Elektronické informační zdroje pro VaVaI, současný stav a jak dál

Elektronické informační zdroje pro VaVaI, pokrytí informační infrastruktury VaVaI

 Současný stav 

Legislativní prostředí pro informační infrastrukturu, resp. elektronické informační zdroje (EIZ):

Zákon 130/2002 Sb. v platném znění

Informační infrastruktura výzkumu a vývoje

Poskytnutí účelové i institucionální podpory infrastruktury a velké infrastruktury je de facto vázáno na:

příjemce = jednotlivá výzkumná organizace

způsob = účelová podpora grantového projektu, tj. veřejná soutěž na pořízení základních nástrojů – infrastruktury VaVaI

Program INFOZ – schválen vládou 25. 2. 2008, novela zákona 130/2002 Sb. (211/2009 Sb.) – účinnost od 1. 7. 2009, INFOZ vyhlášen 1. 7. 2009

– příjemci dotace: veřejné VŠ, výzkumné organizace a odborné a vědecké knihovny s právní subjektivitou zřízené podle 257/2001 Sb.: po novele již není možné!

-  užití výstupů a výsledků projektů: odborná veřejnost, výzkumné organizace.

Vzniká (resp. od roku 2000 – program LI - trvá) situace, kdy:

1.     Informační pokrytí vědních oborů závisí na tom, zda někdo (podle novely v.o.) a v jaké kvalitě podá projekt.

2.     Není rovnoměrné know-how vyjednávání o nejlepší ceně za zdroje.

3.     Není možné se předem dohodnout o tom, kdo – tj. jaká instituce – zajistí jaké zdroje – to by

      mohlo být považováno za pletichu – viz zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon § 128a

      „Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě“.

4.     Pokrytí informační infrastruktury je oborově nerovnoměrné, nezaručuje cenové výhody, je bezkoncepční.

Popis problému 

Program INFOZ končí 31.12. 2011.  Navazující program na pokrytí dostupnosti základních elektronických informačních zdrojů (dále jen EIZ) zatím podle oficiálních informací z MŠMT ČR není připravován.

Bez zajištění základních EIZ (Web of Science, Scopus, EBSCO, časopisecká produkce nakladatelství Elsevier Science, Springer Verlag a Wiley & Sons) a oborových zdrojů pro jednotlivé typy univerzit (chemické databáze typu Chemical Abstracts, zemědělské typu CAB Abstracts atd.) je vědecká činnost na univerzitách, ústavech AV ČR a v dalších výzkumných organizacích nemyslitelná. 

V zájmu zajištění kontinuity dostupnosti EIZ je nezbytné učinit 2 kroky:

Příl. č. 1 - Nástin možných řešení

Problematikou zajištění informační infrastruktury VaVaI ČR se zabývá Národní technická knihovna [1]již delší dobu, z dosavadních zkušeností vyplývají pro představu tyto modely řešení:

1.     Centralizace zajištění informační infrastruktury VaVaI (EIZ VaVaI)

tj. určení jednoho či více (rozdělení nejlépe oborově) „licenčních“ center, možno „určit“ i prostřednictvím přímé účelové dotace pro řešitelská pracoviště velkých, kvalitně (ve smyslu zajištění efektivního nakládání s finančními prostředky) řešených projektů v rámci programu INFOZ MŠMT (systém de facto odzkoušen v roce 2009 v období vakua mezi ukončením programu 1N a vyhlášením programu INFOZ):

Varianty stanovení šíře zpřístupňovaných EIZ:

a)     Zajištění přístupu do finančně nákladných i levnějších zdrojů, včetně nástrojů evaluace výsledků VaVaI – citačních DB na národní i oborové úrovni

Předpoklad finančních nároků: 2012: cca 190 mil. Kč, nutno počítat s meziročním nárůstem (při dobře vedeném jednání = price cap + 7%)

b)    Zajištění přístupu do jádra informačních a citačních DB: nutná přesnější analýza - (definice jádra, tj. prakticky zpřístupnění multioborových zdrojů)

Z dosavadní, desetileté zkušenosti, lze odhadnout, že jádro tvoří multioborové zdroje (sdružují největší počet členů konsorcií a/nebo vyžadují největší procento vkladu od členů, tj. procentně čerpají z dotace minimum na pokrytí přístupu).

Příklad financování klíčových EIZ:

Pozn. k údajům v  tabulce: částky uvedené za rok 2011 nekorespondují s údaji v projektu INFOZ, kde  na základě pokynu MŠMT a po dohodě s nakladateli došlo k rozdělení částek v roce 2010 a 2011 na zálohu a doplatek za zdroje.

c)     Zajištění přístupu pouze do citačních DB 

Současná cena za databázi Scopus je v úzkém spojení s cenou za zpřístupnění titulů nakladatelství Elsevier Science, protože tyto dvě databáze stejného producenta byly vyjednávány jako doplňkové, tj. na sobě závislé. Výsledkem je na jedné straně výhodná současná cena, na straně druhé jistota navýšení ceny za databázi Scopus při odstoupení od druhé smlouvy s Elsevier Science zahrnuté do nákladů v bodě 1.b).

2.     Zachování současného systému pokrytí informační infrastruktury VaVaI, tj. veřejná soutěž

Základním předpokladem tohoto řešení je:

a)     novela zákona 130/2002 Sb., která zajistí, že se soutěže ve VaV budou moci zúčastnit i ty subjekty, které se ze své podstaty nemohou stát výzkumnými organizacemi, ale jsou významnými, úspěšnými a dlouholetými řešitelskými pracovišti tohoto druhu projektů s vybudovanou vnitřní infrastrukturou a bohatým know-how,

b)     vyhlášení soutěže podle stávající úpravy zákona 130/2002 Sb., která bude znamenat navýšení prostředků méně významným řešitelským subjektům.

Tato varianta s sebou nese i rezignaci na řešení problémů popsaných v odstavci Současný stav (str. 1).

Proti této variantě hovoří i fakt, že značné finanční prostředky budou skrytě „investovány“ do marží tuzemských zprostředkovatelů (nejedná se o všechny zprostředkovatelské firmy v ČR, obvyklé navýšení nákladů o marži je 20 %). Právě poskytnutí dotace na zprostředkování EIZ méně významným řešitelským subjektům, které nemají dostatečné zkušenosti a zázemí (a jazykové vybavení) pro přímé dojednávání licenčních podmínek zpřístupnění EIZ s nakladateli, nahrává zprostředkovatelským firmám, které smlouvy „na klíč“ pro „řešitele“ dodají.

3. Úhrada zpřístupnění EIZ VaVaI zcela z rozpočtů jednotlivých institucí 

U výše zmíněných, multioborových, klíčových zdrojů je již nyní poměr dotace/ vklad členů = 1/3, přičemž u vlastních zdrojů se u jednotlivých institucí jedná o částky v řádech milionů (u velkých institucí typu Národní technické knihovny, Akademie věd ČR a Karlovy univerzity se vklad rovná desítkám milionů), které instituce poskytují ze svých rozpočtů. Další finanční zatížení členů konsorcií v celkové výši nad 100 milionů Kč je velmi problematické a pravděpodobně by vedlo k omezení účastníků konsorcií na vybrané výzkumné univerzity (a tím pádem k opětovnému navýšení cen pro tyto instituce, neboť cenová politika nakladatelů pracuje s předpokládaným příjmem v rámci státu).

[1] NTK je od roku 1998 jedním z průkopníků zpřístupnění EIZ české vědecké komunitě a následně řešitelským pracovištěm klíčových projektů programů pro informační infrastrukturu MŠMT ČR.

[2] Náklady na pokrytí alespoň současného procenta nákladů krytých nyní dotací programu INFOZ v roce 2012, včetně DPH a meziročního nárůstu.