„Mladá krev“ v knihovnách

Knihovnická profese má u nás velkou tradici, přesto nepatří k prestižním profesím. Nízké platy, omezený kariérní růst a slabý společenský zájem (14 % registrovaných uživatelů v cca 5 tisících veřejných knihoven) nijak nepřispívají ke zvýšení prestiže profese knihovník – informační pracovník. Knihovny jsou chápany spíše jako instituce, které nabízejí volnočasové (odpočinkové) aktivity, než jako nepostradatelné vzdělávací instituce – pilíře pro celoživotní vzdělávání a pro rozvíjení informační gramotnosti obyvatelstva.

Knihovníci jsou mediálně neviditelní nebo vykresleni jako „šedé myši“, nevýrazné starší osoby s brýlemi. Cituji z konference: „V literatuře není cizí ani pojem „informační broker“, ale na otázku, co si myslí obyčejný člověk, když uslyší heslo knihovník? (…) zaprášený, tichý človíček, který znuděně obrací zažloutlé lístky katalogů, které nejsou k ničemu, anebo čte další detektivku.“ (Dr. Edyta Bezzubik, Biblioteka Uniwersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku) Jiné profese jsou mediálně přitažlivé a prezentované v hojné míře, např. lékař, učitel, vědec, advokát, makléř atd.

Přitom knihovníci jsou velmi vzdělaní a kreativní jedinci, kteří ovládají moderní komunikační a informační technologie, ale vytvořit nový zajímavý mediální obraz knihovníka se jim nějak nedaří. I o tom byla karvinská konference Profese knihovník, kde vystoupili PhDr. Roman Nogol, MPA - tajemník magistrátu statutárního města Karviná; Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. z Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky; Bc. Filip Hrazdil - vedoucí Centra vzdělávání Knihovny města Ostravy; PhDr. Libuše Foberová, Ph.D. a doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě; Mgr. Jana Hrdličková – vedoucí personálního oddělení v Městské knihovně v Praze a Mgr. Ján Grman, Ph.D. – ředitel společnosti SVOP, s. r. o. a vysokoškolský pedagog.

Ze zahraničních hostů přijali pozvání Ing. Silvia Stasselová – generální ředitelka Univerzitné knižnice v Bratislave; Mgr. Monika Lopušanová - ředitelka Úseku knižničných činností Univerzitné knižnice v Bratislave, ředitelka Miejskiej Biblioteki Publicznej w Cieszynie paní Iza Kula a ředitelka Miejskiej Biblioteki Publicznej w Jastrzębiu-Zdroju paní Maria Kucharska a Dr. Edyta Bezzubik – Biblioteka Unywersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku.

Konference byla jednodenní. Konala se 9. června 2016 v Regionální knihovně v Karviné, která je nová a velmi krásná. Knihovníci z Karviné v čele s paní ředitelkou PhDr. Halinou Molinovou (osobně moderovala dopolední sekci) dokázali spolu s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě v roli spolupořadatele vytvořit jedinečnou atmosféru. Účastníky osobně rovněž přivítala i paní ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Ing. Lea Prchalová a PhDr. Marie Šedá, která moderovala odpolední sekci. Celkem do Karviné přijelo 65 hostů z celé České republiky. Mezinárodní knihovnická konference „Profese knihovník“ se uskutečnila za finanční podpory Moravskoslezského kraje, statutárního města Karviná (Fond primátora), Technických služeb Karviná a. s., firmy SVOP s. r. o. – Mgr. Ján Grman, Ph.D.

Regionální knihovně v Karviné se podařilo najít mezeru v tématech knihovnických konferencí a pevně věříme, že bude následovat, protože budoucnost a prestiž knihovnické profese je téma k řešení. Šestaosmdesát procent veřejnosti u nás o knihovnách moc neví a o knihovnících a jejich práci ještě méně. Knihovny hledají svou novou tvář, přitom ale sázejí na své tradiční hodnoty. Mají obrovský potenciál pohnout zeměkoulí. Už dávno nejsou jen půjčovnami knih, nabízejí celou škálu informačních, vzdělávacích a kulturních služeb. Jsou prostorem pro klasické i elektronické čtení, prostorem sítí, ale i komunitním prostorem pro setkávání všech generací, a tak bychom mohli pokračovat. Diskutovalo se i o knihovnickém vzdělávání. Pokud dopustíme, že budou v knihovnách pracovat lidé bez oborového vzdělání, bez vysokoškolského vzdělání, půjde to s prestiží knihovnické profese z kopce.

Knihovnická komunita by se měla pevně semknout a shodnout na propagační rétorice a na zákonných podmínkách oborového vzdělání pro všechny zaměstnance knihovny. Až se tomu nechce věřit, ale absolventi vysokoškolského oborového vzdělání končí i v knihovnách (zhruba polovina) a budoucnost své profese knihovníka vidí spíše optimisticky. Bijí však na poplach. Práce v knihovnách je tak naplňuje, že zůstávají, i když podmínky nejsou zrovna ideální. Věří, že se situace časem zlepší a že si společnost uvědomí, jakou hodnotu v knihovnách a knihovnících má. Pro zlepšení situace musí každý z nás knihovníků osobně přispět.

 Více se dočtete v připravovaném sborníku, který je možné získat v Regionální knihovně v Karviné.

Fotografie: 

Molinova.jpg

ucastnici.jpg

Foberova.jpg

Kurka.jpg