Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2016-06-10 (All day)
Autoři citace:
ŠINCLOVÁ, Soňa
Ve dnech 31. 5. – 1. 6. se v Brně uskutečnil již 6. ročník konference knihoven zemí Visegrádské skupiny, která pravidelně doprovází jednání ministrů kultury příslušných zemí. Pod záštitou Ministerstva kultury ČR konferenci uspořádala Moravská zemská knihovna v Brně, a to za spolupráce s Národní knihovnou ČR a Kabinetem informačních studií a knihovnictví FF MU. Letošní ročník nesl název Knihovny zemí V4+ v nástrahách digitálního věku.
K podobnému jednání došlo v Brně již v roce 2008. Mezitím byl okruh knihoven, které se setkání účastní, rozšířen o zástupce dalších, nejenom středoevropských zemí. Okruh účastníků se pak rozrostl nejenom o odborné knihovníky, ale i o studenty a programátory či vývojáře. Tento trend byl potvrzen i na letošní brněnské konferenci.
Konference byla zahájena úvodním slovem JUDr. Kateřiny Kalistové, náměstkyně pro řízení sekce živého umění Ministerstva kultury, která ve svém proslovu předznamenala nejenom zaměření konference, ale zdůraznila i potenciální význam posílení postavení knihoven ve společnosti: „Budete na své konferenci mluvit o nástrahách, které číhají na knihovny v digitálním věku. Budete hledat cesty a způsoby, jak se s nimi vyrovnat. Jedna nesporná výhoda však stojí proti všem možným nástrahám. I díky nástrojům, které nás propojily ve virtuálním prostoru, představuje mezinárodní síť knihoven jeden z nejdokonaleji fungujících komunikačních systémů pro předávání informací sloužících ke vzdělávání a vzájemnému kulturnímu obohacování. Základní služba a funkce knihoven se v důsledku toho může dále upevňovat. Navíc se díky tomu knihovny, které dokáží na tuto novou situaci reagovat, stávají nezastupitelnými společenskými institucemi, neboť umožňují rozvoj společnosti jako takové.“ V podobném duchu se nesla i zdravice Petra Vokřála, primátora města Brna, který ocenil, že se takto významná knihovnická konference již podruhé odehrává v Brně, což svědčí a posiluje i pozici města v evropském prostoru. Národní knihovnu zastupoval Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu, ten zdůraznil, že se na konferenci objevují i příspěvky, které ukazují, jak zodpovědně přistupují knihovníci ke své práci pro veřejnost. Za Moravskou zemskou knihovnu přivítal účastníky ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček, který upozornil na skutečnost, že přes všechny změny, kterými knihovny procházejí, se jejich základní společenské poslání nemění.
Konference se skládala ze čtyř tematických bloků, které byly zaměřeny na problémy související s transformací knihoven. V prvním bloku (Podoby, možnosti a spolupráce knihoven V4 v kontextu národních knihovních koncepcí na období 2016–2020) vystoupily přední osobnosti z národních knihoven České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které představily aktuální směřování svých institucí a navrhly možnosti vzájemné spolupráce na klíčových koncepčních otázkách.
Druhý blok byl zacílen na právní aspekty digitalizace. Cílem bylo otevřít otázky zpřístupnění autorsky chráněných děl v digitální podobě prostřednictvím knihoven, problematiku osiřelých děl, děl nedostupných na trhu, půjčování e-knih z domácí produkce, ozřejmit či tematizovat problematiku vyjednávání s autory, nakladateli i distributory. Pozornost byla věnována i uzavírání hromadných licencí na zpřístupnění digitálních dokumentů a cenovou politiku ve vztahu k těmto licencím.
Vstupní keynote přednášku tohoto bloku s názvem „Jsou digitální národní knihovny vizí nebo utopií?“ proslovil Jerker Rydén ze Švédské národní knihovny. Zaměřil se na očekávaná úskalí digitalizace spojená s financováním a na možná řešení formou dílčích projektů, která však vyžadují další spolupráci mimo jiné i v oblasti vyjednávání podoby autorského práva. Ve zbylé části bloku byly představeny příspěvky, které se zaměřily na vývoj autorskoprávního rámce v oblasti digitální knihovny České republiky (Zdeněk Matušík) či na právní aspekty digitalizace dokumentů a digitálních knihoven pro zrakově postižené (Jiří Stodola).
Program prvního dne byl doplněn o posterovou sekci zahrnující pět příspěvků zaměřených na specializované knihovny (Réka Lengyel), lokální knihovny (Brigitta Jávorka), biblioterapeutický projekt (Judit Béres), problematiku open source na Karlově univerzitě (Richard Papík, Jitka Feberová, Lucie Korhoňová, Petr Urválek) či na aspekty profesního vzdělávání (Světlana Hrabinová, Martina Kovářová, Jindra Planková).
Druhý den konference byl zahájen tematickým blokem, jenž byl věnován národním portálům, tedy nástrojům, které umožňují přístup k národnímu kulturnímu dědictví a zkracují tak cestu mezi evropskými národy. Blok zahájila přednáška finských odborníků Erkki Tolonena a Ere Maijala, kteří představili okolnosti vzniku a fungování portálu FINNA. Na něj navázala prezentace současného stavu připravovaného Centrálního portálu knihoven, který by měl být veřejnosti představen Moravskou zemskou knihovnou v září 2016 (Petr Žabička, Petra Žabičková). V dalších příspěvcích byla pozornost věnována i slovenskému portálu Slovakiana (Richard Bednárik, Linda Suchá), digitální knihovně Manuscriptorium (Tomáš Psohlavec) či visegrádské digitální parlamentní knihovně+ (Igor Václavík). Prostor byl věnován i otázkám sdíleného katalogizování ve spojitosti s webovými katalogy a národními agregátory v muzeích a knihovnách z pohledu vývojářů softwaru (András Simon). Na podobnou oblast byl zaměřen i příspěvek Martina Lhotáka, jeho předmětem se stala Česká digitální knihovna a okolnosti agregace a zpřístupnění digitálního obsahu z českých knihoven.
Konference byla zakončena blokem, který tematizoval povolání profesionálního knihovníka, který je nucen reagovat na avizované proměny upevňováním svých vědomostí v procesu celoživotního vzdělávání (Zlata Houšková), ve vztahu k digitalizaci (Luboš Glončák, Ludmila Rohoňová) či například obecně v kontextu současných trendů, požadavků a potřeb moderní knihovny (Olga Lauková, Blanka Snopková).
Na konferenci bylo předneseno celkem 28 příspěvků a zúčastnilo se jí přes 120 posluchačů. Výstupem konference je sborník, který vyšel za podpory Mezinárodního Visegrádského Fondu. Partnery projektu byli National Széchényi Library of Hungary, Biblioteka Narodowa a Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici.
Fotografie:
Váha článku:
164