Odborná knihovna Slováckého muzea v Uh. Hradišti – Mgr. Iveta Mátlová

„Je to naše sluníčko“, říkají o ní kolegové z muzea

Iveta Mátlová vystudovala Střední knihovnickou školu v Brně a po nástupu do Slováckého muzea, kde získala místo odborné knihovnice, absolvovala v letech 1998-2003 dálkově studium v oboru knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Přestože je kvalifikací knihovnice, právě u ní nastala mimořádná symbióza s jiným humanitním oborem, a sice muzejnictvím.

Odborná knihovna provází činnost Slováckého muzea od jeho vzniku v roce 1914, kdy obsahovala 1 500 přírůstkových čísel. Postupně se rozšiřovala zvláště o odborné časopisy, ale i cenné knihy. V roce 1941 byl knihovní fond obohacen publikacemi muzeálního charakteru, vyčleněnými z místní knihovny v Uherském Hradišti. Cenné přírůstky do knihovny rovněž získalo muzeum ve stejném období darem od rodiny Stanclovy. Důstojného místa se dostalo knihovně v roce 1942 v nové budově ve Smetanových sadech. Zde byly knihy uloženy podle vědních oborů, dále archivní rukopisy, archivní knihy a protokoly. Postupně byl sestavován popisný lístkový seznam.

V roce 1995 nastoupila do knihovny Iveta Mátlová, v té době ještě pod dívčím jménem Bachánková, a právě v období let 1995-1996 prodělala muzejní knihovna zásadní přestavbu. Díky osvícenosti vedení muzea, především historičky PhDr. Blanky Rašticové, pod jejíž útvar knihovna spadala, došlo ke kompletnímu vytřídění, seřazení a inventarizaci knih, které byly následně počítačově zpracovány v systému CDS/ISIS. Pro nedostatek místa a vzhledem k formátovému stavění byla knihovna vybavena novými pojízdnými regály.

Iveta Mátlová je knihovnice, jejíž největší předností je dokonalá profesionalita, pečlivost, systematičnost, snaha neustále se odborně vzdělávat, vymýšlet a posunovat nové věci kupředu, ale také laskavost, ochota a vždy úsměv na tváři při kontaktu s uživatelem, coby přidanou hodnotou splněných požadavků.

Od počátku odborná knihovna úzce spolupracovala s Knihovnou BBB, díky čemuž od září 2005 využívá knihovnický systém Clavius. Dokumentový fond je zpřístupňován prostřednictvím on-line katalogu, jehož součástí je i databáze ANAL (budovaná od roku 1995), zpřístupňující články z vybraných regionálních periodik a sborníků; rovněž jsou zpracovávány články z celostátních a zahraničních periodik vztahujících se k regionu. Databáze RegCat (společně s Knihovnou BBB) obsahuje v současné době přes 30 000 článků.

V průběhu let se odborná knihovna rozrůstala do celkového dnešního počtu více než 23 000 exemplářů publikací, ročníků periodik či katalogů. Stala se nepostradatelným zdrojem informací nejen pro muzejní pracovníky, ale i pro odbornou a laickou veřejnost. Svým zaměřením je přední odbornou knihovnou tohoto druhu v okrese a kvalitou fondu přesahuje hranice regionu. K prezenčnímu i absenčnímu studiu poskytuje badatelům dokumenty z oblasti archeologie, etnografie, historie a dějin umění. K dispozici je rovněž rozsáhlý fond regionální literatury.

V posledních letech se Iveta Mátlová intenzivně zabývala digitalizací, plně digitalizovány jsou např. Slovácké noviny a úzce spolupracovala i na e-badatelně Zlínského kraje, což je ojedinělý projekt, díky kterému se digitálně zpřístupňují zajímavé dokumenty sedmi paměťových institucí Zlínského kraje. Postupně bude elektronicky zpřístupněno 460 000 stran nejrůznějších dokumentů a rovněž filmy v délce trvání 860 minut. Konkrétně se jedná např. o 610 monografií vydaných po roce 1800, dále to jsou staré tisky, staré noviny, časopisy, kartografické materiály a plány, listiny, dokumenty a plakáty, fotografické a skleněné negativy a rovněž 71 filmů. Profesně se také podílí na organizování nejrůznějších odborných seminářů, publikuje v odborných časopisech a její doménou je zpracovávání bibliografií pro nejrůznější monografie, ať už specializované nebo místopisné.

Jak jsem již naznačil v úvodu textu, Iveta Mátlová není jenom knihovnicí, ale postupně se zapojila do celé škály muzejních aktivit, zejména v oblasti práce s dětmi. Možná i proto, že od roku 2003 je šťastně vdána a má devítiletou dceru Veroniku, ji tato činnost naplňuje. Nechybí na žádné akci Slováckého muzea a dá se říci, že patří k tmelícím prvkům muzejního kolektivu. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že od roku 2015 zastává funkci zástupkyně ředitele Slováckého muzea. Iveta Mátlová žije v malém slováckém městečku Hluk, a protože jí rozhodně nejsou lhostejné věci veřejné v místě svého bydliště, angažuje se i v komunální politice a od roku 2014 je členkou rady města Hluk. Pátým rokem má na starosti i místní zpravodaj Hlucké noviny, takže na nedostatek práce si rozhodně nemůže stěžovat, což ostatně ani nemá v povaze.

Na úplný závěr bych ještě rád vyzdvihl její další vlastnost, kterou je nepochybně skromnost. Ač sama vymyslela nebo se aktivně podílela na jakékoli aktivitě, vždy stojí skromně v pozadí, v podstatě nemá příliš ráda publicitu (předpokládám, že i za tento text nebudu pochválen, ale vzhledem k tomu, že se známe a spolupracujeme mnoho let, tak to učiní s neodmyslitelným úsměvem), ale její pilná a mnohdy neocenitelná práce za ní rozhodně stojí!

Použité zdroje:
http://www.slovackemuzeum.cz/doc/42/