Univerzitná knižnica v Bratislave

Od lidmila

Vytvořeno 2016-08-30 12:33

Autor:

Helena Vřeská

Rubrika:

Zkušenosti ze zahraničních knihoven

Číslo časopisu:

3/2016

Vydáno:

2016-09-10 (All day)

Autoři citace:

VŘESKÁ, Helena

Se sdružením SKIP Velká Morava jsem 25. 5. 2016 navštívila Univerzitní knihovnu v Bratislavě (dále UKB). V loňském roce jsem si v zahraničí prohlédla několik nově postavených knihoven (Regensburg, Zürich) a tak mě zajímala jiná varianta – rekonstrukce a modernizace historických, památkově chráněných budov v centru města.

UKB je nejstarší vědeckou knihovnou na Slovensku. Vznikla roku 1919 jako knihovna Univerzity Komenského. Souběžně plnila funkci národní knihovny. Již v roce svého vzniku získala právo na povinný výtisk. Od roku 1954 je samostatnou vědeckou knihovnou. Knihovní fond 2,5 mil. jednotek je uchováván v několika historických budovách.

Palác Leopolda de Pauliho, Ventúrska ul. č. 11

Palác byl postavený v letech 1775-1776. Je to rozsáhlá tříposchoďová budova s pavlačovým nádvořím s bohatými rokokovými mřížemi. Prostory v přízemí jsou volně přístupné, dále přes kontrolní bod vstoupíme na barokní nádvoří, které architektonicky atraktivním proskleným zastřešením otevřelo možnost využití místa pro centrální informační pult, výstavy a odpočinek. Odtud je bezbariérový přechod do dalších prostor knihovny. Rekonstrukce budovy umožnila otevřít čtenářům fond ve volném výběru a rozšířit počet studijních míst vybavených moderní technikou. Ve 2. patře jsme procházeli volným výběrem periodik, knihovna odebírá 1500 titulů, z toho 500 zahraničních.

V přízemí budovy jsem chvíli postála u pamětní desky, která připomíná letecké neštěstí, ke kterému došlo 18. 1. 1956 u Levoče. Za velmi špatného počasí vzlétl letoun Dakota na trasu Bratislava-Košice. Letadlo, na jehož palubě bylo 22 cestujících a 4 členové posádky, bez větších problémů doletělo až nad letiště Poprad, kde mělo kvůli vichřici nouzově přistát. Po prudkém klesání havarovalo na svahu hory Škapová. Mezi cestujícími bylo i pět bibliografů z UKB. Všichni cestou na 1. slovenskou bibliografickou konferenci v Košicích zahynuli. Ze zadní části objektu můžeme vyjít do Lisztovy zahrady s rokokovým zahradním pavilonem z 18. století, kde v roce 1820 koncertoval Ferenc Liszt, rakousko-uherský klavírní virtuóz a hudební skladatel. V pozadí zahrady tvoří malebnou kulisu Bratislavský hrad.

Palác Uherské královské komory, Michalská ul. č. 1

Palác byl postavený v letech 1753-1756. Na začátku 19. století byl adaptovaný pro uherský sněm. Jako poslanci zde vystupovali významní slovenští činitelé Ludovít Štúr a Štefan Moyzes. V této budově byly roku 1848 odhlasovány zákony o zrušení nevolnictví na území Uherska. Oba paláce vlastní knihovna od poloviny 50. let 20. století. Nové stavební úpravy umožnily, aby zpracování dokumentů (knih a časopisů), které je zde umístěné, navazovalo plynule na čtenářské prostory s volným výběrem.

Klášter Klarisek (Klariseum), Klariská ul. č. 5

Po zrušení kláštera v roce 1782 v budově sídlila Královská právnická akademie a poté gymnázium. Od roku 1919 se stala sídlem Univerzitní knihovny. V budově, která také prošla rekonstrukcí, se nyní nachází Kancelář Rady Evropy, Depozitní knihovna NATO a OSN, Informační středisko UNESCO a hudební oddělení UKB. V Kabinetu rukopisů, starých a vzácných tisků jsou v klimatizovaných skladech a ve studovnách se zvláštním režimem ochrany umístěny nejstarší sbírky UKB a jsou většinou přístupné i pro širokou veřejnost. Zajímavosti z fondu – inkunábule z roku 1460, na jejíž vytištění byla použita vlastní písmena Gutenbergova, Bible kutnohorská (1489) a nejstarší slovenská gramatika (1696).

Na závěr prohlídky nám bylo umožněno nahlédnout do prostor Centrálního datového archivu. Projekt „Centrálny dátový archív“ (CDA) byl zahájen v UKB v roce 2012 a umožnil vybudování velkokapacitního datového skladu určeného na archivaci údajů z digitalizačních projektů, zaměřených na ochranu národního kulturního dědictví. Nyní jsou v provozu dva rovnocenné, navzájem propojené výpočetní systémy, nepřetržitě online přístupné aktivní datová centra v těchto lokalitách: UKB a Slovenská národná knižnica Martin a samostatný magnetopáskový depozitář v UKB. Prostory CDA mají vysoký stupeň protipožárního zabezpečení. Výsledným stavem projektu CDA je komplexní automatizace procesu dlouhodobé ochrany a archivace digitalizovaných a digitálních kulturních objektů. CDA zabezpečuje ochranu před živelními pohromami, katastrofickými událostmi a jejich fyzickým opotřebením. Dlouhodobé uchovávání bude zabezpečovat technologickou stabilitu, přenos na nové formy nosičů a konverzi na nové typy dokumentů a formátů.

Na závěr tedy mohu říci, že i tepnami starých historických budov UKB proudí živá moderní technika.

Fotografie: