Představujeme odborné knihovny: Knihovna Jihomoravského muzea ve Znojmě

Knihovna Jihomoravského muzea ve Znojmě zaměřuje svoji pozornost nejen k vlastní sbírkotvorné činnosti, ale zaujímá významné postavení mezi knihovnami paměťových institucí důrazem na spolupráci s Městskou knihovnou ve Znojmě a také s ostatními paměťovými institucemi. Příspěvek přibližuje nejen knižní bohatství této muzejní knihovny, ale uvádí příklady vzájemné spolupráce s ostatními institucemi.

Knihy provází činnost Jihomoravského muzea ve Znojmě od jeho založení v roce 1878. Samostatnou činnost začala muzejní knihovna rozvíjet až od roku 1984. V současné době pečuje téměř o 35 000 svazků, rozdělených do několika fondů. Ve sbírkovém fondu starých tisků a rukopisů uchovává knihovna 844 svazků, mezi nimi i devět titulů z tiskařské dílny premonstrátského kláštera v Louce. Oborově je sbírka nevyhraněná, obsahuje tisky různé provenience a převážně regionální rukopisy především v německém jazyce. Druhou sbírkou jsou kramářské písně a modlitby. Tvoří ji přes šest set většinou regionálních, německých textů z 19. století. Obě sbírky se řídí zákonem o ochraně sbírek a jsou zapsány v celostátní evidenci sbírek vedené Ministerstvem kultury.

Nejrozsáhlejší fond odborné literatury je profilován obory působnosti zastoupenými v muzeu. Obsahuje literaturu z oblasti archeologie, historie, numismatiky, dějin umění a národopisu, zoologie, botaniky a geologie. Jeho součástí je soubor regionální literatury, který mapuje historii, přírodu i díla významných osobností Znojemska a dokumentuje vydavatelskou činnost na Znojemsku a okolí od 19. století po současnost. Mimo jiné zahrnuje i úplný soubor prvních vydání díla Karla Postla – Charlese Sealsfielda (1793-1864), rodáka z nedalekých Popic, v sousedních zemích uznávaného jako zakladatele exotického románu v německé literatuře. Tyto fondy doplňují i dvě pozůstalostní knihovny a zrušená knihovna znojemského gymnázia.

Knihovna Rudoleckého je soubor téměř tří tisíc většinou německých titulů 19. století, kde knihy z majetku vlasteneckého kněze Josefa Rudoleckého tvoří patrně jen základ. Jsou zde uloženy i svazky z německého majetku a zrušených německých škol po roce 1945. Tvoří ji teologické tituly, učebnice a jazykové slovníky. Velebovu knihovnu obdrželo muzeum darem od rodiny významného znojemského advokáta v letech 1948 a 1949. Tento fond obsahuje převážně české tituly z 19. století, zaměřené na historii, pedagogiku, numismatiku a také několik starých tisků.

Všechny fondy využívají především odborní pracovníci muzea, ale jsou prezenčně k dispozici i zájemcům z řad široké veřejnosti v badatelně knihovny. Informace v knihovně hledají především odborní badatelé a zájemci o regionální historii. Pokud v knihovně požadované tituly nejsou, zabezpečí je knihovna meziknihovní výpůjční službou. Bohužel čím dál méně navštěvují knihovnu středoškolští studenti, kteří před pár lety patřili mezi časté návštěvníky. Veřejnost také stále chápe muzejní knihovny jako neveřejné a širšímu využití regionálního fondu brání i jazyková bariéra, neboť většina titulů z přelomu 19.a 20. století je v německém jazyce. Snadnější orientaci ve fondech knihovny zajišťuje od roku 2014 on-line katalog, umístěný na webu muzea. Prozatím je v něm zpracován téměř celý fond odborné a regionální literatury a fond starých tisků. Knihovna pracuje v knihovnickém systému Clavius. Závěrem ruku 2014 se uskutečnila konverze z katalogizačního formátu UNIMARC na MARC21 a od letošního roku knihovna katalogizuje podle pravidel RDA.

V oblasti odborných knihovnických činností spolupracuje knihovna s Městskou knihovnou ve Znojmě. Jedná se většinou o metodickou pomoc při vedení knihovní agendy, evidenci knihovních fondů a konzultace při pořizování nových modulů systému Clavius. Muzeum poskytuje zdarma Městské knihovně výsledky svojí ediční činnosti – především publikace a brožury do regionálního fondu, ale také různé propagační materiály. Naopak pracovnice jejího regionálního oddělení jsou nám díky svým kontaktům nápomocny při získávání publikací, které vydávají jednotlivé obce našeho regionu a jsou významným pramenem muzejním pracovníkům i badatelům.

Spolupráce probíhá nejen na úrovni knihovny, ale i celé organizace. Městská knihovna pořádá ve znojemském kině Svět Akademii třetího věku, která je koncipována jako cyklus přednášek z různých oblastí života společnosti a na některých z nich se podílí i odborní pracovníci muzea. Pro účastníky Akademie se uskutečnila v rámci muzejních edukačních programů i zajímavá akce v prostorách znojemského hradu. Žáci pátého ročníku Základní školy JUDr. Josefa Mareše je s historií a expozicemi seznámili prostřednictvím krátkých dramatických výstupů v jednotlivých místnostech a představili významné osobnosti znojemského regionu. Zatím poslední akcí Městské knihovny, na které se muzeum podílelo, bylo představení sborníku z kolokvia „Hranice. Historie. Lidé”, který je výsledkem historického výzkumu příhraničního prostoru Dolní Rakousko a jižní Morava v 17.-19. století.

Od roku 2014 spolupracuje muzeum také s Národní technickou knihovnou v Praze. Ta navrhla spolupráci s Národním úložištěm šedé literatury (NUŠL), které nabídlo jako jednu z možností zálohovat data v jejím Digitálním repozitáři. Šedá literatura je obecně pojem pro dokumenty, které nejsou formálně publikovány a neprocházejí standardním vydavatelským procesem. Z naší strany se jedná například o výroční zprávy, zprávy z projektů a grantů, konferenční materiály (sborníky, prezentace, programy), katalogy výstav, průvodce expozicemi i různé letáky. Dokumenty v databázi NUŠL jsou zpracovávány a ukládány do systému Invenio, jehož instalace je poskytována bezplatně a vkládají se ve stanovených formátech. Spolupráce s Národním úložištěm je pro muzeum výhodná, neboť zajišťuje dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů šedé literatury, služby jsou zdarma a naše dokumenty jsou pro veřejnost dostupné. Z hlediska uživatelů je jejich vyhledávání jednoduché, není nutná žádná registrace a zájemci zde najdou cenné informace z oblasti kultury, vědy i výzkumu. Knihovna JMM je také členem Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií a zúčastňuje se jejích každoročních seminářů. Knihovníci zde jsou informování o aktuálních problémech a novinkách v oboru i o zajímavých a přínosných výstupech z činnosti muzejních knihoven.

V dnešní době jsou na všechny knihovny kladeny nemalé nároky a jsou nuceny přizpůsobovat se nejen neustálému vývoji a pokroku informačních technologií, ale i měnícím se potřebám svých uživatelů. Knihovna nemůže působit pouze individuálně, bez návaznosti na ostatní knihovny i paměťové instituce v regionu, ale musí spolu vzájemně spolupracovat. Společným cílem je uchování kulturního dědictví a nabídka celoživotního vzdělávání. Knihovny by se měly stát nejen pro odbornou veřejnost, ale také pro další zájemce a především mladou generaci vyhledávaným místem pro poznávání regionální historie, budování kladného vztahu k hodnotám, kultuře a tradicím rodného kraje.

Pozn. red.: Téma bylo jedním z příspěvků na Semináři knihoven paměťových institucí Jihomoravského kraje dne 25. 4. 2016.

Fotografie: 

edukacni_program_2.jpg

edukacni_program.jpg