Veřejné knihovny automatizovaně: Automatizujeme v Knihovně B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti

Veřejné knihovny automatizovaně

Jana Nejezchlebová

Automatizace knihovnických procesů je trendem, který se prosazuje stále rychleji i v knihovnách Jihomoravského kraje a proto se stala tématem semináře Automatizace v okresních a městských knihovnách. Uspořádaly jej společně Moravská zemská knihovna v Brně s Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana z Uherského Hradiště dne 9. března 1994 v Uherském Hradišti. V hlavním programu byly podány informace o současném stavu a perspektivách Modulárního automatizovaného knihovnického systému (MAKS) a o knihovnickém systému LANius, který vznikl za součinnosti Okresní knihovny v Táboře a firmy ArrowSys. Zástupci přizvaných firem a institucí hovořili o vytvořených automatizovaných knihovnických a knihovnicko-informačních systémech či možnostech spolupráce s knihovnami, především v oblasti automatizace informační činnosti. Řada z nich využila možnosti předvést je účastníkům semináře a odpovídat na jejich četné dotazy. Ti si zároveň domů odvezli dva písemné materiály, z nichž jeden obsahoval přehled vhodného softwaru pro veřejné knihovny a druhý údaje o stavu automatizace v okresních a městských knihovnách jižní Moravy. Některé z přednesených referátů a příspěvků otiskujeme.

Automatizujeme v Knihovně B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti

Jiřina Lapčíková

Jak to všechno u nás začalo? Dnes mi to připadá jako dávný sen, i když to tak dávno zase jen není. 16 měsíců. Kam jsme se za tu dobu až dostali. Od koketerie (rozuměj s automatizací) až po dnešní skutečnost.

– 1992: MAKS doporučený Národní knihovnou v knižní i disketové podobě leží v knihovně již nějaký „pátek“. Nikdo tomu nerozumí, nikdo s tím nechce mít nic společného. Pro knihovníka moc odborné, uživatelsky nesrozumitelné čtení. První reálné kontakty s MAKS ve Zlínské knihovně – první nadšení a první pochybnosti. Návštěva knihovny v Litoměřicích, kde mají „něco jiného“, opět nic nevyřešila. Uživatelsky mnohem příjemnější, laik má pocit, že by se to mohl i naučit – první informace o LANius. Ale pozor! Nemá výměnný formát. Co to přesně je, tehdy moc nechápeme, ale hrozba nepropojitelnosti nás pronásleduje. Bez další konkurence vyhrává MAKS, hlavně proto, že ho již máme doma, ušetříme, má „to“ výměnný formát, který všichni prosazují a mají to ve Zlíně (i s ing. Dobiáškem, který tomu přece jen rozumí). Ještě dnes si vzpomínám na jeho zděšený výraz s otázkou: „Vy jste u toho nikdy neseděla?“ Byla to pravda. Já jsem u „toho“ nikdy neseděla. Počítač byl pro mě velká neznámá. Společně s dětským oddělením (kde je přece jen menší fond) jsme do toho v listopadu skočili. Přímo rovnýma nohama. Bez velkých znalostí, ale s velkým elánem, s chutí a s jedním odborníkem za zády, který měl ke své odbornosti fůru taktu, trpělivosti a vytrvalosti, dojít s námi až na konec.

– 1993: Větší část KF dětského oddělení je vložena do počítače a od ledna se začíná půjčovat duplicitně – pomocí počítače i klasicky. Nikdo nemá odvahu opustit náhle starý systém. Potřebujeme pocit jistoty. Co když to ten počítač poplete? Na to, že každá chyba „je rukama“, jak říká ing. Dobiášek, přicházíme postupně. Začíná se plnit počítač v Městské knihovně v Hluku, aby „to“ bylo vidět v celku na menší knihovně (Hluk – městečko se čtyřmi tisíci obyvateli, 20 000 knižního fondu). Jsou tu prázdniny, doba dovolených, Hluk začíná půjčovat ihned jen přes počítač, dětské oddělení opouští starý sáčkový systém. Čeká nás oddělení pro dospělé čtenáře, zároveň začínáme plnit a užívat databázi ANAL, která se ihned osvědčuje.

– 1994: Že se nám podařilo rozjet půjčování pomocí čárového kódu i v oddělení pro dospělé čtenáře již letos v březnu, není dnes už snem, ale skutečností. Naši čtenáři si začínají zvykat a my taky.

Začínali jsme s jedním počítačem v dětském oddělení, dnes jich máme 7 (i s Hlukem). Chybí nám ještě stanice pro uživatele. Ten se zatím musí obrátit na knihovníka, který mu v počítači může najít žádané informace, nebo je odkázán stále na klasické katalogy. Počítače jsou propojeny do lokální sítě, takže informace o knihách jsou dostupné ve všech odděleních. Síť nám zaváděla místní firma M.I.S.S., která nám dodala nejen hardware, také veškeré práce v rámci sponzorství provedla zdarma. Kdo síť zaváděl, ví, že to finančně není žádná maličkost. To, že sídlí přes ulici, je obrovskou výhodou, se kterou jsme sice počítali, ale později ještě mnohokrát ocenili.

Kromě jmenovaných databází KNIHY a ANAL máme ještě k dispozici REGO a databáze informační – VLAKY a INFOGOLD – o podnikatelích a pro podnikatele. Chybí nám toho ještě mnoho. Jediným problémem jsou nedostatečné finanční prostředky. Chuť ani elán nás zatím neopustily. Představa propojenosti s knihovnou okresního archivu a Slováckého muzea pomocí sítě státní správy OKUNET není zas tak nereálná.

DUHA, roč. 8, 1994, č. 2, 9-10.