Třetí desetiletí (2007-2016)

Okolí knihoven se ale za poslední dvě desetiletí radikálně změnilo a imperativem doby je „přístup k informacím přes síť kdykoliv a odkudkoliv“. Toto nové paradigma diktuje, aby hora (knihovna) šla přes síť za Mohamedem (čtenářem) domů.

Změny, které v tomto období měly vliv i na obsah časopisu, vyjadřuje úryvek z článku Budoucnost knihoven optikou scénářů od prof. Milana Konvita (4/2015). Duha od začátku své existence byla zaměřena na práci knihoven v Jihomoravském kraji a na pomoc jejich rozvoji formou odborných článků. Přináší i zprávy o dobré práci veřejných knihoven v kraji se snahou inspirovat a podněcovat k zajímavým aktivitám i ostatní knihovníky. Třetí desetiletí časopisu je ve znamení změn, změny v obsahové náplni se odrážejí i ve změně některých rubrik (některé končí, některé vznikají), změn v grafické podobě časopisu. Od roku 2010 vychází Duha v elektronické i tištěné podobě a mění se její periodicita. Elektronická Duha přináší nové možnosti, na které bylo třeba se připravit a vlastně je i vyzkoušet. Zpočátku, první roky elektronická Duha obsahovala aktuální informace, delší články, více fotografií, nebyli jsme tak omezeni jako v tištěné podobě časopisu s pevně daným počtem stran. Postupně jsme však zjistili, že by měl mít časopis jednotnou podobu, proto je od roku 2015 elektronická Duha identická s tištěnou. V obsahu probíhaly změny vzhledem k tomu, že internet poskytuje dost možností vyhledat literární informace, informace o knihách. Mnohem více byly potřebné odborné texty, seznamování knihovníků s novými službami, technickými možnostmi ve službách i ve zpracování knihovních fondů. Duha tak reagovala na aktuální potřeby knihovníků, přinášela a přináší pomoc s nově přicházejícími a zdokonalujícími se technologiemi, s činností knihoven v době digitalizace.

V tomto desetiletí časopisu pokračovaly některé rubriky, které byly pro obsah a zaměření časopisu klíčové. Studie a články, hlavní rubrika, která přináší delší články předních odborníků v oblasti knihovnictví, informatiky, digitalizace, ale i příbuzných oborů vymezovala tematický obsah daného čísla. Jednotlivá čísla Duhy jsou tedy zaměřená na témata, která řeší knihovníci ve své práci se čtenáři, jedná se o zdravotně znevýhodněné čtenáře, spolupráci veřejných knihoven s knihovnami paměťových institucí, management v knihovnách, zpracování a význam webových stránek i malých obecních knihoven, čtenářská gramotnost. V rychlém sledu přichází nová témata v souvislosti s rozvíjejícími se IT technologiemi, digitalizací, standardizací knihovnických činností. Tematicky byly Studie, články zaměřeny na Informační vzdělávání (2/2010), na Informační výchovu ve školních knihovnách (1-2/2011), na práci se sluchově postiženými uživatel knihoven (4/2009), na práci s regionální literaturou (1/2015), na činnost komunitních knihoven (3/2015). Důležitá byla stálá rubrika Konference, akce, seznamující s významnými akcemi, konferencemi, které se vázaly k tematice daného čísla. Jejich účastníci seznamovali knihovníky s podstatnými příspěvky a závěry jednání. Rubrika Recenze dále informovala o publikacích z oboru, o významných knihách z oblasti literární vědy. V každém čísle byl také Rozhovor s knihovníky, informačními pracovníky, lidmi z prostředí knih a knihoven. Literární rubriky, z uvedených důvodů, postupně skončily – Literární medailonky, Kniha, která mě zaujala, Rozhovory o knihách.

Začali jsme přinášet Zkušenosti ze zahraničí, knihovníci se v rubrice podílí o zkušenosti ze svých cest do zahraničních knihoven. Rubrikou Knihovnické osobnosti JMK chceme ocenit práci knihovníků i v těch malých obecních knihovnách, knihovníků nejen z veřejných ale i odborných knihoven. V několika ročnících jsme zkoušeli literární i jiné příspěvky, které se „nehodily“ do stanovených rubrik otiskovat v Kavárně. Tato rubrika je však vhodná pouze pro elektronickou Duhu. Aktuálně, na základě potřeb knihovníků, jsme zařadili od roku 2010 rubriku Informace pro knihovny, v níž informujeme o nových trendech v oboru, v roce 2012 jsme přidali její podrubriku Představujeme vysokoškolské a odborné knihovny. Bylo jistě přínosné seznámit se s činností řady odborných knihoven, s možnostmi jejich spolupráce s veřejnými knihovnami i oceněním práce knihovníkům z těchto knihoven, kteří mohli prezentovat svoji práci. Tuto podrubriku ale končíme rokem 2016 – už všechny knihovny známe! Rubrika Dvacet let českého knihovnictví (od roku 2013), přejmenovaná na Vývoj českého knihovnictví (od roku 2017), je ohlédnutím, jak probíhal rychlý vývoj českých knihoven od roku 1993. Formou rozhovoru s odborníkem v určitém typu knihoven nebo v určité odborné činnosti mapujeme historii a změny, které se udály, např. v Národní knihovně (PhDr. Stanislav Balík, PhDr. Bohdana Stoklasová), v Moravské zemské knihovně (doc. Jaromír Kubíček), v knihovnickém školství (ing. Jiří Potáček), v knihovnách a technologiích (prof. Andrew Lass). Aktuálně od roku 2015 jsme zařadili rubriku Knihovníci píší o knihách a knihovnách.

Časopis Duha však také píší knihovníci z veřejných knihoven, kteří v rubrice Veřejné knihovny seznamují s akcemi, které uspořádali, s tím, co se v jejich knihovně změnilo, zlepšilo, s úpravou interiérů i exteriérů knihoven. Rubrika je výměnou zkušeností a inspirací pro ostatní knihovníky. Důležitá je rubrika Z činnosti MZK, v níž druhá největší knihovna v České republice informuje o své činnosti a plánech, a rubrika Oči Brna, která od roku 2015 seznamuje s brněnskými osobnostmi. V roce 2016 jsme se po několika letech (od roku 2009) vrátili k rubrice Fejeton. V této dříve velmi oblíbené rubrice jsou uváděny fejetony psané pro časopis Duha Arnoštem Goldflamem, Sylvou Richterovou, Janem Šulcem. V každém čísle Duhy také knihovníci najdou krátké zprávy pod značkou BVZ … (bude vás zajímat že …).

Časopis ale musí někdo vytvářet, starat se o příspěvky, obracet se na známé i neznámé knihovníky, odborníky i z jiných „hraničních“ profesí. A také mít obavu, zda se číslo stihne v termínu, zda všechny příspěvky přijdou včas. Redakci Duha do roku 2009 řídil doc. Jaromír Kubíček, členy byly Helena Kabátová, Michaela Schejbalová, Jana Nejezchlebová, po odchodu ředitele MZK roli vedoucí redaktorky převzala Jana Nejezchlebová, výkonnou redaktorkou byla Helena Kabátová, o grafickou úpravu se starala Michaela Schejbalová, v roce 2011 odešla Helena Kabátová a nahradila ji Monika Kratochvílová. V roce 2014 se změnila redakce a pracovala v sestavě Jana Nejezchlebová, Barbora Buchtová, Monika Kratochvílová, Jan Lidmila. Redakční rada byla rozšířena, jejími členy byl ředitel MZK, Martina Bartáková, Libuše Foberová a Adéla Dilhofová. V roce 2015 se ustavila redakce ve složení Jana Nejezchlebová, Jan Lidmila, Adéla Dilhofová, Monika Kratochvílová. Redakční radu řídí ředitel MZK prof. Tomáš Kubíček, členy jsou Libuše Foberová, Helena Gajdušková, Hana Šimonová.

Časopis by ještě stále nebyl úplný, nemohl by jít ke svým čtenářům, kdyby se nepodařilo a stále nedařilo získávat nové spolupracovníky, kteří věnují svůj čas a pro časopis píší články „na tělo“, tak, aby byly přínosné, zajímavé a čtivé pro knihovníky. Ke stálým spolupracovníkům, kteří stojí za kvalitou Duhy, patří Jaromír Kubíček, Libuše Foberová, Jiří Poláček, Vít Závodský, ředitelé pověřených knihoven, Rozálie Cenigová, Richard Papík a zaměstnanci MZK.

Redakce časopisu Duha se obrací na své čtenáře ve snaze získat zpětnou vazbu, informace, které rubriky knihovníky oslovují, jak je zajímavá a přínosná po odborné stránce, jak jim vyhovuje grafická úprava. Redakce zjišťuje názory uživatelů i na připravované změny v časopise. První anketa proběhla v roce 2009, odpovědělo 80 % respondentů a pozitivně zareagovali na připravované vydávání (v roce 2010) elektronické Duhy. V roce 2012 jsme žádali čtenáře o zhodnocení obsahu, grafické úpravy a nových prvků, které umožňoval časopis vystavený na internetu. Hodnocení bylo kladné, přesto polovina respondentů žádala zasílání tištěného časopisu. Koncem roku 2014 jsme se opět obrátili na čtenáře především s dotazem, zda chtějí tištěnou i elektronickou verzi časopisu v pravidelné čtvrtletní periodicitě. Kladný výsledek nás potěšil. Všechny tři ankety zjišťovaly také názory na strukturu časopisu, obsahovou i formální stránku, žádaly o připomínky a náměty.

Od prvního čísla časopisu v roce 1987 byl kladen velký důraz na grafickou úpravu. Krásná obálka Jana Rajlicha provázela Duhu od roku 1987 do roku 2005. Od roku 2006 do roku 2009 se starala o úpravu a obálku časopisu Michaela Schejbalová. Zadní strana od prvního čísla přinášela vtipné kresby Vladimíra Renčína. V roce 2010 jsme změnily grafický styl, obálka přinášela fotografie čtenářů z různých knihoven a zadní strana ukázky z nabídky tehdejšího Technického ústředí knihoven, později z různých aktivit a ediční činnosti MZK. V roce 2010 Moravská zemská knihovna změnila své logo a zvolila jednotný vizuální styl. Smyslem bylo představit knihovnu jako moderní a živou instituci. To se týkalo také časopisu Duha, který začal vycházet ve formátu A5, změnil titulní stranu i grafické uspořádání textů včetně nových piktogramů u jednotlivých rubrik. O časopis se začal „starat“ grafik Pavel Václav Vaščák, který pro 30. ročník časopisu navrhl nejen úpravu piktogramů a grafického řešení textů a fotografií, ale také titulní stránku časopisu.

Končí 30. ročník časopisu Duha, končí také všechny aktivity připravené v roce 2016 k jeho oslavě. Redakce a redakční rada Duhy se již zamýšlí nad tím, jak v roce 2017 časopis zkvalitnit a více přiblížit knihovníkům. Rádi budeme přijímat vaše články, informace, zkušenosti, ale také náměty a kritiku. Děkujeme za spolupráci i v dalších letech.