihovny paměťových institucí Jihomoravského kraje vystoupila vedoucí knihovny Jihomoravského muzea ve Znojmě Marie Nevrklová s příspěvkem Jihomoravské muzeum ve Znojmě: Knihovna Jihomoravského muzea ve Znojmě se představuje. Jednou z aktivit knihovny je spolupráce s Městskou knihovnou ve Znojmě. Realizuje se zejména formou metodické pomoci při vedení knihovní agendy, evidenci knihovních fondů a konzultací při pořizování nových modulů systému Clavius. Muzeum poskytuje zdarma Městské knihovně publikace a brožury do regionálního fondu, ale také různé propagační materiály. Pracovnice regionálního oddělení spolupracují s knihovnou při získávání publikací, které obce znojemského regionu vydávají a které jsou významným informačním pramenem pro muzejní pracovníky a ostatní badatele. Spolupráce tak probíhá nejen na úrovni knihovny, ale celé organizace. Od roku 2014 spolupracuje muzeum s Národní technickou knihovnou v Praze, s Národním úložištěm šedé literatury (NUŠL), které nabídlo jako jednu z možností zálohovat data v jejím Digitálním repozitáři.

V průběhu semináře měli účastníci příležitost navštívit odbornou knihovnu Löw-Beerovy vily, jejíž základ tvoří knihy z pozůstalosti brněnského architekta a přítele Grety Tugendhat Františka Kalivody (viz příspěvek Veroniky Lukešové v rubrice Veřejné knihovny). Webové stránky knihovny zde. Činnost Knihovnické komise při Asociaci muzeí a galerií a nabídku služeb knihovny Moravské galerie představila vedoucí knihovny PhDr. Judita Matějová v příspěvku Knihovnická komise při AMG. Aktuality z knihovny Moravské galerie v Brně.

S informací o aktivitách a činnosti firmy Elsyst Engineering vystoupil ing. Martin Noha. Firma Elsyst Engineering dlouhodobě spolupracuje na digitalizačních projektech s Národní knihovnou. Knihovnám poskytuje komplexní služby v oblasti mikrofilmování, digitalizace mikrofilmů a digitalizace papírových dokumentů různých formátů. Zajišťuje digitalizaci 3D objektů a dodávky kompletně vybavených digitalizačních pracovišť. Webové stránky s nabídkou služeb knihovnám zde.

O založení regionální pobočky České archivní společnosti v Brně informoval Mgr. Jiří Dufka z Moravské zemské knihovny v příspěvku Brněnská pobočka České archivní společnosti. Nová komunikační platforma jihomoravských paměťových institucí. Z Programového prohlášení Brněnské pobočky České archivní společnosti: Zaměříme se na podporu prezentace a propagace archivního bohatství a sdílení dobré praxe v této oblasti mezi paměťovými institucemi. Jsme otevřeni i zkušenostem a poznatkům ze zahraničí. …cíle chceme realizovat prostřednictvím neformálních setkání, společenských akcí a exkurzí, pořádáním přednášek, diskuzí, workshopů, vydáváním publikací a dalšími činnostmi. Návrh na založení Brněnské pobočky byl schválen na valné hromadě Archivní společnosti 17. března 2016.

Projekt firmy Cosmotron na poli uchovávání informací představila ing. Naděžda Andrejčíková, Ph.D., ředitelka firmy, v příspěvku Platforma ARL pro zpracování, zpřístupňování a uchovávání informací na příkladu Digitální kroniky. Modul Digitální kronika je součástí ale může být i samostatnou částí automatizovaného systému Advanced Rapid Library (ARL). Slouží jako informační portál s možností tvorby, vyhledávání, zobrazení a uchovávání dat o událostech. Webové stránky k Digitální kronice zde. Na závěr pozvala přítomné účastníky na výstavu Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat kurátorka a historička Muzea Brněnska Mgr. Veronika Lukešová.

Cílem semináře bylo navázat a obnovit kontakty mezi knihovnami paměťových institucí v Jihomoravském kraji, podpořit sdílení inovací, trendů a zkušeností pro budoucí možnou spolupráci. Seminář měl ambice být takovou platformou ke sdílení, hledání a nacházení společných témat. Sešly se instituce, které mají společný cíl – uchovávat a rozvíjet historickou paměť a kulturní dědictví. Příkladem možné spolupráce může být např. spolupořádání výstav, spoluorganizování kulturních či vzdělávacích akcí nebo participace na digitalizačních projektech. Cesta ke spolupráci byla otevřena.

Fotografie: