RNDr. Miroslav Bartošek, CSc.

Když Miroslav (Mirek) Bartošek v roce 1981 dokončil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy známé pod jménem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) studium v oboru Matematická informatika, jeho budoucí kariéra odborníka na výpočetní techniku se zdála jasná. Již během svého vysokoškolského studia se stal vysoce spolehlivým správcem tehdy nejnovějšího počítače na univerzitě, PDP 11/34. Jako hlavní systémový administrátor souběžně s psaním diplomové práce neúnavně odrážel snahy studentů o převzetí správy nad tímto strojem – aktivity, při nichž se učili jak studenti, tak i správci jako byl on.

Po absolutoriu pokračoval v práci na Ústavu výpočetní techniky, v roce 1981 velmi mladého univerzitního pracoviště, jehož posláním bylo již tehdy bádání v oblasti informatiky a výpočetní techniky a současně péče o univerzitní systémy, sloužící jak vědcům jiných disciplín, tak i automatizaci provozu univerzity. Mirek Bartošek v té době pokračoval ve vědecké práci, završené v roce 1988 ziskem titulu CSc. (ekvivalent dnešního Ph.D.).

PDP 11/34 odešlo na zasloužený odpočinek, vyrostla nová generace systémových správců, společnost se přehoupla přes přelomový rok 1989 a Mirek Bartošek našel nové působiště – začal se věnovat automatizaci a digitalizaci knihoven. Začíná být viditelný na univerzitní úrovni, v roce 1993 vede projekt Fondu rozvoje vysokých škol s názvem Automatizace knihoven MU – realizace knihovního systému na heterogenní síti Přírodovědecké fakulty MU. Již rok následující je však hlavním řešitelem národního projektu Soustava kooperujících VŠ katalogů v prostředí TINLIB a další podobné aktivity pak pokračují. Velmi rychle se seznamuje s národním knihovním prostředím, v letech 1996 až 1999 vede projekt MOLIN (Moravian Library Information Network), do něhož jsou kromě knihoven univerzity zapojeny i Moravská zemská knihovna v Brně a Státní vědecká knihovna v Olomouci.

Vynikající organizační schopnosti a úspěšné proniknutí do sféry, v níž se informatici vyskytovali sporadicky nebo vůbec, však není vše, co Mirka Bartoška charakterizuje. Pokračuje výzkumnou prací v oblasti digitálních knihoven, na přelomu tisíciletí úspěšně vede stejnojmenný výzkumný záměr a ve spolupráci s Matematickým ústavem AV ČR vypracuje a do provozu uvede digitální matematickou knihovnu s unikátní podporou vyhledávání v matematických textech. Tato práce byla podpořena i mezinárodním projektem EuDML.

Mirek Bartošek se stává význačnou osobností českého digitalizovaného knihovnictví, zpracovává a na národní úrovni prosazuje koncepci přístupu k elektronickým zdrojům a v sérii projektů se pak i mimořádně pečlivě stará o to, aby díky koncepcím uvolněné finanční prostředky byly efektivně využity pro zajištění co nejrozsáhlejšího portfolia nejvýznamnějších elektronických zdrojů na národní úrovni, na úrovni konsorcií vysokých škol a v úzké spolupráci s největšími knihovnami ČR – Národní knihovnou, Moravskou zemskou knihovnou, Státní/Národní technickou knihovnou i Knihovnou Akademie věd. V této činnosti neúnavně pokračuje i v současnosti, kdy je jednou z vůdčích osobností přípravy národní strategie Open Access a rovněž se intenzivně angažuje v přípravě národní koncepce zajištění elektronických informačních zdrojů po roce 2018.

Pomáhá i se zpracováním katalogů velkých knihoven, na MU po systému Tinlib zavádí systém Aleph, je žádaným konzultantem podobných aktivit na dalších vysokých školách. Na MU propaguje práci s digitálními fotografiemi, zakládá a dlouhodobě udržuje knihovnu digitálních fotografií. Dlouhodobě podporuje přístup k šedé literatuře, rozvíjí nástroje pro digitalizaci a následné zpřístupnění absolventských prací. V posledních letech se mimo jiné věnuje systému discovery.cz, který pod jedním vyhledávacím portálem zpřístupňuje elektronické informační zdroje různé povahy i původu.

Mirek Bartošek je však i pedagogem, který znalosti získané v průběhu svého života rád a výborně předává dalším generacím. Výuku na Fakultě informatiky MU postupně rozšířil o péči o studenty Kabinetu informačních studií a knihovnictví při Ústavu české literatury a knihovnictví na Filosofické fakultě MU, v oboru, který dlouhodobě podporuje.

Přes všechny úspěchy, významné postavení a obdiv i úctu knihovníků Mirek Bartošek zůstává velmi skromný, pracovitý a mimořádně pečlivý. Spolupracovníci, kolegové i nadřízení se mohou spolehnout, že žádná práce pro něj není příliš malá, že každé práci věnuje maximální pozornost a vypracuje ji tak pečlivě, až se ostatní mohou cítit lehce zahanbeni svým – ve srovnání s ním – příliš benevolentním přístupem k povinnostem.

Jako mimořádně čestná osobnost na sebe upozornil v roce 2012, kdy svému domovskému Ústavu výpočetní techniky MU pomohl ve velmi složité personální i lidské situaci akceptací ročního pověření jeho vedením. Touto obtížnou dobou ústav bez ztráty hvězdičky provedl a předal novému řediteli. Tento úkol mohl splnit pouze člověk spravedlivý, který osobní ambice nestaví na první místo.

Dnes Mirek Bartošek pokračuje ve své práci na ÚVT, je vedoucím Knihovnicko-informačního centra MU, které založil již v roce 1996, je členem kolegia ředitele ÚVT. Přednáší o digitálních knihovnách na Fakultě informatiky a na Filosofické fakultě MU. Jak je jeho zvykem, pečlivě se stará o své podřízené, vede studenty, připravuje a realizuje další projekty a publikuje. A především je stále stejně skromný, spolehlivý a pracovitý a to je na něm nepochybně to nejlepší.