Studium knihovnictví na Filozofické fakultě MU

V lednu 1990 jsme požádali rektora Masarykovy univerzity prof. dr. M. Jelínka, CSc. o otevření oboru knihovnictví a informací na její filozofické fakultě. Rektor byl záměru příznivě nakloněn, obor viděl jako perspektivní a potřebný a v rámci možností univerzity uvažoval i o zřízení samostatné katedry či ústavu. Návrh rektora posoudilo kolegium děkana, senát filozofické fakulty však schválil pro rok 1990/91 jen otevření studia srbochorvatštiny a pomocných věd historických, tedy oborů, které nevyžadovaly okamžité zřízení nových učitelských míst. Mzdové fondy byly důvodem, proč zcela nový obor knihovnictví schválen nebyl.

Potřeba vysokoškolsky vzdělaných knihovníků je však nadále akutní, neboť ji neřeší ani v současné době rušení některých informačních pracovišť. Po projednání s děkanem FF MU doc. dr. J. Hladkým, CSc., se dohodlo otevření pětiletého studia při zaměstnání, a to od školního roku 1991/92, kdy došlo k vyčlenění Ústavu pomocných věd historických, archivnictví a knihovnictví z dosavadní katedry historie. Vedoucím nového ústavu se stal prof. dr. Miroslav Flodr, CSc., který svůj dřívější odborný knihovědný zájem spojil s myšlenkou studia knihovnictví v Brně a organizačně je od zimního semestru 1991 zajistil.

Při přípravě studia knihovnictví v Brně se vycházelo z učebních osnov pražské katedry vědeckých informací a knihovnictví FF UK a oporou byl také příslib této katedry pomoci při výuce odborných přednášek. Posluchači pražské katedry mají po absolvování předmětů tzv. společenskovědního bloku a knihovnicko-informačního bloku volbu tří specializací: informační, knihovnické a knihovědné. V osnovách brněnského studia zůstávají oba všeobecné bloky a bylo zvoleno jen jedno zaměření, a to knihovědné, vzhledem k příbuznosti oborů na Ústavu pomocných věd historických, archivnictví a knihovnictví.

Zájem o dálkové studium v Brně je dostatečný. Při otevření studia bylo přijato ve studijním roce 1991/92 z 32 přihlášených zájemců 18 posluchačů, za další dva roky (studium se otevírá každým druhým rokem) se přihlásilo 51 zájemců.

Forma dálkového studia je v Brně zatím jedinou a doufejme, že dojde i ke zřízení studia denního. Zájem o ně by jistě byl, a to nejen u absolventů Střední knihovnické školy v Brně, ale i pro obory informatiky na gymnáziích. Podmíněno je to ovšem možnostmi filozofické fakulty, tedy přijetím specialistů na výuku odborných knihovnických předmětů, která dosud spočívá na externistech z knihoven nebo pražské katedry. I to dosavadní dálkové studium je možné pokládat za úspěch vzhledem k potřebám knihoven.

DUHA, roč. 7, 1993, č. 2, s. 6.